Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

De Wever, který stojí v čele belgické vlády od února 2025 jako první vlámský nacionalista v historii, se stal hlavní tváří odporu proti plánu využít ruské peníze. Jeho postoj vycházel především z obav o stabilitu finančního sektoru v Belgii.

Tam sídlí depozitář Euroclear, v němž je uložena drtivá většina (asi 88 %) těchto aktiv. Premiér se obával, že by Rusko mohlo na zkonfiskování majetku odpovědět odvetnými právními kroky a žalobami o náhradu škody, které by přímo zasáhly belgické instituce.

Vyjednávací maraton, který trval 16 hodin, ukázal rostoucí sílu nového populistického bloku v rámci EU. De Weverovi se podařilo na svou stranu získat nejen tradiční kritiky, jako je Maďarsko a Slovensko, ale i Itálii, Bulharsko a Maltu.

Tyto země společně odmítly nést rizika spojená s reparační půjčkou založenou na ruských aktivech. Tato situace donutila lídry EU, včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, ustoupit od původního „Plánu A“.

Výsledným kompromisem se stala varianta, kterou prosazoval právě De Wever – společná unijní půjčka na finančních trzích. Pomoc ve výši 90 miliard eur tak bude financována z dluhopisů, za které bude ručit unijní rozpočet, nikoliv přímo ruský majetek.

Specifické vítězství si podle webu Politico připsaly i země jako Česko, Slovensko a Maďarsko, které si vyjednaly výjimku, díky níž nebudou za splácení této půjčky finančně ručit.

Zatímco zastánci tvrdého postupu proti Rusku hovoří o ztracené příležitosti potrestat agresora jeho vlastními penězi, Bart De Wever oslavil domácí triumf. Dokázal se vzepřít tlaku „bruselské mašinérie“ a ochránit národní finanční zájmy.

Ruská aktiva tak zůstávají v Evropě nadále pouze zmrazená na neurčito, slouží jako pojistka pro budoucí poválečné reparace, ale k financování současných bojů Ukrajiny přímo použita nebudou.