Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Tento krok přichází paradoxně v době, kdy sám Starmer označil západní Balkán za místo, kde se rozhoduje o bezpečnosti celého kontinentu. Škrty jsou součástí širší vládní strategie postupného snižování oficiální rozvojové pomoci (ODA) z 0,5 % na 0,3 % hrubého národního důchodu do roku 2027. Cílem je ušetřené prostředky přesunout do posílení vlastních obranných schopností Spojeného království, což však podle kritiků oslabuje preventivní diplomacii.

Škrty se dotknou především Fondu integrované bezpečnosti (ISF), který je klíčovým nástrojem pro řešení prioritních hrozeb národní bezpečnosti v zahraničí. Emily Thornberryová, předsedkyně výboru pro zahraniční věci, po své nedávné návštěvě regionu varovala, že balkánské země stojí v první linii boje proti ruskému vměšování. Podle ní je v současné situaci zapotřebí nezávislá média spíše posilovat než jim odebírat finanční zdroje, protože lidé v regionu marně hledají ověřitelná fakta.

Nový šéf tajné služby MI6 Blaise Metreweli k situaci dodal, že Británie se nachází v „prostoru mezi mírem a válkou“ a Rusko popsal jako agresivní a expanzivní mocnost, která se snaží podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO.

Nevládní organizace jako Saferworld nebo Protection Approaches upozorňují, že rezignace na prevenci konfliktů a budování míru může být z dlouhodobého hlediska mnohem nákladnější. Varují, že pokud Británie vyklidí pole, ruský vliv v Srbsku, Bosně a Hercegovině či Černé Hoře dále zesílí.

Vládní mluvčí škrty obhajuje s tím, že fond ISF je navržen tak, aby se pružně přizpůsoboval aktuálním prioritám a často financuje krátkodobé projekty. Uvedená čísla podle něj představují pouze část celkových investic Spojeného království na západním Balkáně, které nadále směřují i do potírání organizovaného zločinu. Přesto převládá názor, že oslabení podpory pro nezávislé informace a kybernetickou bezpečnost je v době vrcholící hybridní války strategickou chybou.