Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

„Vyrábíme to nejlepší vybavení, nejlepší rakety, nejlepší všechno. Evropské státy to ví a dnes jsme uzavřeli dohodu. My to vyrobíme, oni to zaplatí, my za to neplatíme,“ uvedl Trump během pondělního setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Mezi dodávanými zbraněmi mají být především baterie protiraketového systému Patriot, které Ukrajina dlouhodobě požaduje, ale také krátkodosahové rakety, dělostřelecké granáty a střednědosahové střely vzduch-vzduch. Systém má být navržen tak, aby zbraně šly z evropských skladů přímo na Ukrajinu, zatímco Evropa si u USA objedná nové výzbroje jako náhradu.

Trump tímto plánem zároveň čelí domácím kritikům, podle nichž by přímá pomoc Ukrajině byla v rozporu s jeho předvolební rétorikou o ukončení „nekonečných válek“ a omezení zahraničních závazků.

Trump rovněž oznámil, že Rusko má nově 50 dní na to, aby uzavřelo mírovou dohodu s Ukrajinou. Pokud k tomu nedojde, hrozí „velmi tvrdými“ obchodními sankcemi. „Bude to clo ve výši zhruba 100 %, říká se tomu sekundární clo. Víte, co to znamená,“ prohlásil prezident. Bílý dům následně upřesnil, že půjde o tarify na ruský vývoz a sekundární sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.

Podle CNN má Trump v plánu použít tyto hrozby k vyvinutí tlaku na Vladimira Putina, kterého minulý týden označil za člověka, který „prodává nesmysly“ a „ošálil předchozí americké prezidenty“. Trump tvrdí, že s Putinem často mluví, ale jejich rozhovory bývají následovány ruskými útoky na ukrajinská města. „Pokaždé je to příjemný hovor. A pak večer padají rakety na Kyjev. Řeknu manželce, že jsem mluvil s Vladimirem, a ona na to: No, právě zasáhli další město.“

Trump nicméně stále věří, že Putin má zájem na „férové dohodě“. „Rusko je potenciálně skvělá země, která zbytečně plýtvá lidmi a penězi,“ uvedl.

Plán byl podle CNN připravován už několik měsíců, od chvíle, kdy Trump po loňském vítězství zpochybnil další americkou pomoc Ukrajině. Evropské státy proto začaly hledat alternativní cesty, jak podporu zachovat. Aktivně se zapojily zejména Německo a Norsko, další čtyři země se podle informací chystají připojit.

Na červnovém summitu NATO v Nizozemsku se Trump osobně setkal s evropskými lídry i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který předložil seznam zbraní, jež Ukrajina naléhavě potřebuje. Trump již podle Bílého domu schválil část požadovaného materiálu.

Německý kancléř Friedrich Merz potvrdil, že chce americké zbraně převzít a okamžitě je předat Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte mezitím jednal i s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem, aby dolaďovali logistické detaily.

Trump plán označuje za výhodný obchodní model, který nejenže udrží USA mimo přímé zapojení do války, ale zároveň přinese zisky americkému obrannému průmyslu. Jedna baterie systému Patriot totiž stojí zhruba 1 miliardu dolarů.

Podle amerických představitelů navíc Evropa vítá Trumpovu nabídku. „Mají v sobě velkého bojového ducha, ví, že to je důležité. A když za to platí, je jasné, že jim na tom záleží,“ řekl Trump.

Prezident rovněž uvedl, že je otevřen i novému obchodnímu vyjednávání s EU: „Jsme připraveni mluvit, včetně Evropy. Oni sem chtějí přijet, chtějí mluvit.“

Trump se tak snaží prezentovat jako silný vůdce, který se drží své politiky "America First", aniž by opouštěl klíčové geopolitické zájmy Západu. Kombinuje obchodní tlak s omezenou podporou Ukrajiny — a zároveň si ponechává prostor k dalšímu jednání s Ruskem.