Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.
Trump ve svém dopise unijním lídrům uvedl, že obchodní vztahy s EU jsou „dlouhodobě jednostranné“ a že je třeba ukončit velké a trvalé obchodní deficity, které podle něj vznikly kvůli evropským clům, necelním překážkám a obchodním bariérám. „Naše vztahy nejsou bohužel ani zdaleka reciproční,“ napsal Trump.
Zatímco ještě minulý týden se očekávalo, že Trump podpoří dohodu o 10% clech, kterou v zásadě schválil, během víkendu vše otočil. Tento obrat šokoval evropské diplomaty i trhy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron okamžitě reagoval výzvou, aby EU byla „připravena na obchodní válku“ a tvrdě hájila své zájmy. Společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem slíbil koordinaci postupu a podporu Evropské komisi při možném zavedení protiopatření.
Oproti tomu italská premiérka Giorgia Meloni, která má s Trumpem dobré vztahy, vyjádřila naději, že se podaří dosáhnout spravedlivé dohody. „Dávat Západ do obchodní války nedává žádný smysl,“ uvedla a varovala, že takový konflikt by oslabil všechny strany v čase globálních výzev.
Unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič dnes při příchodu na jednání ministrů zahraničí a obchodu v Bruselu označil Trumpův návrh za „téměř likvidační“ pro transatlantický obchod. „Taková cla by učinila běžný obchod téměř nemožným,“ uvedl a dodal, že EU bude naléhat na další jednání, přestože dopis z Bílého domu přijal s lítostí a zklamáním.
„Nemohu si představit, že bychom odešli od jednacího stolu bez opravdové snahy,“ řekl Šefčovič a dodal, že se nyní EU soustředí na čtyři oblasti: vyjednávání, odvetná opatření, spolupráci s partnery a diverzifikaci obchodních vztahů.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil situaci za „kritický bod“ v transatlantických vztazích. Německý kancléř Merz pak v rozhovoru pro ARD řekl, že třicetiprocentní clo by zasáhlo především německý export, zejména automobilový průmysl.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že EU má sílu se bránit, ale že cla škodí všem, včetně USA. „Padající burzy ohrožují americké důchody i úspory,“ varoval.
Trumpova oznámení přinesla okamžitou reakci na evropských trzích. Index Stoxx 600 poklesl o 0,6 %, německý DAX o 0,95 %, francouzský CAC 40 o 0,8 % a italský FTSE MIB o 0,9 %. Investoři nyní spekulují, zda se podaří dosáhnout dohody do 1. srpna.
Zatímco Německo dlouhodobě usiluje o rychlou dohodu po vzoru Velké Británie, Macron prosazuje tvrdší kurz, protože dosavadní průměrná cla mezi EU a USA činila jen 2,5 % – což by navýšení na 30 % považoval za porušení pravidel WTO.
Evropská komise považuje za páku hrozbu protiopatření v hodnotě 21 miliard eur, které by mohla spustit 1. srpna. V tuto chvíli však hraje roli i to, že Evropa stále potřebuje americkou vojenskou a zpravodajskou podporu, zejména v kontextu války na Ukrajině.
Související
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům
před 1 hodinou
Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?
před 2 hodinami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 2 hodinami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 3 hodinami
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 4 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 4 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 5 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 5 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 6 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 7 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 7 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 8 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 9 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 10 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 11 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Zdroj: Libor Novák