KOMENTÁŘ: Den, kdy se přiblížil jaderný armageddon. Karibská krize je lekcí i pro současnost

Před šedesáti lety prezident Spojených států John Kennedy v mimořádném televizním vystoupení americké a potažmo světové veřejnosti oznámil existenci sovětských raketových základen na Kubě, stejně jako rozhodnutí zahájit námořní blokádu ostrova. Odstartoval tím horkou fázi karibské krize, která je široce pojímána jako moment, kdy riziko globální jaderné války bylo v dosavadní historii lidstva nejvyšší. Kulaté výročí paradoxně přichází jen pár dní poté, kdy současný šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že hrozba nukleárního armageddonu je nejakutnější od zmíněných událostí v roce 1962.

Kennedyho projev byl vyvrcholením dění souvisejícího se sovětskou operací Anadyr, kterou předsednictvo ÚV KSSS jednomyslně odsouhlasilo v květnu 1962. Její podstatou byla dislokace sovětského armádního sboru na Kubě ovládané levicovým, stále více promoskevským režimem Fidela Castra. Klíčovou součást plánu představovalo rozmístění dvou raketových divizí vyzbrojených střelami R-12 a R-14. Jejich dosah až 4.500 km v kombinaci se schopností nést jaderné hlavice znamenal přímé ohrožení velké části teritoria Spojených států.

V sovětském rozhodnutí se protínaly dva motivy, jejichž priorita je mezi historiky dodnes předmětem debaty. Sovětská vojenská přítomnost na Kubě měla garantovat existenci Castrova režimu a bránit opakování pokusů Washingtonem podporvaného kubánského exilu o jeho svržení. Rozmístění jaderných zbraní a jejich nosičů jen pár stovek kilometrů od americké pevniny pak mělo posílit možnost vést v případě vypuknutí třetí světové války účinný úder na nepřátelské území.

Pro pochopení vojenského významu sovětského kroku si musíme uvědomit, že na začátku 60. let představovaly hlavní nosič jaderných zbraní těžké dálkové bombardéry, v jejichž vývoji a konstrukci Sovětský svaz za Spojenými státy zaostával. Technologie mezikontinentálních balistických střel byla stále v plenkách. Co se raket týká, větší přesnost a spolehlivost vykazovaly ty středního dosahu. Tento typ zbraní Spojené státy ostatně instalovaly na území svých spojenců v sovětském sousedství, především v Turecku. Po sblížení Moskvy s Havanou – k němuž výrazně přispěla nekompromisní politika Washingtonu vůči Castrovu režimu, který zpočátku nebyl čistě komunistický – vycítilo sovětské politické vedení i armádní velení příležitost k podobnému opatření.

Události karibské raketové krize jsou dobře probádané a veřejnosti v obecné rovině známé. Nemá tedy smysl je podrobněji rekapitulovat. Vhodné je ale zmínit, že Kennedyho projev přišel s téměř dvoutýdenním odstupem od chvíle, kdy americké špionážní družice a následně letouny odhalily sovětské aktivity na Kubě. V Kennedyho administrativě v mezidobí probíhala debata, jak zareagovat, přičemž zvažovány byly dvě možnosti – vojenský útok na ostrov, nebo námořní blokáda bránící dalšímu přísunu sovětských zbraní a poskytující čas k dalšímu jednání. Zvítězila druhá varianta, kterou americký prezident 22. října veřejně oznámil. Jeho vystoupení tedy nepředstavovalo impulzivní reakci, ale poměrně promyšlený tah.

Skutečnost, že Kennedy o raketách na Kubě promluvil veřejně, sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem zaskočila. Moskva očekávala, že se na ni Washington obrátí zákulisními kanály a pokusí se dojednat neveřejný kompromis. Tím, že šéf Bílého domu učinil ze sovětské vojenské přítomnosti v Karibiku veřejné téma, situaci eskaloval a vytvořil tlak na její rychlé řešení.

V Kremlu zavládla obava, že ve vypjaté situaci může dojít k americkému vojenskému útoku na Kubu, k jehož odražení bude nutné nasadit na ostrově přítomné jaderné hlavice. Taková varianta by patrně vedla k rozpoutání třetí světové války, už jen z toho důvodu, že americká vojenská doktrína v této době stále ještě počítala s principem masové odvety, tedy širokým nasazením atomových zbraní proti studenoválečnému nepříteli. Ke stejnému scénáři by patrně došlo i ve chvíli, kdyby námořní blokáda Kuby vedla ke střetu amerických plavidel s těmi sovětskými, která tou dobou do Karibiku mířila.

Pomyslné karty byly tedy na první pohled rozdány katastrofálně. S odstupem mnoha desetiletí a po prostudování dobových záznamů politických jednání na obou stranách víme, že vypuknutí jaderné války nehrozilo natolik bezprostředně, jak se dobovým pozorovatelům a západní veřejnosti mohlo zdát (obyvatelé zemí východního bloku, stejně jako tamní politické špičky měli o závažnosti situace mnohem omezenější informace). Chruščov, který původně dislokaci jaderných zbraní na Kubě posvětil, totiž jadernou válku nechtěl a nyní se obával, že americký přístup k ní nakonec povede.

Víme, že sovětský vůdce rychle podnikl kroky, které měly takovou možnost co nejvíce eliminovat. Rázně se například postavil proti návrhu ministra obrany Rodiona Malinovského, aby velitel sovětských jednotek na Kubě generál Issa Plijev mohl v případě amerického útoku na ostrov použít proti invazním jednotkám jaderné zbraně bez nutnosti žádat Moskvu o povolení k jejich odpalu. Během krize tak nedošlo ke kompletaci sovětských raket, hlavice zůstaly v depotech vzdálených několik kilometrů od startovacích ramp. Tyto informace pochopitelně v říjnu 1962 nebyly k dispozici, tudíž se vypjatá situace jevila jako ještě vážnější, než ve skutečnosti byla.

O možném nasazení jaderných zbraní se ve veřejné debatě hlasitě mluví i dnes v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Již několik měsíců se spekuluje, za jaké situace by putinovský režim mohl k takovému kroku přistoupit, jakou by měl podobu a co by následovalo. Nutno dodat, že k těmto debatám prakticky od počátku konfliktu zavdávají příčinu především vrcholní ruští představitelé svými výroky. Pakliže Joe Biden hovoří o možném jaderném armageddonu, z velké části jde pouze o reakci na atmosféru, kterou vytvořily zlověstné a zároveň záměrně nekonkrétní proklamace Kremlu.

Karibská krize, přestože její charakter a podstata se výrazně lišily od současných událostí na Ukrajině, nám může v tomto směru dodat jistou dávku naděje. Chruščov byl mnohými na Západě ve své době považován za šílence, který je ochoten rozpoutat globální jadernou válku. Dnes při znalosti interních pramenů víme, že navzdory své tvrdé zahraniční politice, kterou studenoválečnou protistranu s oblibou tlačil do kouta a neváhal přitom verbálně rachotit nukleárním arzenálem, měl před atomovými zbraněmi obrovský respekt a jejich nasazení se děsil. I proto poměrně rychle přistoupil na odsun sovětských raket z Kuby.

Mnoho lidí se dnes bojí možné jaderné války. Často jde o mladší ročníky, které napamatují studenou válku, kdy život po čtyři dekády plynul ve stínu potenciálního globálního střetu s nedozírnými důsledky. Nakonec to ale byly z velké části právě atomové zbraně a jejich ničivý potenciál, co zabránilo jejímu vypuknutí. Sázky byly nastaveny příliš vysoko. Při vší obezřetnosti je dobré na tuto lekci – včetně jejího vrcholu v podobě karibské krize – nezapomínat. O příčetnosti současného kremelského vůdce chovají mnozí obdobné pochybnosti, jako chovala generace jejich prarodičů o Chruščovovi. Nezbývá než doufat, že pohled do zákulisí Kremlu nabízí i dnes podobně odlišný obraz jako před šedesáti lety.

Autor je historik.

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka Kuba Jaderné zbraně John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Steve Witkoff

Witkoff: Putin není špatný člověk, je chytrý a mám ho rád

Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff odmítl plán britského premiéra Keira Starmera na vytvoření mezinárodní síly pro podporu příměří na Ukrajině. Návrh označil za „pózu a gesto“ a kritizoval evropské lídry za „jednoduché myšlení“, které podle něj spočívá v tom, že „všichni musí být jako Winston Churchill“.

před 1 hodinou

včera

Papež František

Papež František bude propuštěn z nemocnice

Papež František, který se v posledních týdnech léčil s oboustranným zápalem plic, bude v neděli propuštěn z římské nemocnice Gemelli. Podle vyjádření lékařů se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, nicméně ho čeká dvouměsíční rekonvalescence v jeho rezidenci Casa Santa Marta ve Vatikánu.

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal

Téměř dvě třetiny obyvatel Slovenské republiky (63,5 %) preferují, aby se země orientovala na Západ, tedy na EU. Naopak počet těch, kteří dávají přednost Východu, konkrétně Ruské federaci, je třikrát nižší (19,2 %). Vyplývá to z průzkumu think-tanku Future Slovakia Forum ve spolupráci s agenturou Focus realizovaného ve dnech 3. až 6. března na reprezentativním vzorku 1006 respondentů.

včera

včera

sport

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech

Málokdy se stává, že se v Poslanecké sněmovně vedle tradičních životně důležitějších věcí mluví i o fotbale. Ve čtvrtek tomu tak bylo. Jelikož se ale tak dělo ve Výboru pro bezpečnost, mluvilo se hlavně o zásazích policie z poslední doby. Přetřásal se tak především zásah po nedávném derby pražských „S“, na který si stěžovali fanoušci Slavie a právě na základě následné reakce od předsedy slávistického představenstva Jaroslava Tvrdíka k jednání mezi poslanci, ministerstvem vnitra, policií, Ligovou fotbalovou asociací (LFA) i Fotbalovou asociací ČR (FAČR) došlo.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

včera

včera

včera

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

včera

včera

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

včera

včera

včera

Bouřky

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

včera

Jan Zahradil

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS

Bývalý europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS) Jan Zahradil oznámil svůj odchod ze strany po téměř 34 letech členství. Uvedl, že důvodem je rostoucí propast mezi jeho názory a postoji současného vedení strany. Ve svém prohlášení zároveň uvedl, že koalici Spolu, kterou tvoří ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL, v nadcházejících volbách podporovat nebude. Zahradilovo členství v ODS oficiálně zanikne k 31. březnu tohoto roku nezaplacením členských příspěvků.

včera

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

21. března 2025 22:47

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

21. března 2025 21:53

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno 21. března 2025 20:50

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy