KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.

Projevem z 12. září 1962 Kennedy navázal na své vystoupení v americkém Kongresu z května předchozího roku, v němž prvně apeloval, aby se Spojené státy zavázaly k vyslání člověka na Měsíc do konce dekády. Šéf Bílého domu primárně reagoval na předchozí úspěchy vesmírného programu Sovětského svazu, studenoválečného rivala, který Spojené státy porazil ve vyslání prvního umělého satelitu i prvního člověka za hranici vesmíru a na oběžnou dráhu.

Tehdejší soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy ve vesmírných letech se odvíjelo od probíhající studené války, především pak od tehdejší snahy Moskvy i Washingtonu nedopustit, aby protistrana získala převahu v důležitých vojenských technologiích. Kennedy na Riceově univerzitě zdůrazňoval, že výzkum vesmíru musí probíhat „pod praporem svobody a míru“ a nesmí se stát nástrojem pro šíření zbraní hromadného ničení, nýbrž nástrojem poznání. Ve skutečnosti však byl od počátku s vojenstvím úzce spojen.

Raketová technika, která k úžasu celého světa dopravila v říjnu 1957 na oběžnou dráhu země družici Sputnik a o tři a půl roku později i Jurije Gagarina, mohla stejně dobře dopravit ničivou sovětskou jadernou nálož na území Spojených států. To samé platilo i obráceně. Důvod, proč Moskva a Washington neváhaly věnovat rozsáhlé zdroje na vývoj co nejsilnějších raketových nosičů, se tak odvíjel daleko více od snahy zajistit si v této oblasti převahu nad protistranou (nebo alespoň nedopustit vlastní zaostávání) než od Kennedym zmiňované „nezvratné“ lidské touhy po vědomostech a pokroku.    

Rozvoj vesmírných technologií pod pláštěm vědeckého výzkumu a mírového rozšiřování poznání stavěl nákladné projekty do lepšího světla v očích domácí veřejnosti – to pochopitelně platilo v případě Spojených států, v Sovětském svazu se veřejná debata o ceně za vesmírný program nikdy nevedla – a jejich propagandisticky dobře využitelné úspěchy zvyšovaly mezinárodní prestiž jedné i druhé supervelmoci. Rétoricky velmi schopný Kennedy za pomoci svých speechwriterů navíc dokázal danou vizi prodat nezanedbatelné části veřejnosti. Jeho vysvětlení, že Amerika se rozhodla pro dobytí Měsíce a další cíle kvůli tomu, že nejde o lehký, ale těžký úkol, se zapsalo do dějin. Pro mnohé jsou tato slova dodnes inspirativní.

Výsledek je všeobecně znám. Spojené státy navzdory četným těžkostem dokázaly bezprecedentně rychle vyvinout zcela nové technologie, vymazaly náskok Sovětského svazu na poli těžkých raket a jako jediná země světa získaly nosič schopný úspěšně vynést kosmickou loď s posádkou k Měsíci. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se tak po jeho povrchu postupně prošel tucet Američanů. Toto vítězství ve „vesmírném závodu“ nebylo zadarmo. Na jeho vrcholu polykaly finance pro vesmírnou agenturu NASA přes 4,4 % federálního rozpočtu, tedy téměř desetinásobek dnešního podílu. Žádná jiná mocnost takové prostředky do vesmírného programu nikdy předtím ani potom neinvestovala.

Program Apollo, u jehož počátku Kennedyho projev stál, znamenal obrovský vědecký a technologický úspěch a přinesl historický moment prvních lidských kroků na jiném vesmírném tělese. Spojeným státům ale také zajistil schopnost v případě potřeby pohotově reagovat na militarizaci vesmíru. K ní však do konce studené války došlo jen v omezené míře, přestože vesmírné programy obou supervelmocí si nadále zachovávaly vojenské prvky a vojenský potenciál (což ostatně platilo i pro ikonické raketoplány Space Shuttle, resp. Eněrgia-Buran). Drtivé americké vítězství zároveň do tamní veřejné debaty vneslo i nepříjemné otázky, zda bylo skutečně nutné vynaložit na něj tak enormní prostředky a zda nešlo o zbytečně nákladnou, třebaže nepochybně fascinující podívanou.

Jedním z důsledků je i s mírnými výkyvy, ale v zásadě konstantně klesající podíl prostředků, které americký federální rozpočet každoročně poskytuje NASA. Dnes je nejnižší od konce padesátých let. V tomto světle není těžké pochopit dlouhodobé problémy stávajícího nejambicióznějšího vesmírného programu Spojených států, SLS-Artemis. Připomeňme, že po letech odkladů skončil nedávný pokus o start první jeho mise opakovaným fiaskem.

Jak je možné, že vývoj rakety založené na již známých a v praxi ověřených technologiích trvá mnohem déle než vývoj zcela průkopnické techniky v šedesátých letech, která byla ve srovnání se současností doslova technologickým pravěkem? Jedním z důvodů je to, že jej nepohání imperativ zachování vlastní bezpečnosti. Spojené státy navíc momentálně nemají ve vesmíru přímého rivala, nad nímž by si dokázaly zachovat převahu jen za cenu velmi nákladných investic. Ruský program se nikam neposouvá (a s ohledem na válku na Ukrajině a západní sankce jej patrně čeká ještě výraznější stagnace), čínský zatím neprolamuje jakékoliv hranice a pouze pozvolna opakuje dávné americké a sovětské mise.

Rychlý sled úspěchů amerického a předtím i sovětského vesmírného programu se odvíjel od vzájemné rivality, rozložení sil a studenoválečné reality, které z něj učinily prioritu. V podmínkách pluralitní společnosti to však byli schopní američtí politici, jako právě John Kennedy, kteří dokázali nákladnému úsilí zajistit potřebnou veřejnou podporu. Otázka zní, zda by dnes našli podobně schopné následovníky, pokud by se v oblasti vesmírných letů objevil podobný rival, jakým byl pro Spojené státy v šedesátých letech Sovětský svaz – ať už by šlo o státního, nebo soukromého aktéra.    

Autor je historik.

Související

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) vesmírný program Apollo (NASA) John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) studená válka vesmír, Měsíc

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy