Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.
Projevem z 12. září 1962 Kennedy navázal na své vystoupení v americkém Kongresu z května předchozího roku, v němž prvně apeloval, aby se Spojené státy zavázaly k vyslání člověka na Měsíc do konce dekády. Šéf Bílého domu primárně reagoval na předchozí úspěchy vesmírného programu Sovětského svazu, studenoválečného rivala, který Spojené státy porazil ve vyslání prvního umělého satelitu i prvního člověka za hranici vesmíru a na oběžnou dráhu.
Tehdejší soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy ve vesmírných letech se odvíjelo od probíhající studené války, především pak od tehdejší snahy Moskvy i Washingtonu nedopustit, aby protistrana získala převahu v důležitých vojenských technologiích. Kennedy na Riceově univerzitě zdůrazňoval, že výzkum vesmíru musí probíhat „pod praporem svobody a míru“ a nesmí se stát nástrojem pro šíření zbraní hromadného ničení, nýbrž nástrojem poznání. Ve skutečnosti však byl od počátku s vojenstvím úzce spojen.
Raketová technika, která k úžasu celého světa dopravila v říjnu 1957 na oběžnou dráhu země družici Sputnik a o tři a půl roku později i Jurije Gagarina, mohla stejně dobře dopravit ničivou sovětskou jadernou nálož na území Spojených států. To samé platilo i obráceně. Důvod, proč Moskva a Washington neváhaly věnovat rozsáhlé zdroje na vývoj co nejsilnějších raketových nosičů, se tak odvíjel daleko více od snahy zajistit si v této oblasti převahu nad protistranou (nebo alespoň nedopustit vlastní zaostávání) než od Kennedym zmiňované „nezvratné“ lidské touhy po vědomostech a pokroku.
Rozvoj vesmírných technologií pod pláštěm vědeckého výzkumu a mírového rozšiřování poznání stavěl nákladné projekty do lepšího světla v očích domácí veřejnosti – to pochopitelně platilo v případě Spojených států, v Sovětském svazu se veřejná debata o ceně za vesmírný program nikdy nevedla – a jejich propagandisticky dobře využitelné úspěchy zvyšovaly mezinárodní prestiž jedné i druhé supervelmoci. Rétoricky velmi schopný Kennedy za pomoci svých speechwriterů navíc dokázal danou vizi prodat nezanedbatelné části veřejnosti. Jeho vysvětlení, že Amerika se rozhodla pro dobytí Měsíce a další cíle kvůli tomu, že nejde o lehký, ale těžký úkol, se zapsalo do dějin. Pro mnohé jsou tato slova dodnes inspirativní.
Výsledek je všeobecně znám. Spojené státy navzdory četným těžkostem dokázaly bezprecedentně rychle vyvinout zcela nové technologie, vymazaly náskok Sovětského svazu na poli těžkých raket a jako jediná země světa získaly nosič schopný úspěšně vynést kosmickou loď s posádkou k Měsíci. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se tak po jeho povrchu postupně prošel tucet Američanů. Toto vítězství ve „vesmírném závodu“ nebylo zadarmo. Na jeho vrcholu polykaly finance pro vesmírnou agenturu NASA přes 4,4 % federálního rozpočtu, tedy téměř desetinásobek dnešního podílu. Žádná jiná mocnost takové prostředky do vesmírného programu nikdy předtím ani potom neinvestovala.
Program Apollo, u jehož počátku Kennedyho projev stál, znamenal obrovský vědecký a technologický úspěch a přinesl historický moment prvních lidských kroků na jiném vesmírném tělese. Spojeným státům ale také zajistil schopnost v případě potřeby pohotově reagovat na militarizaci vesmíru. K ní však do konce studené války došlo jen v omezené míře, přestože vesmírné programy obou supervelmocí si nadále zachovávaly vojenské prvky a vojenský potenciál (což ostatně platilo i pro ikonické raketoplány Space Shuttle, resp. Eněrgia-Buran). Drtivé americké vítězství zároveň do tamní veřejné debaty vneslo i nepříjemné otázky, zda bylo skutečně nutné vynaložit na něj tak enormní prostředky a zda nešlo o zbytečně nákladnou, třebaže nepochybně fascinující podívanou.
Jedním z důsledků je i s mírnými výkyvy, ale v zásadě konstantně klesající podíl prostředků, které americký federální rozpočet každoročně poskytuje NASA. Dnes je nejnižší od konce padesátých let. V tomto světle není těžké pochopit dlouhodobé problémy stávajícího nejambicióznějšího vesmírného programu Spojených států, SLS-Artemis. Připomeňme, že po letech odkladů skončil nedávný pokus o start první jeho mise opakovaným fiaskem.
Jak je možné, že vývoj rakety založené na již známých a v praxi ověřených technologiích trvá mnohem déle než vývoj zcela průkopnické techniky v šedesátých letech, která byla ve srovnání se současností doslova technologickým pravěkem? Jedním z důvodů je to, že jej nepohání imperativ zachování vlastní bezpečnosti. Spojené státy navíc momentálně nemají ve vesmíru přímého rivala, nad nímž by si dokázaly zachovat převahu jen za cenu velmi nákladných investic. Ruský program se nikam neposouvá (a s ohledem na válku na Ukrajině a západní sankce jej patrně čeká ještě výraznější stagnace), čínský zatím neprolamuje jakékoliv hranice a pouze pozvolna opakuje dávné americké a sovětské mise.
Rychlý sled úspěchů amerického a předtím i sovětského vesmírného programu se odvíjel od vzájemné rivality, rozložení sil a studenoválečné reality, které z něj učinily prioritu. V podmínkách pluralitní společnosti to však byli schopní američtí politici, jako právě John Kennedy, kteří dokázali nákladnému úsilí zajistit potřebnou veřejnou podporu. Otázka zní, zda by dnes našli podobně schopné následovníky, pokud by se v oblasti vesmírných letů objevil podobný rival, jakým byl pro Spojené státy v šedesátých letech Sovětský svaz – ať už by šlo o státního, nebo soukromého aktéra.
Autor je historik.
Související
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Musk není jen Trumpův dárce. Bude potřebovat, aby zklidnil vztahy s Čínou
USA (Spojené státy americké) , vesmírný program Apollo (NASA) , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , studená válka , vesmír, Měsíc
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 1 hodinou
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 1 hodinou
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 2 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 2 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 2 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 3 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 3 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 3 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 4 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 5 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 5 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 5 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 5 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 6 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 6 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 7 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 7 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 8 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 9 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Zdroj: Libor Novák