Čínská propaganda sílí a je agresivnější, může vyústit ve studenou válku, píší světová média

Útoky skrz výroky politiků mezi Čínou a USA se stupňují na obou stranách sporu. Pandemie koronaviru tyto ataky ještě více vyhrotila. Trump hrozí Číně, že ponese následky, pokud se potvrdí, že vědomě nezamezila šíření viru. Čína naopak zvyšuje propagandu spojenou s koronavirem a vrací údery podobně vyhrocenými výroky.

Americký prezident Donald Trump již na počátku pandemie označil celou nákazu za problém, který způsobila světu Čína. Vyzval také, aby otevřela své laboratoře a umožnila vyšetřování. „Proč neotevřít i laboratoř Fort Detrick a další bio-laboratoře pro mezinárodní posouzení?“ napsala v reakci mluvčí Čínského ministerstva zahraničí Hua Chunyingová na Twitter.

Hořké slovní výměny uvrhly vzájemné vztahy těchto zemí do kritického bodu. Na obou stranách jsou slyšet varování, že nesnášenlivost a urážky přivedou země do nového druhu studené války.

Cyklus takových prohlášení a akcí posiluje v Pekingu dlouhodobá podezření, že Spojené státy a jejich spojenci jsou odhodláni potlačit vzestup Číny jako hospodářské, diplomatické a vojenské síly, píše deník The New York Times. „Jsme v podstatě na začátku studené války. Řítíme se do stále většího konfliktu s Čínou,“ řekl sinolog Orville Schell z organizace Asia Society portálu Business Insider.

Čína čelí kvůli pandemii koronaviru ve světě stále více antipatiím. I proto její propaganda, která se snaží takové nálady potlačit, eskaluje. Otázku Chynyingové si oblíbila čínská státní média a začala ji opisovat ve více jazycích. Čtyři dny po zveřejnění příspěvku na Twitteru poskytla Čínská globální televizní stanice příběh o historii laboratoře Fort Detrick. V textu naznačuje, že vir mohl vzniknout i v této laboratoři.

„Komunistická strana Číny (KSČ) se dlouho snaží být hlavní silou ovlivňující světové názory. Dnes je toto jejich úsilí agresivní a sofistikované,“ napsal ředitel Národního střediska kontrarozvědky a bezpečnosti USA Bill Evanina serveru Defense One.

Možnosti poškození reputace kvůli koronaviru si KSČ evidentně uvědomovala už před vypuknutím celosvětové pandemie. Dokládá to například zmizení lékařky, která jako jedna z prvních upozorňovala na nebezpečí koronaviru. Ai Fenová dala rozhovor čínskému magazínu Renwu, v němž kritizovala vedení nemocnice i celkový postup proti nákaze. Podle listu Daily Mail je nyní lékařka nezvěstná.

Pokusy čínské propagandy dokonce napodobují ruský styl dezinformací. Tyto pokusy se nejlépe daly zahlédnout od předních čínských politiků, kteří pomáhali šířit konspirační teorie o původu viru. Tyto teorie mimo jiné tvrdily, že do Wuhanu možná dovezla vir americká armáda, či že vir započal v Itálii.

Stále agresivnější pokusy zlepšit obrázek Číny ve světě, lze připisovat zprávě, kterou dostal čínský prezident Xi Jinping od svých zpravodajských služeb. Dle agentury Reuters se ve zprávě uvádí, že Peking je pod vlnou antičínského sentimentu vedeného Spojenými státy v důsledku pandemie. „Čína musí být v nejhorším případě připravena pro ozbrojenou konfrontaci mezi oběma světovými mocnostmi,“ píše Reuters o obsahu zprávy.

Dále agentura uvádí, že lidé obeznámení s tímto dokumentem jej považují za čínskou verzi „Novikova telegramu“.

Sovětský velvyslanec ve Washingtonu Nikolaj Novikov po válce v roce 1946 varoval Stalina před vojenskými a ekonomickými ambicemi Spojených států. Jeho zpráva vznikla v odpovědi na „dlouhý telegram“, který zpracoval americký diplomat v Moskvě George Kennan. Tyto dva dokumenty jsou považovány za základní texty stojící na počátku Studené války mezi USA a SSSR.

Zatímco nepřátelství bylo zatím omezeno jen na slova, existují varovné signály, že se vztahy ještě zhorší. Mohla by padnout dohoda, která přerušila obchodní válku mezi oběma státy. „Mohli bychom přerušit veškeré vztahy,“ uvedl Trump ve vysílání televize Fox. „Udělali jsme skvělou obchodní dohodu, inkoust ještě nezaschl a svět zasáhl čínský mor. To nám nenahradí ani sto obchodních dohod!“ zveřejnil americký prezident na sociálních sítích.

Obavy nejsou pouze z ukončení obchodních smluv. „Po pandemii se mezinárodní politická situace zcela změní,“ řekl prezident Národního institutu pro výzkum čínských vod Wu Shicun v rozhovoru pro The New York Times. „Konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy – z hlediska obchodu, technologií, Tchaj-wanu, problému Jihočínského moře – bude velký problém“.

Agresivní kroky na obou stranách lze považovat za snahu neztratit svůj image silného a sebevědomého státu. Si Ťin-pching si musí udržet svou popularitu navzdory koronaviru a Donalda Trumpa čekají v listopadu volby.