studená válka

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Masakr na Náměstí Nebeského klidu: Proč se v Číně nezhroutil komunismus?

Zatímco my jsme před 30 lety cinkali na náměstí klíči a posílali komunisty do věčných lovišť, v Číně zbyly tamním antikomunistům oči pro pláč. Protesty, které se tou dobou odehrály na pekingském Náměstí Nebeského klidu, se podařilo KS Číny potlačit. O tom, jak to celé proběhlo, informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Konec korejské války? Experti nastínili děsivou vizi budoucnosti

Studená válka si vyžádala mnohem víc obětí, než by se zdálo. Korejská válka 1950-53 si vyžádala miliony obětí a vedla k rozdělení poloostrova na komunistický sever a kapitalistický jih. Hranice podél 38. rovnoběžky je jednou z nejostřeji střežených na světě. Mezi oběma Koreami dodnes panuje napětí. Existuje naděje, že by se daly dohromady? To zanalyzoval server Cbsnews.com.

Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Berlín v tom nebyl sám. Rozdělená byla i Vídeň. Proč v ní nevyrostla zeď?

Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.

Jak dopadly sny a naděje roku 1989? Prestižní týdeník si nebere servítky

NÁZOR – Je těžké si uvědomit, že ještě začátkem roku 1989 srdce Berlína připomínalo něco, co se dnes jeví jako studenoválečný špionážní film, konstatuje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník připomíná opuštěný vyhořelý Reichstag, hlídkové věže východoněmecké pohraniční stráže, ostnaté dráty a hlídková světla či pochmurné území nikoho, které byly děsivou realitou.

Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.

Vrátí se studená válka? Politolog poukázal na závažný zvrat

Studená válka naštěstí skončila a existuje jen malá šance, že se vrátí, tvrdí profesor politologie Michael McFaul v komentáři pro server Washington Post. Bývalý americký velvyslanec v Rusku soudí, že Rusko ani Čína nikdy nebudou představovat pro USA takovou výzvu, jakou byl kdysi Sovětský svaz.

Úspěch globalizace je mýtus, tvrdí renomovaný historik. Hrozí další studená válka?

Niall Ferguson v rozhovoru pro Zeit.de uvedl, že pohádka o úspěchu globalizaci je svým způsobem mýtus. Britský historik, který dlouhou dobu působil na prestižní Harvardově univerzitě, patří mezi nejvlivnější intelektuály dneška.

Ze smlouvy INF je cár papíru. Začne nová studená válka? Lavrov promluvil

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov si nemyslí, že s koncem smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) začne nová studená válka. Svět podle něj vstoupil do nové éry, kterou charakterizuje snaha Spojených států zbavit se odzbrojovacích smluv. Smlouvu INF minulý týden vypověděly Spojené státy a stejný krok v reakci oznámilo i Rusko.

Americká armáda trénovala sebevražedná komanda s jadernými zbraněmi

Americká armáda měla v období studené války jaderné bomby, které se vešly do jediného batohu. V případě konfliktu měli speciálně vycvičení vojáci tyto bomby odpálit při „sebevražedných misích“.

Další studená válka je na spadnutí? Vidina střetu s Čínou některé Američany láká

Je studená válka mezi USA a Čínou časem nevyhnutelná? Takovou otázku si položil analytik Simon Lester z časopisu National Interest. Ač po ní prý mnozí Američané tajně touží, její vypuknutí se spíš nepředpokládá.

Muž, kterému celý svět vděčí za život. Nukleární armagedon odvrátil obyčejný námořník

Jmenoval se Vasilij Archipov a možná i vy mu vděčíte za svůj život. Že jste jméno tohoto důstojníka sovětského námořnictva nikdy neslyšeli? Nejste sami. Tady je jeho fascinující životní příběh.

Karel Köcher: Neuvěřitelný příběh českého špiona, který infiltroval CIA

Karel Köcher byl československý špion, kterému se během studené války podařilo infiltrovat americkou CIA. Byl vůbec jediným agentem z východního bloku, který něco takového dokázal. Nebo přinejmenším jediným, o kterém se to dnes veřejně ví.

Symbolika raket středního doletu. Odstartují další studenou válku?

KOMENTÁŘ - Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterým vyhrožuje americká administrativa, může být mimořádně symbolickým krokem. Uvedené zbraně, které v Evropě rozmístil na přelomu 70. a 80. let Sovětský svaz a v následné reakci také Spojené státy, totiž minulého století výrazně přispěly k vypuknutí tzv. druhé studené války. Naopak, smlouva o jejich likvidaci, podepsaná na sklonku roku 1987, otevřela cestu k ukončení studenoválečného konfliktu. Nyní se rakety středního doletu opět stávají možnou rozbuškou světové politiky.

Symbol rozdělení rodin a celého světa: Co předcházelo pádu berlínské zdi?

Berlín - Před téměř 30 lety, konkrétně 9. listopadu 1989 otevřela východoněmecká pohraniční stráž veškeré hraniční přechody na takzvané berlínské zdi, která se po celých 28 let stala nechvalným symbolem světa rozděleného Studenou válkou. Informoval o tom server Theconversation.com.

Ztráta všech iluzí? Socialismus s lidskou tváří neexistuje, vždy povede k nesvobodě

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ač je vnímána převážně negativně, sklidila i své ovoce. Sovětský svaz totiž svým postupem jasně ukázal, že ztratil veškerou sebereflexi, a že mu nejde o žádné budování lepších zítřku, nýbrž pouze o upevnění své moci. Podle zahraničních pozorovatelů byl srpen 1968 koncem veškerých iluzí z řad reformních komunistů, kteří věřili v socialismus s lidskou tváří. Nyní slouží jako jasný argument pro odmítnutí jakýchkoli tendencí o nastolování jakéhosi demokratického socialistického uspořádání. Informoval o tom server Eurozine.com.

Proč NATO nezasáhlo proti invazi? Hodil nás Západ přes palubu?

Dnešní den je 50. výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy v Československu, která ukončila proces demokratizace režimu a nastolila období normalizace. Mnozí z vás, kteří si toto období ještě živě pamatují, si jistě kladou otázku, proč tehdy NATO nezasáhlo. Než začneme tvrdit, že se vlastně jednalo o další podraz ze strany západu, musíme si uvědomit jednu zásadní věc, a to reálnou možnost tohoto vojenského paktu čelit sovětské agresi, aniž by došlo k rozpoutání jaderné války. Informovala o tom britská rozhlasová stanice BBC.

Terč 61: Praha. Spojenci chtěli za války na 25 českých měst a cílů shodit jaderné bomby

Malá země v srdci Evropy se do větších mezinárodních konfliktů většinou nezapojuje. I proto je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Za studené války se ale některá města ocitla na seznamu zkázy a v případě rozsáhlejšího konfliktu na ně měly být vypáleny rakety s jadernými hlavicemi. A jedním z měst s nejvyšší prioritou byla i Praha.

Teror v obci Klein Glienicke. Jak se žilo na svobodné straně berlínské zdi?

Před několika dny bylo 57. výročí postavení takzvané berlínské zdi, monstra, které na celých 28 let rozdělilo celé rodiny, a které se stalo nechvalně známým symbolem bipolárního uspořádání světa za Studené války. Samotná zeď oddělovala svobodný Západní Berlín od zbytku totalitní NDR. Jednalo se tedy o jakýsi malý ostrůvek svobody v moři nesvobody. Dokázal by si ale někdo z nás představit, že by to bylo obráceně? Příkladem nesvobodného světa uprostřed svobody nám může být obec Klein Glienicke, ležící uprostřed západoberlínského území. Informoval o tom britský deník The Guardian.