Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

Vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a s ní související ohrožení svobodných médií na Slovensku, čím dál více se stupňující autoritářství polské vládní strany PiS, včetně útoků na nezávislou justici, Triumf Die Linke a AfD v Durynsku a v neposlední řadě také oligarchizace Česka a Maďarska reprezentovaná osobnostmi Andreje Babiše a Viktora Orbána. Deník New York Times totiž informoval o zneužívání dotací z jejich strany. Problémy se však nevyhýbají ani Rumunům a Bulharům. 

Studie Nadace Open Society zabývající se vývojem v postkomunistické Evropě se zúčastnilo více než 12 500 lidí ze sedmi zemí Bulharska, Česka, Německa, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. "Zaznamenali jsme vysokou míru nedůvěry občanů zemí střední a východní Evropy v politické představitele, obav z ohrožení demokracie, ale také frustrace z vývoje po pádu železné opony," stojí v její analýze. Lidé měli zřejmě velká očekávání, která se nenaplnila.

Zpráva ke zpracované studii rovněž varuje před ohrožením demokratických institucí a těžce vydobytých svobod. Více než polovina respondentů ve všech sledovaných zemích zastávala názor, že demokracii nejvíc ohrožuje starší generace narozená před rokem 1946, která se nedokázala adaptovat na novou dobu. Je ale pravda, že antisystémové strany volí i mladší ročníky.

V ČR se ostatně v 90. letech předpokládalo, že komunistům postupně odejde voličská základna, což se nakonec nestalo, a KSČM přežila celých 30 let od Sametové revoluce. Proč? Protože se stala "kontejnerem" pro protestní hlasy mladších ročníků. Navíc si vybudovala i své demokratičtější křídlo reprezentované reformním komunistou Jiřím Dolejšem, který se mohl jevit jako přijatelnější volba pro zklamané voliče ČSSD.

V Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku uvedla většina dotázaných, že volby v jejich zemi nejsou svobodné a demokratické. U Bulharů to bylo 76 %. 66 % Maďarů navíc řeklo, že se bojí veřejně kritizovat vládu. Mnoho dotázaných také nevěří v právního stát. Jako by železná opona svým způsobem pořád stála. Evropa je stále rozdělená na západ a východ. 

V průměru 63 % respondentů zastávalo názor, že jim jejich vlády neposkytují pravdivé informace. Nejvíc jich bylo na Slovensku, kde takový názor zastávalo 72 % Slováků. Jednalo se zpravidla o mladší ročníky (méně než 40 let). Naopak ti, kteří pamatují pád berlínské zdi, zastávají jiný postoj, a myslí si, že se kvalita informovanosti a hlavně pravdivosti zveřejňovaných zpráv za posledních 30 let výrazně zlepšila.

Za pozitivní lze nicméně označit fakt, že existuje většinová shoda na prospěšnosti občanských společností, které mají podporu všech generací, včetně té nejmladší známé jako Generace Z. Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že se v posledních 12 letech nějakým způsobem angažovaly. Největší obavy o svobodu a demokracii vyslovily právě nejmladší ročníky, ačkoliv totalitu nezažily ani v plenkách.