sametová revoluce

Česko si připomnělo 17. listopad. Ve světle války se zdůrazňovala hodnota svobody a demokracie

Slováci se rozcházejí s odkazem sametové revoluce, kladně ji hodnotí méně než polovina národa

Na Slovensku poprvé za posledních osm let kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunismu v tehdejším Československu, méně než polovina obyvatel. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které dnes ČTK poskytl bratislavský Institut pro veřejné otázky (IVO).

Rozhovor

Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele

Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat

Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.

Komentář

KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě

Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.

Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Rozhovor

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Rozhovor

Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová

ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.

Komentář

Za 17. listopadem 1989 nemůžeme dopsat tečku. Komunisté nám stále vládnou

KOMENTÁŘ – Byla vysvobozením, vyrvala zemi z rudého područí i nelidského teroru. Sametová revoluce, kterou rozpoutala brutálně potlačená demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, se jevila jako sen, který nemůže nikdy přijít. Jednota, kdy se národ sjednotil proti zlu, nepřestává fascinovat. Přesto ani po jednatřiceti letech není možné za převratem dopsat tečku. Zvláště, když komunisté podporují současnou vládu.

Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Pithart promluvil o možném zákazu komunistů v roce 1989. Proč k němu nedošlo?

Bývalý předseda vlády a aktivní reprezentant porevolučního Občanského fóra Petr Pithart upozornil, že minulosti chtě nechtě nelze utéct, ba se s ní dokonce ani vyrovnat.

Tajné dokumenty odhalili, co psala CIA o sametové revoluci a Československu

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) před časem zpřístupnila výňatky z více než stovky denních analytických hlášení, zachycujících hroucení komunismu ve střední a východní Evropě v letech 1989 a 1990.

Petříček o Česku po roce 1989: Cíle jsme splnili. Co bude dál?

Česko po revolučním roce 1989 naplnilo vstupem do Severoatlantické aliance a Evropské unie v letech 1999 a 2004 poměrně rychle své základní cíle, výzvou pro něj od té doby je, jak s tím naložit. Při dnešní debatě na téma vývoje české zahraniční politiky v posledních 30 letech v pražském Skautském institutu to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministr vyzdvihoval přínosy EU, za nepříliš aktuální označil otázku vstupu Turecka do unie.

Asociace děkanů: Sametová revoluce byla pro humanitní obory moc důležitá

Význam sametové revoluce pro humanitní obory vyzdvihla ve svém prohlášení u příležitosti 30. výročí pádu komunismu v Československu Asociace děkanů filozofických fakult ČR. Děkani v něm připomněli, že společenské vědy před rokem 1989 velmi podléhaly ideologické kontrole. Poděkovali těm, kdo přispěli ke znovunabytí svobody. Asociace se zároveň přihlásila ke spoluzodpovědnosti za českou společnost. ČTK o prohlášení informoval mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal.

"Pozor na autoritářské choutky." Europoslanci debatovali o sametové revoluci

Eurokomisařka Věra Jourová v Evropském parlamentu na rozpravě k sametové revoluci uvedla, že bychom si měli připomínat bojovníky proti totalitě. Zároveň ale zdůraznila, že demokracie je křehký systém, o který se musí pečovat. Pondělní diskuse o sametové revoluci a jejím významu pro sjednocení Evropy vyšla z iniciativy českých a slovenských europoslanců.

Emigrace je blbost, říká Věra Kunderová. Návrat do ČR nebyl možný kvůli disidentům

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Kundera rozhovory neposkytuje.

Rozhovor

Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě dnes

ROZHOVOR - Proč slavíme v Česku a na Slovensku porážku komunistů právě 17. listopadu? V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý, který se momentálně zabývá komunistickými diktaturami v druhé polovině 80. let.

30 let od revoluce očima politiků: Předsedové stran promluvili pro EZ

ANKETA - 17. listopad 1989 stál na začátku změn, které po desítkách let umožnily uspořadání svobodných voleb. V posledních parlamentních volbách před dvěma lety se do Poslanecké sněmovny dostalo 9 stran. Jak hodnotí jejich předsedové uplynulých 30 let?

Zpátky v čase. O čem tisklo Rudé právo 17. listopadu 1989?

Desítky let byl deník Rudé právo hlásnou troubou Komunistické strany Československa. Platilo to i osudného dne 17. listopadu 1989. Jakými tématy tehdy redaktoři zaplnili stránky novin?

Komentář

Komentář: Kam jsme se dostali po 30 letech od sametu? Doopravdy jsme rozděleni?

Výročí 17. listopadu 1989 vždy vede společnost k bilanci toho, co se od tohoto přelomového data podařilo anebo naopak – mírně řečeno – nepovedlo podle plánu. Letošní kulaté výročí je příležitostí k zamyšlení se poněkud většímu a hlubšímu. Jak je na tom Česká republika a její obyvatelé po třiceti letech od Národní?