Česko si připomnělo 17. listopad. Ve světle války se zdůrazňovala hodnota svobody a demokracie
Vládní i opoziční politici i řada kandidátů na prezidenta si dnes na pražské Národní třídě připomněli výročí 17. listopadu 1989 a 1939. Většina z nich zdůraznila hodnotu svobody a demokracie a upozornila, že tyto hodnoty nejsou samozřejmé. Zazněly i připomínky nynějšího konfliktu na Ukrajině. Prahou prošly i průvody demonstrantů proti vládě, na podporu Ukrajiny nebo za ochranu klimatu. Vzpomínkové akce vyvrcholily koncertem na Václavském náměstí, který poslouchaly tisíce lidí.
Slováci se rozcházejí s odkazem sametové revoluce, kladně ji hodnotí méně než polovina národa
Na Slovensku poprvé za posledních osm let kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunismu v tehdejším Československu, méně než polovina obyvatel. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které dnes ČTK poskytl bratislavský Institut pro veřejné otázky (IVO).
Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele
Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat
Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.
KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě
Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.
Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb
Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb
Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová
ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.
Za 17. listopadem 1989 nemůžeme dopsat tečku. Komunisté nám stále vládnou
KOMENTÁŘ – Byla vysvobozením, vyrvala zemi z rudého područí i nelidského teroru. Sametová revoluce, kterou rozpoutala brutálně potlačená demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, se jevila jako sen, který nemůže nikdy přijít. Jednota, kdy se národ sjednotil proti zlu, nepřestává fascinovat. Přesto ani po jednatřiceti letech není možné za převratem dopsat tečku. Zvláště, když komunisté podporují současnou vládu.
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Pithart promluvil o možném zákazu komunistů v roce 1989. Proč k němu nedošlo?
Bývalý předseda vlády a aktivní reprezentant porevolučního Občanského fóra Petr Pithart upozornil, že minulosti chtě nechtě nelze utéct, ba se s ní dokonce ani vyrovnat.
Tajné dokumenty odhalili, co psala CIA o sametové revoluci a Československu
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) před časem zpřístupnila výňatky z více než stovky denních analytických hlášení, zachycujících hroucení komunismu ve střední a východní Evropě v letech 1989 a 1990.
Petříček o Česku po roce 1989: Cíle jsme splnili. Co bude dál?
Česko po revolučním roce 1989 naplnilo vstupem do Severoatlantické aliance a Evropské unie v letech 1999 a 2004 poměrně rychle své základní cíle, výzvou pro něj od té doby je, jak s tím naložit. Při dnešní debatě na téma vývoje české zahraniční politiky v posledních 30 letech v pražském Skautském institutu to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministr vyzdvihoval přínosy EU, za nepříliš aktuální označil otázku vstupu Turecka do unie.
Asociace děkanů: Sametová revoluce byla pro humanitní obory moc důležitá
Význam sametové revoluce pro humanitní obory vyzdvihla ve svém prohlášení u příležitosti 30. výročí pádu komunismu v Československu Asociace děkanů filozofických fakult ČR. Děkani v něm připomněli, že společenské vědy před rokem 1989 velmi podléhaly ideologické kontrole. Poděkovali těm, kdo přispěli ke znovunabytí svobody. Asociace se zároveň přihlásila ke spoluzodpovědnosti za českou společnost. ČTK o prohlášení informoval mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal.
"Pozor na autoritářské choutky." Europoslanci debatovali o sametové revoluci
Eurokomisařka Věra Jourová v Evropském parlamentu na rozpravě k sametové revoluci uvedla, že bychom si měli připomínat bojovníky proti totalitě. Zároveň ale zdůraznila, že demokracie je křehký systém, o který se musí pečovat. Pondělní diskuse o sametové revoluci a jejím významu pro sjednocení Evropy vyšla z iniciativy českých a slovenských europoslanců.
Emigrace je blbost, říká Věra Kunderová. Návrat do ČR nebyl možný kvůli disidentům
Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Kundera rozhovory neposkytuje.
Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě dnes
ROZHOVOR - Proč slavíme v Česku a na Slovensku porážku komunistů právě 17. listopadu? V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý, který se momentálně zabývá komunistickými diktaturami v druhé polovině 80. let.
30 let od revoluce očima politiků: Předsedové stran promluvili pro EZ
ANKETA - 17. listopad 1989 stál na začátku změn, které po desítkách let umožnily uspořadání svobodných voleb. V posledních parlamentních volbách před dvěma lety se do Poslanecké sněmovny dostalo 9 stran. Jak hodnotí jejich předsedové uplynulých 30 let?
Zpátky v čase. O čem tisklo Rudé právo 17. listopadu 1989?
Desítky let byl deník Rudé právo hlásnou troubou Komunistické strany Československa. Platilo to i osudného dne 17. listopadu 1989. Jakými tématy tehdy redaktoři zaplnili stránky novin?
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k vítězství v parlamentních volbách prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích. Ve svém vzkazu zdůraznil, že za klíčové považuje především to, aby se v budoucí politice obou zemí prosadil konstruktivní přístup.
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák