sametová revoluce

Odejděte, jestli se vám pravidla nelíbí! Jílkové při debatě bouchly saze, seřvala všechny

Lidé nechtěli svobodu? Pamětnice prozradila, proč Čechoslováci vstupovali do KSČ

Česko si už za několik dní připomene 30. výročí od sametové revoluce. Slovenská diplomatka, politička a herečka Magda Vášáryová ale tvrdí, že ve skutečnosti není moc co slavit.

Čaputová byla na Národní třídě už dnes. Proces změny podle ní není u konce

Změny, které nastaly v listopadu 1989, jsou započaté, ale ne dokončené. Lidé musí cítit sociální jistoty a žít důstojné životy, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na pražské Národní třídě dnes položila věnec u památníku událostí 17. listopadu. Varovala před tím, že když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit na úplně jiný režim.

Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.

Za revoluce obcházel lidmi strach. Čeho se báli nejvíce?

Během revoluce v roce 1989 byl i strach, že se situace obrátí proti lidem, říká pamětník Václav Ježek. Tehdy pracoval jako zeměměřič v Dole Nosek u Kladna. Zažil tam návštěvu posledního generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Karla Urbánka, stal se i jedním z článků lidského řetězu kolem Kladna ve dnech sametové revoluce, kdy mu bylo 33 let.

Plzeň 17. listopadu zbaví někdejší sídlo KSČ rudé hvězdy

Plzeň symbolicky 17. listopadu v 17:30 definitivně odstraní velkou rudou pěticípou hvězdu z budovy bývalého sídla Komunistické strany Československa (KSČ) na Americké třídě. Akce bude součástí celodenního programu Cesta svobody, jímž si Plzeň připomene 30 let od sametové revoluce. Skoro pětimetrová rudá hvězda se koncem 80. let tyčila na budově tehdejšího krajského výboru KSČ a po sametové revoluci zůstala ležet na střeše objektu, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).

Revoluce spustila ekologizaci zdrojů. Nesmí to přestat, burcují ekologové

Sametová revoluce spustila masivní ekologizaci českých elektráren, která nemá v někdejším východním bloku obdoby. Shodli se na tom zástupci vybraných firem i ekologů. ČEZ uvedl, že do modernizace svých uhelných zdrojů investoval ve dvou vlnách od roku 1989 více než 200 miliard korun, peníze do ekologizace ale vynakládali prakticky všichni účastníci trhu. Ekologové upozornili, že trend musí pokračovat i nadále a v nejbližších letech musí být odstaveny nejstarší a "nejšpinavější" uhelné elektrárny.

Stanislav Křeček udeřil: Je po třiceti letech od listopadu 1989 co oslavovat?

Advokát Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky Anny Šabatové, si položil otázku, zda je po třiceti letech po sametové revoluci co oslavovat. Na svém blogu Aktuálně se v této souvislosti vrátil i k úmrtí Karla Gotta.

Národní divadlo zahajuje slavnostním koncertem k 30. výročí sametové revoluce

Opera Národního divadla pokračuje v tradici zahajovacích koncertů vyznačujících se speciální dramaturgickou koncepcí.

Češi sametovou revoluci nechtěli? Polovina lidí neuživí rodinu, účtuje expert

Od sametové revoluce letos uplyne 30 let. Milník, který zbavil Česko socialistického vedení, ale nebyl pro mnoho lidí tak pozitivním, jak by se mohlo zdát. Řadě lidí spíše přitížil.

Babišův deník se snaží zdiskreditovat 17. listopad? Havlová, Kubišová, Žantovský, Mišík, Ruml a další zuří

Češi i Slováci si letos na podzim připomenou 30 let od sametové revoluce. Výročí připomíná svými články i deník Mladá Fronta Dnes. To se ale nelíbí asi čtyřem desítkám známých osobností, které se proti sérii textů důrazně ohradili v petici.

Číslo, které může sestřelit Babiše: 3,5 %

V pondělí opětovně proběhly protesty proti premiérovi Andreji Babišovi. Odpůrci demonstrantů tvrdí, že se jedná o nafouknutou bublinu a že není možné, aby protesty docílily jeho odstoupení. Zjištění socioložky Eriky Chenowethové z Harvardské Univerzity však dává demonstrantům naději. Podle Chenowethové stačí jen 3,5% populace, aby se změnilo vedení země. Nicméně, i toto čísla bývá pro mnohé demonstrace zcela nedosažitelné.

Nová fasáda Lennonovy zdi v Praze: O přemalbu se postarala řada umělců z Česka i zahraničí

Slavnou malostranskou Lennonovu zeď v Praze dnes pomalovalo novými obrázky a nápisy několik umělců z Česka i zahraničí. Zapojili se do akce, která chce už nyní připomínat 30 let od pádu komunistického režimu. Zeď Maltézské zahrady naproti francouzskému velvyslanectví byla místem, kde své drobné osobní vzdory vůči totalitě lidé vyjadřovali, aby verše a nápisy byly záhy z vůle vládnoucího režimu přemazány. Zeď také byla symbolickým pražským pomníkem Johna Lennona a texty jeho písní a mírová poselství se dnes na zeď vrátily.

Václavák není náměstí? Je postavený na odpadcích a taky pustých kinech

V zemi není snad jediný Čech, který by neznal Václavské náměstí. Ovšem z urbanistického pohledu se vůbec nejedná o náměstí. Během historie několikrát změnil název, a také účel. Přestože se dodnes hemží lidmi, dá se říci, že je oproti období před pár desítkami let mnohem pustější.

2019: Radikální změny v Evropské unii i velká „devítková“ výročí

Rok historicky druhé přímé prezidentské volby nebo velkých osmičkových výročí je téměř za námi. Co nás čeká v roce 2019? Výrazně se změní struktury Evropské unie, své si k tomu ve volbách řeknou i čeští občané. Příští rok se však ponese i v duchu osudových devítek.

17. listopad není jediný: Tyto studentské revoluce změnily historii

17. listopad je mezinárodně uznávaný den studentstva. Je slaven na památku studentů československých vysokých škol, kteří se vzbouřili proti nacistické okupaci v roce 1939. Byla to jedna z prvních a nikoliv poslední československá studentská revoluce proti tehdejší moci, která je zmiňována jako historický milník i v mezinárodním kontextu. Jaké byly další studentské revoluce, které změnily historii?

17. listopad neovlivnil jen politiku. Co se stalo s hrady a zámky?

Cílem výletů a toulek mnohých českých turistů jsou především památky, ať už se jedná o hrady, zámky, hrádky či tvrze. Ač si to mnoho obyvatel neuvědomuje, Česká republika patří co do rozlohy k nejbohatším zemím na tyto památky, které můžeme najít snad v každém městě, městečku i vesnici. Část těchto památek je dodnes spravována státem a veřejnosti přístupná, část je v soukromém vlastnictví též většinou přístupná. Současný stav památek přitom výrazně ovlivnil právě 17. listopad roku 1989 a následující události.

Sametová revoluce se neodehrála jen v Česku. Na Slovensku byla pořádně komplikovaná

Na naše východní sousedy se při vyprávění událostí spjatých s koncem komunistického režimu celkem často zapomíná. Tato skleróza je oboustranný, na Slovensku se ani poměrně dlouho sametová revoluce neslavila jako státní svátek a podle průzkumů veřejného mínění má řada Slováků k 17. listopadu rozporuplný vztah. Jak sametová revoluce probíhala na Slovensku a proč na ni tolik slováků dnes pohlíží skepticky?

Zákulisní jednání a krátké kalhoty. Volbou Václava Havla prezidentem skončila sametová revoluce

Události sametové revoluce, které si mimo jiné připomínáme svátkem slaveným 17. listopadu, ukončila prezidentská volba, z níž vyšel vítězně disident Václav Havel a v krátkých kalhotech pozdravil československý lid. Jeho volba však původně nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát z pohledu na komunistické poslance poslušně zvedající ruce. Paradoxní není na celé události jen to, že se jednalo o čerstvě propuštěného politického vězně a jednoho z úhlavních nepřátel komunistického režimu.

Toxická ideologie? Pravdoláskaři a jejich odpůrci se střetli u Jílkové

Praha - V sobotu proběhnou oslavy výročí 17. listopadu, Dne boje za svobodu za svobodu a demokracii. Podařilo se nám během 29 let od Sametové revoluce dospět k těmto hodnotám a ekonomické prosperitě a vyrovnali jsme se s komunistickou minulostí? Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí? Odpovědi na tyto otázky se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové pokusili Pavel Kováčík, předseda poslaneckého klubu KSČM, Daniel Herman, místopředseda KDU-ČSL, Ladislav Jakl, Institut Václava Klause, Pavel Fischer, předseda Senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Miroslav Ševčík, docent ekonomie a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE a Václav Němec, docent filozofie z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.