Václavák není náměstí? Je postavený na odpadcích a taky pustých kinech

Stejně jako řadu dalších neodmyslitelných architektonických prvků Prahy byl založen Karlem IV. I když by se na první pohled mohlo zdát, že Václavské náměstí je logický název, jelikož císař Karel IV. se původně jmenoval Václav a na Karla byl překřtěn až ve Francii, původní název byl Koňský trh. Byl založen roku 1348 jako hlavní tržiště v rámci Karlova projektu rozšíření Prahy o Nového města pražského.

Na tehdejším Novém městě bychom ještě našli Dobytčí trh (Karlovo náměstí), Senný a obilný trh (Senovážné náměstí) a Kurný trh (Jungmanovo náměstí). Komu není jasné, po jaké komoditě je pojmenováno poslední tržiště, tak jde o dobový název pro slepice, dodnes hojně používaný na českém a hlavně moravském venkově.

Václavák jako obří skládka?

O tom, co se dělo, na místě dnešního Václaváku víme poměrně dobře díky práci rozboru odpadků uložených v zemi neboli díky detailnímu archeologickému výzkumu. Našlo se zde množství podkov a kovových zbytků koňských postrojů, tudíž název Koňský trh nebyl vůbec nějakým eufemizmem, ale jednalo se o prosté pojmenování odrážející realitu. Co se týče odpadků, které archeologové obvykle zkoumají, došlo na zajímavé zjištění. Koňský trh sloužil jako pozoruhodná skládka.

Hromady odpadků produkované měšťany v průběhu vrcholného středověku byly jednou za kvartál rozváženy po rozsáhlé ploše Koňského trhu, zplanýrovány a překryty vrstvou říčních oblázků. O čemž archeologové vědí díky pozůstatkům zvířecích kostí, jakožto potravinového odpadu. Největším nalezeným objektem tohoto ražení je dochovaná koňská hlava.

S podivným názvem přišli čeští vlastenci

Václavským náměstím se Koňský trh stal až v roce 1848. Tehdy byl však ještě více známý v poněmčelé podobě jako Rossmarkt a tento název byl paralelně používán ještě řadu let. Právě díky rozšíření německého názvu čeští vlastenci v bouřlivém roce přišli s národoveckým českým jménem. Zatímco v jiných zemích Evropy padaly vlády, Češi přišli s nápadem přejmenovat tržiště na náměstí podle sochy, která se tam nacházela. Ovšem nešlo o „koně“, kterého známe dnes. Tehdy se tam ještě nacházela barokní socha Jana Jiřího Bendla. Dnes si ji může každý prohlédnout v Lapidáriu Národního muzea. Současný pomník Svatého Václava pochází z roku 1912 a autorem byl Josef Václav Myslbek.

Prázdný bulvár

A proč se nejedná o pravé náměstí? Protože Václavák je šestý největší bulvár v Evropě a jeden ze dvou bulvárů v České republice. Tím druhým je za socialismu vybudovaná Hlavní třída v Ostravě Porubě. V soudobé historii přinesla Václaváku největší změny sametová revoluce. Ještě na začátku 90. let se jednalo o centrum kulturního života Pražanů. Krom řady vyhlášených barů, jídelen, hotelů a kaváren se ve sklepních prostorách vysokých domů nacházely věhlasně kinosály.

Za jediný den se v kinosálech lokalizovaných na Václaváku vystřídalo 27 000 návštěvníků, tomu se dnes nemůže rovnat žádný multiplex. Na konci 80. let denně přišlo na 137 000 lidí, zatímco dnes se všemi turisty z ciziny se jedná v průměru o 11 515 osob. To že počet trvale usídlených obyvatel z 3200 klesl na desetinu, asi nikoho nepřekvapí. Kdo by to byl řekl, že Václavák je dnes vlastně vylidněný?