Události sametové revoluce, které si mimo jiné připomínáme svátkem slaveným 17. listopadu, ukončila prezidentská volba, z níž vyšel vítězně disident Václav Havel a v krátkých kalhotech pozdravil československý lid. Jeho volba však původně nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát z pohledu na komunistické poslance poslušně zvedající ruce. Paradoxní není na celé události jen to, že se jednalo o čerstvě propuštěného politického vězně a jednoho z úhlavních nepřátel komunistického režimu.
Na první pohled po více než čtyřiceti letech zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí. Václav Havel vyměnil na prezidentském postu Gustava Husáka. Československo obrátilo kurz k demokracii, svým způsobem se dá říci, že se definitivně rozloučilo s komunistickou diktaturou. Kdo ví, jest-li někdo očekával, že takřka třicet let od tohoto dějinného milníku bude komunistická strana stále pevnou součástí parlamentního života.
Komunisté najednou zatoužili po svobodných volbách
Přestože členové komunistické vlády dobře věděli o umíráčku, který jim odzvání poslední chvíle u moci, nechtěli pozice vyklidit bez boje. K dosažení svých cílů zvolili komunisté na své poměry velmi neobvyklou metodu. Začali usilovat o prosazení historicky první přímé volby prezidenta. Poslední svobodné volby sice v Československu naposledy proběhly v roce 1948, ale do té doby pro komunisty nepotřebná věc, se stala šancí, jak zabránit zvolení představitele občanského fóra do prezidentského úřadu. Stejně jako dnes prezidentský úřad ani na konci 80. let nebyl klíčovou funkcí v exekutivě státu. Nicméně od dob prezidenta Masaryka se jedná o klíčový post v symbolické rovině, což dokládá hysterie, jaká doprovázela poslední dvě kola novodobé přímé volby a to zejména mezi jinak politicky apatickými občany.
Přímá volba prezidenta v roce 1989 by totiž favorizovala jiné kandidáty, než byl disident Václav Havel. Dramatik a vězeň režimu byl sice již tehdy asi nejznámějším Čechoslovákem na světě, ale pochopitelně v tuzemsku příliš známý nebyl. Medializován byl zejména ostouzecí kampaní vedenou proti disentu a Havlovi obzvláště např. v Rudém právu. Komunisté doufali ve zvolení čerstvě odstoupeného premiéra Ladislava Adamce, největším favoritem přímé volby pak byl reformní komunista Alexandr Dubček. Jenže ten nebyl součástí opozičního Občanského fóra.
Spojenectví za zavřenými dveřmi
Situace byla komplikovaná. Zpětně se ukazuje, že klíčový se stal pakt, který uzavřel s nově nastupujícím premiérem Mariánem Čalfou Václav Havel. Čalfa byl jednak pragmatikem znalý politických poměrů komunistického systému a zároveň typickým kariérním komunistou, který s komunistickým režimem nijak ideově nesouzněl, zcela chápal potřebu hladké tranzice. Dodnes nikdo přesně neví, jak jednání za zavřenými dveřmi mezi Havlem a Čalfou proběhlo. Ani jeden z aktéru o něm příliš neprozradil, nicméně Čalfa dodržel, co slíbil, tedy přesvědčil komunistické poslance, aby prezidentem zvolili Václava Havla. Jak to udělal, nikdy podrobně nepopsal a až z odstupem času stručně prohlásil: „Byl jsem opravdu hodně brutální. Skutečně. Prostě byli poslanci, kterým se muselo domluvit...“
Pakt zabránil prolévání krve
Havel o spojenectví s Čalfou tvrdil, že svému partnerovi nic konkrétního neslíbil. Nicméně Čalfa zůstal ve funkci a Havel nikdy neusiloval o výraznější odvetu proti komunistům. Žádné politické procesy neproběhly, dokonce nebyla ani zakázána komunistická strana, na rozdíl od jiných postkomunistických zemí. Na druhou stranu politologické výzkumy tvrdí, že v procesech tranzice od diktatur směrem k demokracii je nejefektivnější spojenectví mezi umírněnými představiteli diktatury (Čalfa) a opozice (Havel). Přestože mnohým idealistům zůstala jakási pachuť po tomto lehce nečitelném spojenectví, jednoznačně se zasloužilo o plynulý a především nenásilný konec komunistického režimu v Československu.
Související
Čaputová si dnes v Praze připomíná události roku 1989, setkala se s Pavlem
Česko si připomnělo 17. listopad. Ve světle války se zdůrazňovala hodnota svobody a demokracie
sametová revoluce , 17. listopad , historie , Václav Havel
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 1 hodinou
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 2 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 3 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 3 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 3 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 4 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 4 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 5 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 5 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
před 6 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 6 hodinami
Starliner nevzlétl. NASA a Boeing odložily plánovaný let s posádkou k ISS
před 8 hodinami
Počasí bude na druhý květnový svátek chladnější, ukazuje předpověď
včera
OSN: Evakuace Rafahu je nehumánní. Utrpení v Pásmu Gazy už je neúnosné
včera
Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás
včera
Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?
včera
Hamás souhlasil s příměřím v Pásmu Gazy. Podle Izraele je to lest
včera
Invaze do Rafahu znepokojuje i USA. Biden chce mluvit s Netanjahuem
včera
Rusko si předvolalo velvyslance Británie. Důvod ale tají
včera
Civilisté mohou Rafah opustit. Egyptský hraniční přechod zůstává otevřený
Egyptské úřady oznámily, že hraniční přechod v Rafahu na jihu Pásma Gazy zůstává otevřený pro humanitární pomoc a pro průchody civilistů. Uvedla to agentura DPA.
Zdroj: Libor Novák