KOMENTÁŘ | Komentář: Kam jsme se dostali po 30 letech od sametu? Doopravdy jsme rozděleni?

Výročí 17. listopadu 1989 vždy vede společnost k bilanci toho, co se od tohoto přelomového data podařilo anebo naopak – mírně řečeno – nepovedlo podle plánu. Letošní kulaté výročí je příležitostí k zamyšlení se poněkud většímu a hlubšímu. Jak je na tom Česká republika a její obyvatelé po třiceti letech od Národní?

Česká společnost a Česká republika je v kulatém výročí po Sametu nepopiratelně po materiální stránce v lepším stavu a bohatší než v roce 1989. Většina obyvatelstva si může pořídit to, o čem v roce 1989 mohla jen marně snít a jet tam, odkud se za vlády Miloše Jakeše a jeho předchůdců daly prohlížet jen obrázky v časopisech. Lidé mohou jet a žít tam, kde chtějí, aniž by je na hranicích zadržel nebo rovnou zastřelil bdělý pohraničník.  Nikdo už si nepamatuje, co je fronta před obchodem na základní životní potřeby. Dnes se stojí maximálně při akcích v supermarketech anebo před úřady na dotace.

V nemocnici neexistují dvojí oddělení pro privilegované a neřeknou vám, že vaše léky došly a vy máte smůlu. Stejně tak neexistuje školství a vysokoškolské obory jen pro vyvolené. Ekologický stav země se zlepšil, a děsivé emise a znečistění jsou i v místech, které byly jimi zvláště postiženy, jako Teplice, jen pomalu zapomínanou noční můrou. Existuje svoboda slova. Nikdo se nemusí bát, že bude za názor, který je kritický a má hlavu a patu, popotahován po policii a výsleších.

Přesto je společnost rozdělena. Je tvrdou a neoddiskutovatelnou realitou, že mnozí na revoluci vydělali. A je i pravdou, že se často získávalo bohatství velmi nečestnou formou. Na druhou stranu často nevidíme, že se vedle „hochů se špičatými botami“, prosadili i slušní podnikavci, kteří jsou oporou a kořením země a táhnou ji vzhůru. Dříči, kteří se dostali nahotu poctivě. Krok po kroku a v noci mohou v klidu spát. To jsou vítězové revoluce.

Jsou zde však i poražení. Lidé, kteří dnešek a jeho nástrahy nezvládají.  Budeme asi těžko vyprávět o výhodách plurality, volného trhu a možnosti cestovat desetině našich spoluobčanů žijících na hranici nebo rovnou v chudobě. Stejně tak tyto pojmy neocení mnozí ti, co se často nevlastní vinou ocitli mezi 863 000 lidmi v exekuci. Nemluvě o 40 000 bezdomovcích. Tito zapomenutí rozhodně nepatří mezi ty, kterými by se demokracie a vlády po roce 1989 chlubily. 

Jenže ti, kteří tak často připomínají rozdělení společnosti, nemají na mysli materiální a sociální rozdíly, ale politické. Pokud nesouhlasíte naprosto s některými názory, polemizujete s naším členstvím v EU nebo NATO, a dokonce si dovolíte zpochybňovat vývoj po roce 1989 a některé jeho aktéry, můžete se dočkat, že budete označeni za nepřátele a ohrožení demokracie.

Ovšem nemylme se. To stejné hrozí i v opačném gardu. Časté je škatulkování lidí podle toho, koho volili. Zapomíná se na to hlavní. To je jedna z věcí, kterou demonstranti a revolucionáři roku 1989 chtěli. Konec vedoucí role jedné strany, svobodné volby a pluralitu politických názorů. Demokratická společnost je názorově rozdělena. O tom nelze diskutovat. To je prostě fakt!

Ovšem o čem je nutné diskutovat je, jak vypadá celospolečenská politická debata a stav politiky. Je nutné o politice nejen diskutovat a vést půtky, ale také do ní vstupovat a převzít za ní a za sebe a své názory zodpovědnost a realizovat je. Což po hříchu ti, co často kritizují politiky, prahnou po kultivaci politického života a morálce, odmítají. Je třeba nejen jim, ale všem občanům, připomenout jedno z hesel roku 1989, které je více než příhodné i pro dnešek: „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď!“

Ano, je to tak. To, co se stalo před třiceti lety nám dalo do rukou náš osud. Mnozí se samozřejmě rádi vymlouvají, když něco nejde nebo jim není po vůli na Brusel nebo na svoje zabedněné spoluobčany, kteří tu vše kazí, ale faktem zůstává, že směřování a osud naší země je především v rukách nás všech. A to je to největší a nejdůležitější dědictví událostí roku 1989. O tom kam, bude směřovat vývoj naší země, už nerozhoduje jedna strana, ale voliči v demokratických a svobodných volbách. A i proti jejich výsledku se lidé mohou bez obav ozvat. Zodpovědnost svobody je na nás všech. A za tuto svoboda bychom měli být vděčni a vážit si ji.      

Související

Více souvisejících

17. listopad 1989 politika Česká republika sametová revoluce společnost komentář

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války.

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů

Začátek května roku 1945 se nesl ve znamení osvobozování nacisty obsazených území, ale také masového vraždění. Němci se nehodlali lehce vzdát, a tak v samém závěru druhé světové války došlo na našem území k několika masakrům, při nichž byly umučeny a zabity stovky Čechů.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setkal s korejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky An Tuk-kunem, s nímž jednal o tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Během návštěvy ministři průmyslu obou zemí podepsali dohody o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému. Zástupci českých a korejských firem také uzavřeli řadu smluv, které představují klíčový krok v přípravě výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a výrazně posilují zapojení českého průmyslu. Vláda poté na svém zasedání udělila souhlas s podpisem dohody na výstavbu nových jaderných bloků ve chvíli, kdy to bude možné.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy