
Výročí 17. listopadu 1989 vždy vede společnost k bilanci toho, co se od tohoto přelomového data podařilo anebo naopak – mírně řečeno – nepovedlo podle plánu. Letošní kulaté výročí je příležitostí k zamyšlení se poněkud většímu a hlubšímu. Jak je na tom Česká republika a její obyvatelé po třiceti letech od Národní?
Česká společnost a Česká republika je v kulatém výročí po Sametu nepopiratelně po materiální stránce v lepším stavu a bohatší než v roce 1989. Většina obyvatelstva si může pořídit to, o čem v roce 1989 mohla jen marně snít a jet tam, odkud se za vlády Miloše Jakeše a jeho předchůdců daly prohlížet jen obrázky v časopisech. Lidé mohou jet a žít tam, kde chtějí, aniž by je na hranicích zadržel nebo rovnou zastřelil bdělý pohraničník. Nikdo už si nepamatuje, co je fronta před obchodem na základní životní potřeby. Dnes se stojí maximálně při akcích v supermarketech anebo před úřady na dotace.
V nemocnici neexistují dvojí oddělení pro privilegované a neřeknou vám, že vaše léky došly a vy máte smůlu. Stejně tak neexistuje školství a vysokoškolské obory jen pro vyvolené. Ekologický stav země se zlepšil, a děsivé emise a znečistění jsou i v místech, které byly jimi zvláště postiženy, jako Teplice, jen pomalu zapomínanou noční můrou. Existuje svoboda slova. Nikdo se nemusí bát, že bude za názor, který je kritický a má hlavu a patu, popotahován po policii a výsleších.
Přesto je společnost rozdělena. Je tvrdou a neoddiskutovatelnou realitou, že mnozí na revoluci vydělali. A je i pravdou, že se často získávalo bohatství velmi nečestnou formou. Na druhou stranu často nevidíme, že se vedle „hochů se špičatými botami“, prosadili i slušní podnikavci, kteří jsou oporou a kořením země a táhnou ji vzhůru. Dříči, kteří se dostali nahotu poctivě. Krok po kroku a v noci mohou v klidu spát. To jsou vítězové revoluce.
Jsou zde však i poražení. Lidé, kteří dnešek a jeho nástrahy nezvládají. Budeme asi těžko vyprávět o výhodách plurality, volného trhu a možnosti cestovat desetině našich spoluobčanů žijících na hranici nebo rovnou v chudobě. Stejně tak tyto pojmy neocení mnozí ti, co se často nevlastní vinou ocitli mezi 863 000 lidmi v exekuci. Nemluvě o 40 000 bezdomovcích. Tito zapomenutí rozhodně nepatří mezi ty, kterými by se demokracie a vlády po roce 1989 chlubily.
Jenže ti, kteří tak často připomínají rozdělení společnosti, nemají na mysli materiální a sociální rozdíly, ale politické. Pokud nesouhlasíte naprosto s některými názory, polemizujete s naším členstvím v EU nebo NATO, a dokonce si dovolíte zpochybňovat vývoj po roce 1989 a některé jeho aktéry, můžete se dočkat, že budete označeni za nepřátele a ohrožení demokracie.
Ovšem nemylme se. To stejné hrozí i v opačném gardu. Časté je škatulkování lidí podle toho, koho volili. Zapomíná se na to hlavní. To je jedna z věcí, kterou demonstranti a revolucionáři roku 1989 chtěli. Konec vedoucí role jedné strany, svobodné volby a pluralitu politických názorů. Demokratická společnost je názorově rozdělena. O tom nelze diskutovat. To je prostě fakt!
Ovšem o čem je nutné diskutovat je, jak vypadá celospolečenská politická debata a stav politiky. Je nutné o politice nejen diskutovat a vést půtky, ale také do ní vstupovat a převzít za ní a za sebe a své názory zodpovědnost a realizovat je. Což po hříchu ti, co často kritizují politiky, prahnou po kultivaci politického života a morálce, odmítají. Je třeba nejen jim, ale všem občanům, připomenout jedno z hesel roku 1989, které je více než příhodné i pro dnešek: „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď!“
Ano, je to tak. To, co se stalo před třiceti lety nám dalo do rukou náš osud. Mnozí se samozřejmě rádi vymlouvají, když něco nejde nebo jim není po vůli na Brusel nebo na svoje zabedněné spoluobčany, kteří tu vše kazí, ale faktem zůstává, že směřování a osud naší země je především v rukách nás všech. A to je to největší a nejdůležitější dědictví událostí roku 1989. O tom kam, bude směřovat vývoj naší země, už nerozhoduje jedna strana, ale voliči v demokratických a svobodných volbách. A i proti jejich výsledku se lidé mohou bez obav ozvat. Zodpovědnost svobody je na nás všech. A za tuto svoboda bychom měli být vděčni a vážit si ji.
Související

Lidé na Národní třídě vypískali Rakušana i Babiše, Pavel zpytoval svědomí. Na Staroměstském náměstí se demonstruje

Češi slaví 17. listopad. Pavlovi poděkovali i na něj křičeli
17. listopad 1989 , politika , Česká republika , sametová revoluce , společnost , komentář
Aktuálně se děje
před 58 minutami

Dějiny ukazují, že agresora nezastaví ústupky, řekl Fiala v den výročí konce války
před 1 hodinou

Začalo další příměří na Ukrajině. Rusové chtějí v klidu oslavit vítězství v druhé světové válce
před 2 hodinami

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů
před 3 hodinami

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné
před 3 hodinami

Chtějí zmařit moji návštěvu Moskvy, tvrdí Fico. Kritiku míří na pobaltské státy
před 5 hodinami

Už máte letní gumy? Pak vás předpověď počasí na příští týden příliš nepotěší
včera

Živě Černý dým nad Vatikánem. První den konkláve nového papeže nepřinesl
včera

Fico si stěžuje, že nestihne oslavy v Moskvě. Pobaltí mu zakázalo přelet do Ruska
včera

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
včera

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu
včera

Živě Konkláve začalo. Sledujte s námi ŽIVĚ volbu nového papeže
včera

Jak probíhá konkláve a kdy bude zvolen nový papež? Nejdůležitější otázky a odpovědi
včera

Biden v rozhovoru spílal Trumpovi: Co se to sakra děje? Který prezident takhle mluví?
včera

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili
včera

Nová fronta studené války: Indicko-pákistánský konflikt jako zástupný boj USA a Číny o vliv v Asii
včera

V Ústí nad Orlicí hořel vlak se dřevem. Železničáři museli omezit provoz
včera

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující
včera

Novotný se v podmínce nechoval řádně, soudkyně ho posílá za mříže
včera

Květnové počasí má blíž k zimě. A jen tak se to nezmění, tvrdí meteorologové
včera
Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.
Zdroj: Jakub Jurek