politika

Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr

Komentář

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

Komentář

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.

Komentář

Politika drobných darů: Jak si strany "kupují" voliče. Gesta nahrazují debatu, kampaně ztrácejí podstatu

Koblihy, propisky, sluneční brýle – zdánlivé drobnosti, které však v předvolebním boji hrají překvapivě důležitou roli. Politické strany si jimi nenápadně budují vztah s voliči a využívají přirozený lidský sklon k oplácení laskavostí. Ve světě přehlceném informacemi se právě tato jednoduchá gesta mohou stát rozhodujícím faktorem. Kde tedy končí kampaň a začíná manipulace?

Komentář

Chcete od mladých lidí výkony a peníze? Tak si jejich problémů všímejte, drazí politici

Politici před volbami nadbíhají těm, kdo tvoří volební většinu – a mladí to nejsou. Přitom právě oni čelí nejisté budoucnosti, drahému bydlení, ignorovaným tématům a systému, který od nich očekává výkony, ale nic negarantuje. Ať už jde o důchody, rovnost, duševní zdraví nebo migraci, mladá generace zůstává mimo hru. A pokud se ozve, slyší hlavně: buďte vděční.

Rozhovor

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

Piráti se chystají zahájit ostrou kampaň. Do voleb půjdou poprvé bez Bartoše jako lídra

Po vládních stranách, konkrétně koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se chystají zahájit ostrou fázi kampaně před říjnovými sněmovními volbami také Piráti, kteří současný kabinet opustili a následně vyměnili vedení. Do voleb půjdou v čele s náměstkem pražského primátora Zdeňkem Hřibem. 

Komentář

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

Rozhovor

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

Politická bramboračka, zhodnotil Lipavský debatu o platech. Maláčová má vlastní návrh

Českou politikou nadále hýbe téma růstu platů. Vláda navrhuje navýšení o necelých sedm procent, opozice by ráda výši výdělků zmrazila na současné úrovni. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se diskuze politiků o vlastních platech vždy změní v bramboračku. S vlastním návrhem pak přišla nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. 

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

CVVM: Lidé se hlásí spíše k pravici než levici. Velkou roli hraje životní situace

Centrum pro výzkum veřejného mínění v novém průzkumu zjistilo, že necelé dvě pětiny Čechů řadí k pravicové politické orientaci, zatímco k levicové čtvrtina.

Rozhovor

Lidé mají větší hrůzu z vystupování, než ze smrti, říká Vojnar pro EZ. Ministr Vojtěch mu zní v uších dodnes

Jak se může trémista proměnit v sebevědomého řečníka? Proč se vlastně zabývat něčím takovým, jako jsou komunikační dovednosti? A jak si poradit s nervozitou při vystupování před publikem či kamerou? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Petra Vojnara, moderátora, herce, ale především experta na rétoriku a komunikační dovednosti.

S politickou situací v Česku je spokojeno 13 procent lidí. Sněmovně a vládě důvěřuje jen pětina občanů

Sněmovně a vládě premiéra Petra Fialy věří podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) 21 procent lidí. Z ústavních institucí tak mají opět nejnižší důvěryhodnost. Prezidentu Petru Pavlovi důvěřuje 55 procent občanů a nejlépe dopadli starostové, kterým důvěřují dvě třetiny respondentů. 

Glosa

Události Petra Nutila: Důchody, koks a eurovolby

Milí moji, je tu další neděle a s ní i další vydání souhrnu toho nejpodstatnějšího, co by vám za uplynulý týden nemělo uniknout. 

Proč vstoupit do politiky? Moc a majetek, myslí si lidé. Řešení společenských problémů politiky podle nich nezajímá

Vstup do politiky v Česku je podle veřejnosti nejčastěji motivován touhou získat moc a majetek. Ukázal to nedávný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).