politika

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025) Komentář

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.
Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL). Komentář

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.
Předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem (28. října 2025) Komentář

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.
ANO pokračovalo v kampani v Brně. (16.9.2025) Komentář

Politika drobných darů: Jak si strany "kupují" voliče. Gesta nahrazují debatu, kampaně ztrácejí podstatu

Koblihy, propisky, sluneční brýle – zdánlivé drobnosti, které však v předvolebním boji hrají překvapivě důležitou roli. Politické strany si jimi nenápadně budují vztah s voliči a využívají přirozený lidský sklon k oplácení laskavostí. Ve světě přehlceném informacemi se právě tato jednoduchá gesta mohou stát rozhodujícím faktorem. Kde tedy končí kampaň a začíná manipulace?
Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025) Komentář

Chcete od mladých lidí výkony a peníze? Tak si jejich problémů všímejte, drazí politici

Politici před volbami nadbíhají těm, kdo tvoří volební většinu – a mladí to nejsou. Přitom právě oni čelí nejisté budoucnosti, drahému bydlení, ignorovaným tématům a systému, který od nich očekává výkony, ale nic negarantuje. Ať už jde o důchody, rovnost, duševní zdraví nebo migraci, mladá generace zůstává mimo hru. A pokud se ozve, slyší hlavně: buďte vděční.
Daniela Ostrá Rozhovor

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.
Pieta za srpen roku 1968 Komentář

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 
Aleš Michal Rozhovor

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

včera

včera

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

včera

včera

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

včera

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

včera

včera

včera

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

včera

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

včera

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

včera

včera

včera

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

včera

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

včera

včera

Neválčí se jen na zemi a ve vzduchu. Ukrajinští vojáci tráví měsíce uvnitř starých plynovodů

V severovýchodní charkovské oblasti na Ukrajině se vyvinula nová frontová linie, která se nachází kompletně pod zemí. Ukrajinské síly zde podle BBC již sedm měsíců žijí a bojují proti ruským jednotkám uvnitř starého sovětského plynovodu. Tento neobvyklý podzemní prostor má průměr o něco větší než jeden metr, což vojákům umožňuje pouze plazení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy