ANALÝZA | Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Podle letního průzkumu agentury CVVM „rozhodně důvěřovalo“ politickým subjektům jediné procento lidí, zatímco „rozhodně nedůvěřovala“ čtvrtina respondentů. Odpověď „spíše nedůvěřuji“ volila více než polovina z nich. S politickou situací obecně bylo spokojeno pouhých 13 % občanů. Nejvíce lidé důvěřovali policii, armádě, bankám a soudům. Kriticky nízkou úroveň důvěry měl tisk, televize a církve.

V tutéž dobu vládě důvěřovalo pouhých 24 % Čechů, Poslanecké sněmovně 23 % a Senátu 30 %. Naopak největší důvěru měli starostové a obecní zastupitelstva.

Korupční skandály, klientelismus a opakované neplnění slibů podkopávají důvěru v demokratický proces. Ukazuje na to například průzkum CVVM z přelomu října a listopadu loňského roku. Pouze 7 % občanů projevilo spokojenost se stavem veřejných financí, o procento víc s korupcí a 10 % občanů bylo spokojených s politickou situací v ČR.

Přesto ale v dubnu letošního roku 54 % lidí zhodnotilo, že demokracie „je lepší než jakýkoli jiný způsob vlády“, přičemž proti této tezi stálo pouhých 17 % občanů. Demokracii hodnotilo kladně totožné množství Čechů jako v roce 2004. Přesvědčení o tom, že by se měl změnit režim, navzdory napjaté politické situaci kleslo.

Co tedy Čechům chybí?

Z různých výzkumů vyplývá, že se Čechům zamlouvá demokratické zřízení, ale zjevně ne způsob, jakým je vedeno. Vnímání různých oblastí veřejného života nebylo nijak odlišné ani ke konci vlády Andreje Babiše (ANO), například s politickou situací bylo namísto 10 % spokojených 11 % lidí.

Rok předtím měly podle českých občanů nejvyšší vliv na politické rozhodování úplatky a korupce, následovaly zájmové skupiny a lobby, média, osobní strany a teprve potom voliči. Lidem se tedy zdálo, že jsou upozaděni vůči jiným vlivům, což potvrdil i průzkum z loňského roku, kdy si až 85 % Čechů myslelo, že se politické strany více zajímají o jejich hlasy než názory.

Dalším důležitým faktorem je sebezařazení na pravolevé škále politického spektra. Celkem 25,8 % českých občanů se řadí nalevo od středu, 38,5 % napravo a 27,9 % do středu. Výrazně pravicověji se voliči orientují zhruba od roku 2014, což koresponduje s posledními úspěšnými volbami tehdejšího českého levicového hegemona ČSSD.

Volební tendence české společnosti ukazují na silnou roztříštěnost, vypovídá o tom výzkum veřejného mínění agentury STEM ze září letošního roku. Až 27,6 % lidí chce volit hnutí ANO, 9,3 % ODS, 5,8 % SPD a pouhých 5,5 % Piráty. Pod hranici volitelnosti se dostal STAN, KDU-ČSL a KDU-ČSL.

Může se vláda udržet i bez Pirátů?

V dohledné době tedy hrozí, že čtyři z pěti původních vládních stran se dostanou pod hranici volebního kvora. To je bezprecedentní situace i s ohledem na to, že Piráti z vlády odcházejí – takže i kdyby se nedostali pod tuto hranici, ve vládě nad pětiprocentní hranicí zůstane jediná strana – ODS, a to s velmi chudým potenciálem.

Piráti jsou společně se Starosty třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Celkově mají ale pouze čtyři poslance, protože je koaliční STAN pokořil co se preferenčních hlasů týká. Piráti by potřebovali ještě o čtyři poslance víc, aby dokázali vládu sesadit, protože vládní strany mají ve sněmovně bez Pirátů celkem 104 křesel. Stále si tak zachová pohodlnou většinu.

Odchod Pirátů ale pravděpodobně neproběhne bez vážných důsledků pro popularitu vlády Petra Fialy, jelikož okolo celé kauzy vznikla řada až nepřátelských prohlášení. „Poslední kapkou pro mě bylo setkáni s Ivanem Bartošem a jeho neschopnost řešit digitalizaci stavebního řízení. Mrzí mě, ze takovéto dezinformace na tiskové konferenci Pirátské strany zazněly,“ prohlásil premiér na adresu Ivana Bartoše, který po svém odvolání říkal, že Fiala jednal pod nátlakem jiných politiků ODS.

Přijde zázrak v podobě nové strany?

V České republice je přes stovku aktivních politických stran a hnutí. Tento počet se neustále mění podle toho, jak se strany ruší a zakládají, respektive nakolik dodržují podmínky pro svou existenci. V takto konkurenčním prostředí je velmi náročné zavést tak silnou politickou stranu, aby se dokázala prosadit na půdě parlamentu a samospráv.

Jak EuroZprávy.cz popsaly na základě dat výše, strana mířící za úspěchem se musí prosadit v napjaté a nespokojené společnosti, která má pocit, že ji politické strany neposlouchají.

Ač se nejvíce lidí na pravolevé škále řadí spíše doprava od středu, ani pravicovým stranám jako ODS nebo TOP09 se nedaří dobře prosazovat. EuroZprávy.cz také už několikrát informovaly o upadající levici, kdy se nezvládají prosadit tradiční sociální demokraté.

Velkou část jejich voličů přebírá catch-all hnutí ANO, v případě krajněji levicových občanů pak komunisté v rámci koalice Stačilo!.

Právě catch-all ANO na české politické scéně hraje tak trochu podle vlastních pravidel. Dlouhodobě apeluje na pravicové i levicové voliče, přičemž dle oficiálních hodnocení jde o středopravicovou/pravicovou populistickou stranu. Pravicovou orientaci hnutí popsal například loni v rozhovoru pro časopis Reflex poslanec Patrik Nacher (ANO).

ANO se ale v různých oblastech pohybuje více nalevo, jde například o jeho sociální politiku, kdy v programu slibuje zvyšování důchodů a snižování daní. Už od roku 2014 předseda hnutí Babiš opakuje svá tvrzení o tom, že ministerský plat posílá rodičům-samoživitelům.

Zároveň však ANO prosazuje protiimigrační politiku a je euroskeptické, což bývá výsadou spíše pravicových stran.

Zatímco tedy ANO dokázalo sebrat hlasy levici díky sociálnímu programu, „vykrádá“ voliče například SPD a Motoristům, jejichž programy stojí a padají na euroskepticismu a boji proti migraci.

Česká politika by patrně potřebovala novou stranu, která dokáže oponovat catch-all způsobu hnutí ANO a zároveň nahradí upadající strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP09 nebo Piráti.

Na základě dostupných dat se zdá, že kvalitnější a širší zastoupení potřebují levicoví i pravicoví voliči. Pokud si tedy dovolíme lehké zamyšlení, nová strana potřebuje zasáhnout venkovské voliče jistou mírou „lidovecké“ politiky, velkoměstské voliče s programem á la TOP09 a střední vrstvu podobným přístupem, jaký má ODS.

Tudíž tato nová strana musí mít dostatečně velkou členskou základnu, aby mohla působit v samosprávách. Zároveň se jí budou hodit lidé s výbornou vyjednávací schopností, kteří se dokážou orientovat v celostátní politice a na půdě Evropského parlamentu. To vše jde ruku v ruce s potřebou velkých finančních prostředků, kterých nové strany mívají nedostatek – a to může vést k jejich pádu.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

politika Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Donald Trump

Další Trumpova křížová výprava. Demontáž ministerstva školství bude mít dopady na miliony zadlužených studentů

Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.

před 17 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

Arktida

Situace v Arktidě je kritická. Vědci kvůli počasí bijí na poplach

Arktida, kdysi vnímaná jako majestátní a nedotčená divočina, nyní vysílá znepokojivé signály. Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v tomto křehkém ekosystému, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Situace se zhoršuje i v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z mezinárodní klimatické strategie a oslabil klíčové vědecké agentury.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Taktická jaderná puma B61

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Na Ukrajinu míří HIMARS i granáty. USA obnovily dodávky zbraní, o pákách proti Rusku ale mlčí

Spojené státy znovu zahájily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a obnovily dodávky zbraní, které byly pozastaveny po neúspěšném setkání mezi prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem JD Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Oznámil to americký představitel po úterní schůzce mezi zástupci USA a Ukrajiny v Saúdské Arábii.

včera

Donald Trump

Trump se myšlenky na získání Kanady nevzdal. Na summitu G7 to ale řešit nechce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během své návštěvy Kanady neplánuje řešit hrozbu Donalda Trumpa „převzít Kanadu“. Washingtonův nejvyšší diplomat přicestoval na dvoudenní summit ministrů zahraničí zemí G7 do letoviska La Malbaie v Québecu na pozadí diplomatické krize a obchodní války mezi USA a jejich spojenci.

včera

Donald Trump

Trumpova delegace míří do Moskvy. Pokud odmítne příměří, bude to pro vás devastující, vzkazují USA Rusku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že do Ruska míří americká delegace, která má jednat o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Trump uvedl, že obdržel „pozitivní zprávy“ ohledně potenciální dohody, ale zdůraznil, že zatím není nic jisté. „Pozitivní zpráva nic neznamená. Toto je velmi vážná situace,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky obkličují ukrajinské vojáky u Kurska, Kyjev ustupuje

Ruské síly se blíží k dokončení obklíčení přibližně 10 000 elitních ukrajinských vojáků, kteří drží strategicky významné město Sudža v jihozápadním Rusku. Kremlem podporovaní vojenští blogeři ve středu uvedli, že ruské jednotky rozvinuly státní vlajku na centrálním náměstí Sudži. Město, které ukrajinská armáda obsadila loni v srpnu, se tak po měsících bojů dostává zpět pod kontrolu Moskvy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Neskončí to jen u zboží. EU zvažuje další kroky proti Trumpovým clům

Evropská unie oznámila, že od 1. dubna zavede obchodní protiopatření v hodnotě až 26 miliard eur (22 miliard liber) v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila americká 25% cla za „neodůvodněná obchodní omezení“.

včera

včera

Zelenského návrh příměří posvěcený Trumpem: Co vše o něm víme?

Po více než třech letech války Ukrajina souhlasila s návrhem USA na okamžité příměří. Dohoda počítá s 30denním klidem zbraní, který vstoupí v platnost, pokud se k němu zaváže i Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy