ANALÝZA | Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Podle letního průzkumu agentury CVVM „rozhodně důvěřovalo“ politickým subjektům jediné procento lidí, zatímco „rozhodně nedůvěřovala“ čtvrtina respondentů. Odpověď „spíše nedůvěřuji“ volila více než polovina z nich. S politickou situací obecně bylo spokojeno pouhých 13 % občanů. Nejvíce lidé důvěřovali policii, armádě, bankám a soudům. Kriticky nízkou úroveň důvěry měl tisk, televize a církve.

V tutéž dobu vládě důvěřovalo pouhých 24 % Čechů, Poslanecké sněmovně 23 % a Senátu 30 %. Naopak největší důvěru měli starostové a obecní zastupitelstva.

Korupční skandály, klientelismus a opakované neplnění slibů podkopávají důvěru v demokratický proces. Ukazuje na to například průzkum CVVM z přelomu října a listopadu loňského roku. Pouze 7 % občanů projevilo spokojenost se stavem veřejných financí, o procento víc s korupcí a 10 % občanů bylo spokojených s politickou situací v ČR.

Přesto ale v dubnu letošního roku 54 % lidí zhodnotilo, že demokracie „je lepší než jakýkoli jiný způsob vlády“, přičemž proti této tezi stálo pouhých 17 % občanů. Demokracii hodnotilo kladně totožné množství Čechů jako v roce 2004. Přesvědčení o tom, že by se měl změnit režim, navzdory napjaté politické situaci kleslo.

Co tedy Čechům chybí?

Z různých výzkumů vyplývá, že se Čechům zamlouvá demokratické zřízení, ale zjevně ne způsob, jakým je vedeno. Vnímání různých oblastí veřejného života nebylo nijak odlišné ani ke konci vlády Andreje Babiše (ANO), například s politickou situací bylo namísto 10 % spokojených 11 % lidí.

Rok předtím měly podle českých občanů nejvyšší vliv na politické rozhodování úplatky a korupce, následovaly zájmové skupiny a lobby, média, osobní strany a teprve potom voliči. Lidem se tedy zdálo, že jsou upozaděni vůči jiným vlivům, což potvrdil i průzkum z loňského roku, kdy si až 85 % Čechů myslelo, že se politické strany více zajímají o jejich hlasy než názory.

Dalším důležitým faktorem je sebezařazení na pravolevé škále politického spektra. Celkem 25,8 % českých občanů se řadí nalevo od středu, 38,5 % napravo a 27,9 % do středu. Výrazně pravicověji se voliči orientují zhruba od roku 2014, což koresponduje s posledními úspěšnými volbami tehdejšího českého levicového hegemona ČSSD.

Volební tendence české společnosti ukazují na silnou roztříštěnost, vypovídá o tom výzkum veřejného mínění agentury STEM ze září letošního roku. Až 27,6 % lidí chce volit hnutí ANO, 9,3 % ODS, 5,8 % SPD a pouhých 5,5 % Piráty. Pod hranici volitelnosti se dostal STAN, KDU-ČSL a KDU-ČSL.

Může se vláda udržet i bez Pirátů?

V dohledné době tedy hrozí, že čtyři z pěti původních vládních stran se dostanou pod hranici volebního kvora. To je bezprecedentní situace i s ohledem na to, že Piráti z vlády odcházejí – takže i kdyby se nedostali pod tuto hranici, ve vládě nad pětiprocentní hranicí zůstane jediná strana – ODS, a to s velmi chudým potenciálem.

Piráti jsou společně se Starosty třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Celkově mají ale pouze čtyři poslance, protože je koaliční STAN pokořil co se preferenčních hlasů týká. Piráti by potřebovali ještě o čtyři poslance víc, aby dokázali vládu sesadit, protože vládní strany mají ve sněmovně bez Pirátů celkem 104 křesel. Stále si tak zachová pohodlnou většinu.

Odchod Pirátů ale pravděpodobně neproběhne bez vážných důsledků pro popularitu vlády Petra Fialy, jelikož okolo celé kauzy vznikla řada až nepřátelských prohlášení. „Poslední kapkou pro mě bylo setkáni s Ivanem Bartošem a jeho neschopnost řešit digitalizaci stavebního řízení. Mrzí mě, ze takovéto dezinformace na tiskové konferenci Pirátské strany zazněly,“ prohlásil premiér na adresu Ivana Bartoše, který po svém odvolání říkal, že Fiala jednal pod nátlakem jiných politiků ODS.

Přijde zázrak v podobě nové strany?

V České republice je přes stovku aktivních politických stran a hnutí. Tento počet se neustále mění podle toho, jak se strany ruší a zakládají, respektive nakolik dodržují podmínky pro svou existenci. V takto konkurenčním prostředí je velmi náročné zavést tak silnou politickou stranu, aby se dokázala prosadit na půdě parlamentu a samospráv.

Jak EuroZprávy.cz popsaly na základě dat výše, strana mířící za úspěchem se musí prosadit v napjaté a nespokojené společnosti, která má pocit, že ji politické strany neposlouchají.

Ač se nejvíce lidí na pravolevé škále řadí spíše doprava od středu, ani pravicovým stranám jako ODS nebo TOP09 se nedaří dobře prosazovat. EuroZprávy.cz také už několikrát informovaly o upadající levici, kdy se nezvládají prosadit tradiční sociální demokraté.

Velkou část jejich voličů přebírá catch-all hnutí ANO, v případě krajněji levicových občanů pak komunisté v rámci koalice Stačilo!.

Právě catch-all ANO na české politické scéně hraje tak trochu podle vlastních pravidel. Dlouhodobě apeluje na pravicové i levicové voliče, přičemž dle oficiálních hodnocení jde o středopravicovou/pravicovou populistickou stranu. Pravicovou orientaci hnutí popsal například loni v rozhovoru pro časopis Reflex poslanec Patrik Nacher (ANO).

ANO se ale v různých oblastech pohybuje více nalevo, jde například o jeho sociální politiku, kdy v programu slibuje zvyšování důchodů a snižování daní. Už od roku 2014 předseda hnutí Babiš opakuje svá tvrzení o tom, že ministerský plat posílá rodičům-samoživitelům.

Zároveň však ANO prosazuje protiimigrační politiku a je euroskeptické, což bývá výsadou spíše pravicových stran.

Zatímco tedy ANO dokázalo sebrat hlasy levici díky sociálnímu programu, „vykrádá“ voliče například SPD a Motoristům, jejichž programy stojí a padají na euroskepticismu a boji proti migraci.

Česká politika by patrně potřebovala novou stranu, která dokáže oponovat catch-all způsobu hnutí ANO a zároveň nahradí upadající strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP09 nebo Piráti.

Na základě dostupných dat se zdá, že kvalitnější a širší zastoupení potřebují levicoví i pravicoví voliči. Pokud si tedy dovolíme lehké zamyšlení, nová strana potřebuje zasáhnout venkovské voliče jistou mírou „lidovecké“ politiky, velkoměstské voliče s programem á la TOP09 a střední vrstvu podobným přístupem, jaký má ODS.

Tudíž tato nová strana musí mít dostatečně velkou členskou základnu, aby mohla působit v samosprávách. Zároveň se jí budou hodit lidé s výbornou vyjednávací schopností, kteří se dokážou orientovat v celostátní politice a na půdě Evropského parlamentu. To vše jde ruku v ruce s potřebou velkých finančních prostředků, kterých nové strany mívají nedostatek – a to může vést k jejich pádu.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

politika Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 41 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy