CVVM: Lidé se hlásí spíše k pravici než levici. Velkou roli hraje životní situace

Z nového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že do pravé části politického spektra se zařazuje 38,5 % lidí. K vyhraněné pravici se přihlásilo 21,7 % a k pravému středu 16,8 %.

K levicové orientaci se hlásí 25,8 % lidí, z toho k vyhraněné levici 10,7 %. K levému středu se hlásí 15,1 %.

Do středu pravolevé škály se přihlásilo 27,9 % respondentů; 7,8 % se neumělo zařadit nebo zvolilo odpověď „nevím“.

CVVM hodnotilo politickou orientaci i podle věku, pohlaví, vzdělání a dle hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta.

Co se týká věku, nejvíce lidí (39,6 %) se hlásilo k pravici u kategorie 15-19 let; úplně nejméně (12,3 %) pak od 65 let výše.

Podle CVVM hraje velkou roli i vzdělání: nejvíce napravo se škála jeví být u lidí se střední školou s maturitou a vysokoškolským/vyšším odborným vzděláním. Rozdíly ale nejsou natolik markantní. Lidé se základním vzděláním ze 16,2 % svůj postoj nezhodnotili.

Mezi muži a ženami jsou čísla podobná, graf něžného pohlaví ale velmi ovlivňuje jeho středová orientace, který činí 31,7 % oproti 23,9 % u mužů. Dá se tedy říct, že muži jsou v politické orientaci trochu vyhraněnější.

Opravdové rozdíly ale nabídlo rozdělení podle subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta. Ti, kdo ji zhodnotili jako „dobrou“, sami sebe stavěli spíše doprava – k vyhraněné pravici se jich přiřadilo 27,3 %.

Naopak lidé, kteří zhodnotili svou situaci jako „špatnou“, se orientovali zejména doleva – dokonce z 27,5 %.

V dalším šetření se ukázalo, že nejvíce pravicově se vnímají voliči SPOLU, a to z 55 %. Žádná jiná strana nemá tak silně pravicové podporovatele. Naopak 80,9 % podporovatelů KSČM se postavilo k vyhraněné levici. U ostatních stran byly odpovědi poměrně vyrovnané.