Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Evropská unie před několika dny představila soubor doporučení, jak by se občané měli zachovat v krizových situacích. Ty mohou mít nejrůznější podobu – od přírodních katastrof způsobených klimatickými změnami až po vážná bezpečnostní rizika včetně hrozby válečného konfliktu.

„Od narůstajícího geopolitického napětí, přes hybridní a kybernetické hrozby, manipulaci a vměšování cizích aktérů, až po klimatické změny a častější výskyt přírodních katastrof – EU musí být připravena chránit své občany a klíčové společenské funkce, které jsou nezbytné pro demokracii i každodenní fungování,“ uvádí Evropská komise v osmnáctistránkovém dokumentu.

Přežít 72 hodin

Pro každého občana Evropské unie – tedy i pro obyvatele České republiky – je klíčové být připraven přežít alespoň 72 hodin od začátku krizové situace. Toto pravidlo, známé také jako „pravidlo tří dnů“, není náhodné. Vychází z realistického předpokladu, že v případě rozsáhlé krize nemusí být stát schopen okamžitě zasáhnout a pomoci všem.

Ať už jde o přírodní katastrofu, výpadek infrastruktury, kybernetický útok, nebo dokonce válečný konflikt, záchranné složky a státní instituce mohou být v prvních hodinách a dnech zahlceny. Pomoc se tak může zdržet – a právě proto je nezbytné, aby byl každý jednotlivec alespoň dočasně soběstačný.

Zásoby vody, potravin, léků, funkční zdroj světla, základní hygienické potřeby a informace o tom, co dělat – to vše může rozhodnout nejen o pohodlí, ale i o přežití. Příprava na těchto 72 hodin není známkou paniky, ale zodpovědného přístupu k vlastní bezpečnosti i solidaritě se systémem, který v krizi potřebuje čas.

Nemusí to být nutně drahé ani náročné

Připravit se na tři dny bez pomoci státu nemusí být nijak dramaticky náročné – a rozhodně to neznamená hromadit zásoby jako pro konec světa. Ve skutečnosti většina domácností už má základní potřeby alespoň částečně k dispozici. Pokud něco chybí, lze to obvykle doplnit bez velkých investic.

Zásoby potravin s delší trvanlivostí, několik litrů pitné vody na osobu, baterka, svíčky, základní lékárnička, hygienické potřeby, teplé oblečení a možnost získat ověřené informace – to vše může být připraveno i v malém bytě bez nutnosti měnit způsob života. Důležitá je především předvídavost a schopnost si alespoň na několik dní poradit i v případě, že selžou běžné služby nebo dočasně vypadne komunikace se státními složkami.

Příprava na 72 hodin je tedy spíš otázkou odpovědnosti než extrémního survivalismu. V krizových situacích totiž nejde jen o vlastní bezpečí – každý připravený člověk zároveň snižuje tlak na záchranný systém a pomáhá tím ostatním, kteří pomoc potřebují nejvíce.

Pomoc nepřichází – co teď?

V některých situacích může být rozsah krize natolik devastující, že ani stát – navzdory maximálnímu úsilí – nebude schopen dorazit s pomocí do 72 hodin. Tento časový rámec, často uváděný jako minimální doba soběstačnosti, tak přestává být pouhým doporučením a stává se otázkou přežití.

V takovém momentě je klíčové mít připravené záložní zdroje světla – čelovky, svítilny nebo lucerny spolu s dostatečnou zásobou baterií. Stejně tak je důležité mít powerbanky, ideálně více než jednu, a udržovat je pravidelně nabité. Není dobré zapomentou na kabely – náhradní i funkční. V případě delšího výpadku elektřiny je velmi užitečné mít i solární nabíječku, která může udržet v chodu základní elektroniku.

Vedle světla je zásadní i zdroj tepla. Svíčky sice slouží primárně jako světelný zdroj, ale i ony vydávají určité množství tepla. Pro větší efekt jsou vhodné chemické ohřívače nebo turistické vařiče – plynové či lihové. Součástí domácí přípravy by měly být také teplé deky, spacáky a vrstvené oblečení, které pomůže udržet tělesnou teplotu i v chladném prostředí.

Zcela nezbytná je i zásoba pitné vody. Počítat je třeba s minimem 3 až 5 litrů na osobu a den, což pokrývá nejen pití, ale i vaření a základní hygienu. V případě krátkodobé krize je možné hygienu dočasně omezit – zdraví a hydratace jsou přednější. Pokud však čistá voda dojde a je nutné čerpat z přírodních zdrojů, je velmi praktické mít k dispozici vodní filtry nebo dezinfekční tabletky. Samotnou vodu je potřeba skladovat bezpečně, takže se hodí mít doma barely, kanystry nebo PET lahve připravené pro plnění a uchovávání.

Potraviny ty, co se nezkazí

Při přípravě zásob na krizovou situaci je zásadní myslet prakticky. Základem je vyhnout se potravinám, které rychle podléhají zkáze – jako je čerstvé ovoce, zelenina, maso nebo mléko. V krizových scénářích může dojít k výpadku elektřiny, což znamená nefunkční lednice i mrazáky. Stejně tak může být ohrožen přístup k vodě a možnosti vaření.

Klíčem k efektivní přípravě je jednoduchost, energetická hodnota, skladnost a dlouhá trvanlivost. Cílem není luxusní menu – ale bezpečí a funkční soběstačnost po dobu, než začne fungovat pomoc zvenčí.

Zásoby na 72 hodin by tedy měly být postavené na trvanlivých potravinách, které nevyžadují chlazení ani složitou přípravu. Skvělou volbou jsou například müsli tyčinky – jsou skladné, výživné a rychle dodají potřebnou energii díky obsahu cukrů. Obdobně dobře poslouží i dětské přesnídávky – navzdory názvu jsou výborným zdrojem kalorií i pro dospělé, navíc jsou balené hermeticky a mají dlouhou trvanlivost.

Na několik dní vydrží také balené trvanlivé pečivo, jako jsou vakuově balené chleby nebo suchary. U těch je však potřeba pravidelně kontrolovat datum spotřeby a po otevření je rychle zkonzumovat, aby nezačaly osychat nebo plesnivět. 

Naopak běžné suroviny jako mouka, rýže, cukr (v závislosti na způsobu použití) nebo těstoviny mohou být v takové situaci paradoxně k ničemu – pokud nemáte možnost vaření. Bez přístupu k plynu, elektřině nebo otevřenému ohni totiž zůstanou jen nepoužitelnou zásobou.

Možnost vařit venku? Záleží

Při přírodních katastrofách nebo v případě ozbrojeného konfliktu může být pobyt venku nebezpečný nebo zcela nemožný. Pokud nás však krizová situace zasáhne „pouze“ výpadkem elektřiny a dodávek vody, zůstává možnost pohybu venku reálnou – a v mnoha ohledech i důležitou. Čerstvý vzduch, přirozené světlo a změna prostředí mohou sehrát klíčovou roli při zvládání stresu a udržení psychické pohody.

Z tohoto důvodu by součástí krizového balíčku měly být také zápalky, zapalovače nebo jiný způsob rozdělání ohně. Oheň nám nejen poskytne teplo a světlo, ale hlavně možnost ohřát vodu nebo připravit jednoduché jídlo – například instantní polévku, těstoviny nebo rýži. To jsou potraviny, které se jinak v podmínkách bez elektřiny stávají nepoužitelnými.

Malý rendlík, ešus nebo i improvizovaná závěsná konstrukce pak umožní přivést vodu k varu a připravit teplé jídlo i mimo domov. V chladnějším počasí může teplé jídlo zásadně zlepšit nejen fyzický stav, ale i morálku celé rodiny. Připravit se na možnost vaření mimo běžné podmínky neznamená být paranoidní. 

Nezapomenout na zdraví

V krizových situacích, kdy je dostupnost zdravotní péče omezená nebo zcela nedostupná, může i drobný zdravotní problém přerůst v závažné komplikace. Obyčejná ranka, zvýšená teplota nebo zažívací obtíže se bez možnosti včasného ošetření mohou stát nečekanou hrozbou. Právě proto je dobře vybavená domácí lékárnička naprosto zásadní.

Základem by měl být obvazový materiál – obinadla, náplasti, sterilní čtverce či trojcípý šátek, spolu s dezinfekcí, pinzetou, nůžkami a teploměrem. Dále je nezbytné mít po ruce zásobu léků, a to jak těch předepsaných na chronická onemocnění, tak i běžně dostupných – proti bolesti, horečce, průjmu, nevolnosti a alergickým reakcím. Tyto základní prostředky mohou rozhodnout o tom, zda zůstaneme funkční a v bezpečí, nebo se drobné potíže rozvinou v ohrožení zdraví.

Vedle zdravotní výbavy hraje důležitou roli také osobní hygiena, která pomáhá předcházet infekcím i zhoršení zdravotního stavu. Ačkoli je v krizových dnech možné hygienu částečně omezit, některé věci by neměly chybět – zásoba toaletního papíru, vlhčené ubrousky, dezinfekční gel či mýdlo, a samozřejmě základní ústní hygiena v podobě zubního kartáčku a pasty.

Ženy by pak neměly zapomínat ani na menstruační potřeby – připravená zásoba tamponů, vložek nebo menstruačního kalíšku podle vlastních preferencí zajišťuje komfort i v náročných podmínkách.

Přístup k informacím

V krizové situaci se můžeme snadno ocitnout odříznutí od okolního světa – bez signálu, bez internetu, bez možnosti zjistit, co se děje. A přitom právě aktuální a spolehlivé informace mohou rozhodnout o tom, jak se zachováme – a zda se dostaneme do bezpečí.

Proto je velmi užitečné mít doma rádio na baterie nebo ruční pohon, ideálně s možností ladit veřejnoprávní stanice. Právě stanice jako Český rozhlas Radiožurnál budou i v nejhorších podmínkách usilovat o to, aby informovaly veřejnost – a budou jedním z posledních zdrojů ověřených zpráv, které mohou mít zásadní dopad na naše rozhodování.

Vedle toho bychom neměli spoléhat pouze na elektronická zařízení. Zápisník a tužka – nejlépe ve více kusech – mohou sehrát nenahraditelnou roli. Slouží nejen pro poznámky, plánování nebo orientaci v čase, ale také jako místo, kam si zapíšeme důležitá telefonní čísla a kontakty, které máme jinak uložené jen v mobilu. V situaci, kdy telefon nefunguje, dojde baterie nebo není signál, se zapsané informace na papíře stanou nenahraditelným nástrojem.

Nouzový evakuační batoh

Krizová situace nás může donutit opustit domov – a to rychle, bez možnosti se vrátit. Může jít o rozsáhlý požár, povodeň, chemickou havárii nebo jinou nenadálou událost. Ve chvílích, kdy není čas balit, může rozhodnout jediná věc – předem připravený evakuační batoh, tzv. bug out bag.

Evakuační batoh by měl obsahovat základní vybavení pro přežití během prvních 24 až 48 hodin mimo domov – do doby, než získáme přístup k pomoci nebo se přesuneme do bezpečnějšího místa.

Základem jsou osobní doklady – občanský průkaz, řidičský průkaz, pas a kartička zdravotní pojišťovny, ideálně doplněné kopiemi dokumentů uloženými v nepromokavém obalu nebo elektronicky na USB disku. Hotovost v menších bankovkách je nezbytná v situacích, kdy nebude dostupný bankomat nebo nebudou fungovat platební terminály.

Součástí batohu by měly být i zásoby jídla a vody na 1-2 dny – ideálně lehké, trvanlivé a energeticky vydatné potraviny, jako jsou tyčinky, sušené ovoce nebo instantní jídla. Náhradní oblečení (spodní prádlo, ponožky, funkční vrstvy) a pláštěnka nebo nepromokavá bunda jsou důležité, protože krize nečeká na ideální počasí.

Powerbanka zajistí energii pro mobilní telefon nebo čelovku, které by v batohu rovněž neměly chybět. Svítilna, nejlépe čelovka s náhradními bateriemi, se postará o světlo tam, kde nebude k dispozici elektřina. Kapesní nůž a zapalovač nebo zápalky mohou výrazně zvýšit šance na komfortní přežití v terénu.

Evakuační batoh nemusí být velký ani složitý. Důležité je, aby byl připravený, snadno dostupný a přizpůsobený konkrétním potřebám členů domácnosti.

Jak se bránit jadernému spadu?

Krizová situace může nabýt i těch nejzávažnějších forem – včetně jaderné havárie nebo výbuchu. V takovém případě může být státní infrastruktura ochromena, běžné služby přestanou fungovat a zdraví i životy obyvatel ohrožuje radioaktivní spad. Přesné a oficiální informace poskytuje například Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Podle SÚJB může jaderný výbuch nastat zcela bez varování, proto je klíčové vědět, jak v takové chvíli jednat. Nejbezpečnějším místem je střed budovy nebo sklep, ideálně s masivními betonovými nebo cihlovými stěnami. Pokud se nacházíte venku, máte zpravidla jen několik minut (ideálně do deseti), abyste našli úkryt. Největší šanci na přežití mají ti, kdo se dokážou co nejrychleji ukrýt za silnou bariérou nebo pod zem.

Prvních deset minut po výbuchu je zcela zásadních – radioaktivní spad začíná dopadat na zem velmi rychle. Pokud máte možnost, vstupte do budovy s více podlažími, nebo se přesuňte do suterénu. Klíčem k ochraně je co největší vzdálenost od vnějšího prostředí a dostatečně silná vrstva materiálu mezi vámi a kontaminací.

V průběhu prvních 24 hodin je naprosto nezbytné zůstat uvnitř a minimalizovat jakýkoliv kontakt s venkovním prostředím. Domníváte-li se, že jste byli vystaveni spadu, okamžitě odložte svrchní oděv, zabalte jej do igelitu a uložte mimo obytný prostor. Následně se důkladně omyjte vodou a mýdlem – bez drhnutí. Platí to i pro domácí zvířata – pokud je to možné, očistěte je mimo obytné místnosti.

Potraviny a léky, které byly uloženy uvnitř budov, jsou zpravidla považovány za bezpečné ke konzumaci. Důsledně sledujte oficiální informace – například prostřednictvím rádia, televize nebo jiných komunikačních kanálů. Z úkrytu vycházejte pouze tehdy, pokud k tomu budete výslovně vyzváni krizovým řízením nebo pokud vám hrozí přímé fyzické ohrožení.

Samovolná evakuace není doporučena, dokud nejsou známy kontaminované oblasti a určeny bezpečné evakuační trasy. Úřady včas poskytnou přesné instrukce. Do té doby platí zásada – zůstat co nejdéle uvnitř, co nejdále od vnějších zdí, s co největší ochranou mezi sebou a okolím.