Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Leyenová na tiskové konferenci zdůraznila, že se s Netanjahuem shodli na tom, že „Írán nesmí vlastnit jaderné zbraně“. Zároveň ale poukázala na důležitost diplomatických nástrojů. „Samozřejmě si myslím, že vyjednané řešení je z dlouhodobého hlediska nejlepší,“ uvedla podle zpravodajského serveru Al Arabiya.

Šéfka evropské exekutivy zároveň ostře zkritizovala roli Íránu při pátečním zahájení otevřené fáze války. „V této situaci má Izrael právo se bránit. Írán je hlavním zdrojem nestability v regionu,“ prohlásila. Leyenová patří mezi výrazné kritiky izraelského postupu v Pásmu Gazy, v případě konfrontace s Íránem však podpořila preemptivní akce Izraele.

V pondělí se šéfka Komise účastní summitu skupiny G7, který bude jednat především o Ukrajině, ale podle jejích slov by se měl výslovně věnovat i nově vzniklé krizi na Blízkém východě. „Summit G7 by měl kromě Ukrajiny, která byla zasažena drony prodanými Ruskem teheránským duchovním vedeným státem, projednat i íránskou krizi,“ upozornila.

Leyenová připomněla, že se jedná o propojenou hrozbu, která se týká více regionů současně. „Stejný typ dronů a balistických raket íránské konstrukce a výroby bez rozdílu zasahuje města na Ukrajině a v Izraeli. Proto je třeba tyto hrozby řešit společně,“ uvedla. Zmínka mířila na íránské dodávky zbraní Rusku, které jsou dlouhodobě předmětem kritiky ze strany EU a Spojených států.

K výzvě k deeskalaci se přidal i nový předseda Evropské rady Antonio Costa. „Je čas dát prostor diplomacii a vytvořit příležitost ke zmírnění eskalace mezi Izraelem a Íránem,“ prohlásil s tím, že Evropa by měla sehrát aktivní roli v podpoře vyjednávání a zabránění další destabilizaci regionu.

Izrael a Írán se od pátku nacházejí v přímém ozbrojeném střetu. Izraelské letectvo v koordinaci s rozvědkou Mosad zahájilo masivní leteckou kampaň proti cílům v Íránu, zaměřenou na vojenské velení, jaderné zařízení v Natanzu a Fordow a na osoby spojené s jaderným programem. Írán reagoval odpálením stovek balistických raket a bezpilotních letounů, které mířily na izraelská města a strategickou infrastrukturu.

Za dosavadní čtyři dny bojů zemřelo podle dostupných údajů na obou stranách několik desítek, respektive stovek civilistů. Znepokojení nad eskalací vyjadřují i další mezinárodní aktéři, včetně OSN a arabských států v regionu. Evropská unie se snaží profilovat jako diplomatický zprostředkovatel – s vědomím, že bez aktivní role Spojených států a dalších mocností nebude možné konflikt zastavit.