Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků

Federální ministerstvo spravedlnosti argumentovalo tím, že identifikovalo přes dvacet tisíc registrovaných voličů v Kalifornii, kteří v očích federální vlády pravděpodobně nejsou americkými občany. Zástupce administrativy proto u soudu usiloval o to, aby byly tyto lístky odloženy stranou, dokud se celá záležitost řádně nevyřeší.

Rozhodnutí nejvyššího soudu přišlo v nezvykle krátkém čase a bez toho, aby soudci vůbec požadovali vyjádření od kalifornské strany nebo zveřejnili jakékoliv disentní hlasy. Podle odborníků tento rychlý postup ukazuje, že vládní apel stál na nejisté metodice, kterou již dříve odmítly všechny nižší soudní instance.

Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom označil verdikt za jasné zamítnutí nepodložených útoků ze strany ministerstva spravedlnosti na řádný průběh volebního procesu ve státě. Kalifornští představitelé a zástupci voličů již předtím upozorňovali, že federální tvrzení postrádají pevné důkazy a hrozí jimi vyřazení oprávněných voličů.

Ještě před zásahem nejvyššího soudu vydal odvolací soud pro devátý obvod verdikt, v němž administrativě výslovně zakázal zasahovat do sčítání korespondenčních lístků v Kalifornii. Soudci dospěli k závěru, že federální vláda nemá žádnou zákonnou pravomoc diktovat jednotlivým státům, jak mají organizovat a spravovat volby.

Odvolací soud ve svém odůvodnění rovněž připomněl takzvaný Purcellem princip, který dlouhodobě varuje před tím, aby federální soudy na poslední chvíli měnily zavedená pravidla probíhajících voleb. Vydání vyhovujícího rozhodnutí by podle nich představovalo hrozbu neoprávněného odebrání volebního práva řádným občanům.

Odlišný pohled nabídlo disentní stanovisko soudce odvolacího soudu Patricka Bumataye, nominovaného Donaldem Trumpem, podle něhož administrativa požadovala pouze oddělení sporných lístků, aby se zabránilo jejich trvalému smísení s hlasy ostatních. Bumatay namítal, že federální vláda by neměla nečinně přihlížet možnému porušování federálních zákonů.

Celá tato událost představuje další z řady neúspěchů, jimž prezident Trump čelil u nejvyššího soudu v souvislosti s předvolebními spory. Již v září totiž soud odmítl jeho snahu o změnu pravidel pro zasílání korespondenčních lístků napříč celou zemí, ačkoliv v jiných dílčích oblastech administrativě částečně vyhověl.

Právníci zastupující organizace na ochranu hlasovacích práv ocenili, že soudní dvory opakovaně odmítly pokusy ministerstva spravedlnosti vyvolat atmosféru nedůvěry a podezřívavosti vůči platnosti hlasů řádných voličů těsně před otevřením volebních místností.