Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Zatímco dřívější zprávy západních médií uváděly, že Kyjev dočasně ustoupil požadavkům Bílého domu a zastavil bombardování ruské energetické infrastruktury, ukrajinští představitelé tato tvrzení odmítli. Podle jejich vyjádření nikdy oficiálně nesouhlasili s požadavkem prezidentova zetě Jareda Kushnera na třicetidenní pozastavení úderů na ruské rafinerie a samotné nálety se naplno rozběhly koncem týdne.

Kreml v reakci na obnovené útoky uvedl, že Kyjev zcela ignoruje přání Washingtonu v době, kdy se politické napětí před volbami vyostřuje. Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z růstu globálních cen pohonných hmot a minulý měsíc rozhodl o zrušení amerických sankcí na dovoz ruské nafty.

Ukrajinský vůdce se k nejnovějším útokům na rafinérie přímo nevyjádřil, aby předešel ostrým odvetným krokům ze strany Spojených států. Místo toho potvrdil, že ozbrojené síly úspěšně zasáhly průmyslový podnik v ruské Rostovské oblasti vyrábějící rakety, kde byl zničen moderní protiletadlový systém Pantsir v rámci pokračujících dlouhodobých operací.

Zelenskyj současně zdůraznil, že Ukrajina je k odvetným akcím nucena kvůli neustávající kampani ruské armády proti civilní a energetické infrastruktuře na ukrajinském území. Útoky ruských dronů a balistických raket zasáhly v posledních dnech hned několik ukrajinských regionů, což vedlo k rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny pro stovky tisíc domácností a k dlouhým přerušením proudu v hlavním městě.

Podle vyjádření ukrajinského prezidenta čelí Rusko rekordním ztrátám na životech svých vojáků, přičemž v říjnu dosáhl počet zabitých a zraněných příslušníků armády nejvyšší měsíční hodnoty od začátku plnohodnotného konfliktu. Současně uvedl, że ukrajinské jednotky v průběhu uplynulého měsíce získaly zpět desítky čtverečních kilometrů území, čímž podle jeho slov dokazují, že Moskva ve válce ztrácí pozice.

Aktuální vývoj na bojišti probíhá v době, kdy skončila platnost šestidenního lokálního příměří v Ruskem okupovaném městě Olešky, které zprostředkovala americká první dáma Melania Trumpová. Evakuační mise, během níž se stovky obyvatel setkaly se svými blízkými na severu Ukrajiny, byla oběma stranami označena za úspěšnou humanitární akci, avšak pozorovatelé předpokládají brzké obnovení aktivních bojů.

Vatikán a hlava katolické církve v této souvislosti vyjádřily naději, že úspěšná humanitární spolupráce při evakuaci v Oleškách by mohla posloužit jako základ pro širší mírové rozhovory. Papež během nedělní modlitby apeloval na obě strany konfliktu, aby posílily svou ochotu k dialogu a využily dosažené dohody k dalším diplomatickým krokům.

Zatímco na diplomatické frontě se rýsují možné trilaterální rozhovory za účasti Ruska, Ukrajiny a Spojených států, Moskva nadále trvá na svých neměnných požadavcích. Ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina vzdala celé Doněcké oblasti a dalších území v Chersonské a Záporožské provincii, čímž zůstává prostor pro dosažení širšího mírového urovnání prozatím velmi omezený.