USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Jedním z hlavních důvodů, proč má opoziční Demokratická strana reálnou šanci získat kontrolu nad Kongresem, je klesající popularita úřadujícího prezidenta. Trump zahájil své druhé funkční období s podporou mírně přesahující padesát procent, avšak jeho rating postupně klesal do čtyřicátých a následně třicátých procent. Zlomovým momentem se staly únorové letecké útoky proti Íránu podniknuté společně s Izraelem, které narušily dodávky energie v regionu a vyhnaly ceny pohonných hmot nahoru.

Historické statistiky ukazují, že strany úřadujících prezidentů v polovině mandátu obvykle ztrácejí křesla ve Sněmovně reprezentantů, přičemž průměrná ztráta od roku 1934 činí dvacet sedm mandátů. Podobně nízká hodnocení v této fázi mandátu zaznamenali v minulosti jak Donald Trump během svého prvního období, tak Joe Biden, přičemž v obou případech úřadující prezident ztratil kontrolu nad dolní komorou Kongresu. Tyto historické paralely a slabé průzkumy tak posilují naděje demokratů na zisk obou kongresových komor.

Republikánská většina v dolní komoře Kongresu je extrémně těsná, neboť strana disponuje přesně dvěma sty osmnácti křesly potřebnými k ovládnutí Sněmovny. Vzhledem k tomu, že členové Sněmovny slouží dvouletému mandátu, konají se volby pro všech čtyři sta třicet pět křesel naráz. Podle analýz politických kampaní je však většina obvodů považována za nekonkurenční a pouhých osmnáct distriktů představuje takzvané nerozhodnuté souboje, kde může zvítězit kterýkoliv kandidát.

O něco silnější pozici drží republikáni v Senátu, kde mají pod kontrolou padesát tři křesel ze sta, zatímco demokraté disponují čtyřiceti pěti mandáty a podporou dvou nezávislých zákonodárců. Vzhledem k šestiletému mandátu senátorů se v listopadu obměňuje zhruba třetina křesel neboli třicet pět mandátů. Odborné analýzy naznačují, že pouhých sedm z těchto senátních soubojů lze označit za nejisté, přičemž šest z nich aktuálně obhajují republikáni.

Demokraté by k ovládnutí Senátu potřebovali vyhrát alespoň čtyři z těchto nejistých soubojů a udržet si své křeslo v Michiganu, kde probíhá těsný boj mezi levicovým outsiderem Abdul-Sayedem a republikánem Mikem Rogersem. Zároveň by museli uspět ve státech, kde Donald Trump v roce dvacet čtyři zvítězil s dvouciferným náskokem, jako jsou Aljaška, Iowa, Ohio či Texas. Průzkumy však naznačují, že určitou šanci v těchto tradičně republikánských oblastech přece jen mají.

Klíčovým tématem pro americké voliče zůstává krize životních nákladů, ačkoliv Trump během své předchozí kampaně sliboval zastavení inflace a cenovou dostupnost. Ceny pohonných hmot prudce vzrostly po vypuknutí konfliktu s Íránem, který zasáhl spotřebitele po celé zemi a vyvolal hlubokou nespokojenost veřejnosti s vládním počínáním. Mezi další důležitá témata, na která se voliči soustředí, patří výdaje na zdravotní pojištění a otázky spojené s přistěhovalectvím a ostrahou hranic.

Navzdory nepříznivým průzkumům veřejného mínění disponují republikáni obrovskou finanční převahou, která by jim mohla pomoci v závěrečné fázi kampaně. Republikánský národní výbor a spřízněné subjekty disponovaly v polovině října hotovostí ve výši zhruba tří set dvaceti milionů dolarů, zatímco demokraté měli k dispozici necelých dvě stě třicet milionů. Republikáni navíc mohli spoléhat na dalších více než sto šedesát milionů dolarů shromážděných v rámci Trumpova hnutí MAGA Inc.

Této finanční převahy využívají republikáni k masivním investicím do předvolební inzerce a reklamních kampaní v klíčových státech. Výzkumná firma AdImpact podle BBC uvedla, že v září byly v USA odvisílány politické reklamy v hodnotě přesahující jednu miliardu dolarů, přičemž republikáni utratili o dvě stě milionů dolarů více než demokraté. Vedení strany doufá, že tato mohutná inzertní vlna dokáže povzbudit voličskou účast a omezit případné ztráty v těsných kongresových soubojích.

Bez ohledu na výsledek listopadových voleb se pozornost politických pozorovatelů rychle přesune k příštím prezidentským volbám v roce dvacet osm. Jelikož ústava nedovoluje Donaldovi Trumpovi ucházet se o třetí funkční období, politická debata se zaměří na to, jakou politickou vizi a program nabídne Demokratická strana. Ačkoliv současná nepopulární opatření dominují kampani v polovině mandátu, budoucí směřování obou politických stran bude zásadně formovat americkou politickou scénu po roce 2028.

Nadcházející volby tak ukáží, zda se Donaldu Trumpovi podaří navzdory historickým trendům a nepříznivým průzkumům udržet většinu v Kongresu. Výsledky hlasování zároveň rozhodnou o tom, zda opoziční demokraté dokážou ovládnout obě komory a zásadním způsobem tak omezit vládní kroky v závěru prezidentského mandátu.