Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI

Základním pilířem nového plánu je zajištění přístupu k předním světovým modelům při současném posilování evropských alternativ. Berlín v této souvislosti sází na úzkou spolupráci s podobně smýšlejícími partnery v Evropské unii i ve světě, přičemž klíčovou roli hrají zejména Francie a Kanada. Dokument výslovně počítá s využitím vnitroevropských kooperací, například s francouzskou společností Mistral, s cílem zajistit pro německý ekosystém bezpečný a nezávislý přístup k moderním technologiím.

Strategie se zároveň vymezuje specifickým zaměřením na takzvanou umělou inteligenci vytvořenou v Německu, která by měla vynikat především v oblasti průmyslových aplikací a vysoce specializovaných modelů. Důraz je kladen na vývoj inovativních výrobních systémů, které mají pomocí umělé inteligence a robotiky zvýšit produktivitu, optimalizovat průmyslové procesy a zlepšit kontrolu nad komplexními technologickými celky.

Aby vláda urychlila vývoj a nástup těchto technologií na domácím trhu, hodlá vystupovat v roli strategického kotevního zákazníka. Využitím veřejných zakázek a pilotních projektů chce kabinet pomoci evropským poskytovatelům umělé inteligence k snadnějšímu vstupu na trh a podpořit tak celkovou konkurenceschopnost domácího sektoru.

Samotný dokument však v řadě ohledů postrádá klíčové detaily, a to včetně podrobností ohledně financování. V materiálu se výslovně uvádí, že navržená opatření nepředstavují závazná finanční rozhodnutí ani nepředjímají budoucí rozpočtové postupy. Vládní pracovní skupina byla přitom zřízena již v červnu s cílem lépe koordinovat iniciativy v oblasti umělé inteligence napříč jednotlivými vládními rezorty.

Předložený návrh obsahuje celkem osmnáct konkrétních opatření, mezi nimiž figurují plány na strategické rozšíření výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci a její propojení v rámci celoevropského ekosystému. Důraz je kladen rovněž na posílení hodnotového řetězce v oblasti polovodičů, což má zajistit větší strategickou autonomii celého regionu.

Vládní ambice sahají k jasně definovaným kvantitativním cílům pro rok 2030, do kdy by umělou inteligenci mělo využívat nejméně osmdesát procent velkých podniků a padesát pět procent malých a středních firem. Berlín si rovněž klade za cíl, aby devadesát procent federálních úřadů mělo v provozu alespoň jednu aplikaci založenou na umělé inteligenci, přičemž autonomní agenti by měli administrativní procesy připravovat a tam, kde to zákon umožňuje, také plně automatizovaně dokončovat.

Součástí plánu je i navýšení kapacit německých datových center pro umělou inteligenci o tři sta procent ve srovnání s rokem 2025. Na přípravě a formulaci těchto kroků se podílel tým autorů pod vedením vládních expertů, jejichž poznatky přispěly k vytvoření tohoto komplexního dokumentu.