Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

„Vyzýváme všechny strany, aby okamžitě přijaly opatření k uklidnění napětí, zabránily tomu, aby se region propadl do ještě většího chaosu, a vytvořily podmínky pro návrat k řešení problémů prostřednictvím dialogu a jednání,“ uvedl v pondělí mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun. Čínská diplomacie podle britské stanice BBC zároveň zopakovala svou ochotu hrát v krizovém vývoji „konstruktivní roli“.

Peking má silné důvody sledovat vývoj konfliktu mezi Íránem a Izraelem s rostoucím znepokojením. Írán není pro Čínu pouze jeden z mnoha regionálních hráčů – jde o strategického partnera, jehož stabilita je pro čínské dlouhodobé zájmy v regionu zásadní. 

Obě země v roce 2021 podepsaly ambiciózní pětadvacetiletou dohodu o strategické spolupráci, která zahrnuje miliardové investice do íránské infrastruktury, modernizaci energetického sektoru a zajištění přístupu Číny k ropným a plynovým zdrojům.

Dohoda rovněž počítá s hlubší koordinací v oblasti bezpečnosti a propojuje Írán s čínským megaprojektem Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). Írán tak představuje významný tranzitní uzel pro čínské obchodní trasy směřující do Evropy a Afriky. Destabilizace země v důsledku války s Izraelem by mohla ohrozit nejen tok investic, ale i čínské strategické ambice ve střední a západní Asii.

Peking proto vystupuje jako neutrální, ale aktivní aktér, který se snaží předcházet dalšímu šíření konfliktu. Čína v posledních letech buduje pozici diplomatického zprostředkovatele, což se ukázalo například při loňském obnovení vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií. V nynější válce ale její manévrovací prostor zužuje skutečnost, že se jedná o otevřený vojenský střet, v němž je íránský režim přímým aktérem.

Pro čínské vedení je nyní klíčové, aby se konflikt nerozšířil za hranice Íránu a Izraele a neohrozil stabilitu celého regionu. Eskalace by mohla přinést nejen přerušení dodávek ropy, ale i vyšší bezpečnostní rizika pro čínské občany a firmy působící v Íránu. Zároveň by oslabovala čínskou snahu profilovat se jako stabilizující síla v globální politice, schopná konkurovat vlivu Spojených států nejen ekonomicky, ale i diplomaticky.

Rusko vidí příležitost

Na rozdíl od Číny, která vystupuje jako diplomatický vyjednavač, Moskva přistupuje ke konfliktu mezi Íránem a Izraelem pragmaticky – a nezastírá, že v něm vidí i určité strategické příležitosti. Ruský deník Moskovskyj Komsomolec otevřeně připustil, že „jakkoli to může znít cynicky, konflikt mezi Íránem a Izraelem má pro Rusko z taktického hlediska svá plus“. Patří mezi ně především růst cen ropy, na které je ruský státní rozpočet silně navázán, a přesměrování mezinárodní pozornosti od války na Ukrajině.

Ruský ekonomický deník Kommersant tuto analýzu doplňuje širším geopolitickým rámcem. Upozornil, že eskalace na Blízkém východě může Západu komplikovat vojenské plánování a odčerpávat zdroje i pozornost od ukrajinské fronty. 

Moskva by teoreticky mohla vystupovat jako nestranný arbitr a nabídnout roli prostředníka – nikoli kvůli stabilitě regionu, ale k posílení vlastního vlivu na Blízkém východě, kde tradičně soupeří s USA i evropskými mocnostmi.

Vztahy mezi Ruskem a Íránem se v posledních letech výrazně prohloubily, zejména v kontextu vzájemné izolace vůči Západu. V prosinci loňského roku obě země podepsaly dohodu o komplexním strategickém partnerství, která má pokrýt oblasti obranné spolupráce, energetiky, dopravy a finančních toků mimo dolarový systém. Írán se navíc stal jedním z klíčových dodavatelů zbraní a bezpilotních prostředků pro ruskou armádu ve válce na Ukrajině.

Právě proto je pro Moskvu nepříjemné, že nedokázala zabránit masivní izraelské ofenzivě proti zemi, kterou se ještě nedávno snažila profilovat jako svého spojence a partnera. Tato skutečnost podle Kommersantu podkopává důvěryhodnost ruského vlivu v regionu a ukazuje limity jeho diplomatických a vojenských kapacit mimo ukrajinské bojiště.

Dopady nové blízkovýchodní války se podle ruské agentury TASS projevují i na ruské ekonomice – a to nečekaně pozitivně. Akciový trh v Moskvě v pondělí ráno zaznamenal mírný růst – indexy MOEX a RTS vzrostly přibližně o půl procenta. Zároveň však čínský jüan vůči rublu mírně oslabil. Finanční trhy v Rusku tak na úvod týdne reagovaly převážně pozitivně.

Pro Ruskou federaci představuje konflikt mezi Íránem a Izraelem zároveň strategickou příležitost i významné riziko. Na jedné straně může eskalace na Blízkém východě oslabit pozici Západu a odvést jeho politickou i vojenskou pozornost od války na Ukrajině. Na straně druhé však hrozí destabilizace partnerského vztahu s Teheránem, jehož trvalost není zdaleka zaručena.