Vláda nás úplně opustila. Budou to civilisté, kdo za válku zaplatí, říkají obyvatelé Teheránu

Teherán, desetimilionová metropole a politické i hospodářské srdce Íránu, se v posledních dnech změnil v město ve válce. Po izraelských náletech panuje mezi obyvatelstvem napětí, které umocňují pravidelné letecké poplachy a nejistota ohledně dalších kroků jejich vlády. 

Část obyvatel podle dostupných informací opouští centrum města, jiní se uchylují do sklepů a improvizovaných krytů. Přestože íránské úřady ujišťují veřejnost o kontrole nad situací, atmosféra v ulicích jasně evokuje začátek otevřeného válečného konfliktu.

Rozhoření otevřeného konfliktu nečekal například čtyřicetiletý inženýr a otec rodiny Ahmad, který žije v teheránské čtvrti Shariati. „Ve čtvrtek, když jsem šel spát, jsem si všiml, že mám velmi slabé internetové připojení, ale nikdy by mě nenapadlo, že se probudím do takové situace, i když se šířily zprávy o možném útoku Izraele,“ popsal podle serveru France24.

Ahmad dodal, že je zvyklý na emocionální výkyvy ze života v zemi, která se často nachází v napětí kvůli hrozbám, že vzájemná nenávist přeroste v otevřenou válku s Izraelem nebo Spojenými státy. „Velmi brzy mě vzbudila matka, která se chtěla ujistit, že jsme v bezpečí. Žije na východě Teheránu. Vzbudily ji výbuchy v okolí,“ vylíčil. 

Někteří lidé neopustili svůj byt už několik dní, jako třeba nejmenovaná žena, která se stará o svou matku. „Všude v Teheránu je tolik výbuchů. Doufám, že to skončí,“ řekla podle britské stanice BBC. Jiná žena zdůraznila, že ještě „nikdy neviděla Teherán tak prázdný“, a že obyvatelé jejího domu na severu Teheránu si „dělají zásoby vody a obávají se dalších výpadků elektřiny“. 

Například teheránská obyvatelka Neguine zažila bolestnou ztrátu, když zemřel strýc jejího přítele. „Byl to civilista. Neměl s tím nic společného. Naštěstí byla jeho žena a syn na výletě,“ řekla. Stejně jako Ahmad, i ona je zvyklá na napětí. „Panuje tu strach, úzkost a vztek. Ale na tyhle pocity jsem zvyklá. Narodila jsem se v roce 1979 a nikdy jsem nepoznala klid,“ podotkla.

Neguine se narodila v době, kdy v Íránu proběhla islámská revoluce a měla začít válka s Irákem, která trvala celých osm let. „Válku už jsem zažila a nikdy se nebudu radovat z bombardování, ať už je důvod jakýkoli. Nemyslím si, že by se někdo, kdo něco takového zažil, mohl z takové události radovat,“ upozornila. 

Teheránští obyvatelé nyní nakupují zásoby, obrovské fronty se tvoří v obchodech s potravinami i před čerpacími stanicemi. „Lidé očekávají zvýšení cen. Je to rána. Už tak jsme se potýkali s ekonomickou krizí. Teď to bude ještě horší. Chvíle klidu jsou vzácné. Musíme je co nejlépe využít. Budeme ale opatrní, nebudeme jezdit po určitých silnicích a vyhýbat se tunelům. Nikdy nevíte,“ doplnila Neguine.

Někteří jsou nespokojeni s politickým vedením země a dávají to otevřeně najevo. „Vlastně nejsem tak smutná. Ti, na které jsou tyto útoky zaměřeny, jsou horší než naši zahraniční nepřátelé. Ublížili nám hodně. Naše vláda nás úplně opustila,“ vysvětlila Mina, další z obyvatelek Teheránu. 

I tato žena zažila irácko-íránskou válku mezi lety 1980 až 1988. „Zažít druhou válku v mém životě by bylo strašné, ale mám pocit, že k tomu směřujeme. Naše společnost už umírá. Jsme zahlceni dluhy a ekonomickými problémy. Ztratila jsem veškerou naději. Vím velmi dobře, že v případě války to budou civilisté, kdo za to zaplatí,“ varovala.

Farideh, obyvatelka teheránské čtvrti Amir Abad, se spoléhá na amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Budu pozorně sledovat jednání s Američany naplánovaná na neděli. Na tom závisí náš klid,“ popsala. Její naděje se ale nakonec ukázaly jako marné, protože již šesté kolo jednání o jaderném programu Íránu bylo právě kvůli válce zrušeno.