PŮVODNÍ ZPRÁVA | Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Zničení íránského jaderného programu je pro Izrael nepochybně aktuálně hlavní prioritou, jak potvrdila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „Pokud by totiž Írán v dohledné době skutečně získal jadernou zbraň, znamenalo by to zásadní zvrat v regionální mocenské dynamice, a nejen pro Izrael existenciální ohrožení,“ upozornila pro EuroZprávy.cz.

Pro Izrael by ale také bylo strategicky výhodné, kdyby padl režim ajatolláha Chameneího. „V takovém případě by totiž přišli o politickou, ekonomickou a v neposlední řadě vojenskou podporu dlouhodobí izraelští protivníci jako je palestinský Hamás, libanonský Hizballáh a jemenští Húthiové,“ vysvětlila Taterová.

Podle ní je možné říct, že by přes kolaps Íránské islámské republiky mohla vést cesta alespoň k částečnému snížení radikalismu a extremismu na Blízkém východě. „Současně ale existuje nezanedbatelné riziko, že po pádu diktátorského režimu se Írán propadne do občanské války a sektářského násilí, tak jako se to v minulosti stalo v sousedním Iráku, což by naopak bezpečnostní problémy regionu spíše prohloubilo,“ varovala expertka.

Otázkou však zůstává, jestli ke dramatické změně ve vedení Íránu „nazrál ten správný čas“, jak podotkla Taterová. „Vládnoucí teokratický režim pravděpodobně nepadne bez přispění místních obyvatel. Řada z nich sice politickou reprezentaci dlouhodobě kritizuje, ale v případě ohrožení své země se mohou spíše semknout na její obranu proti vnějšímu nebezpečí,“ upřesnila.

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity vidí íránský jaderný program pouze jako „deklaratorní cíl“, jak uvedl pro EuroZprávy.cz. „Zde Izrael cítí, že může získat největší možnou podporu ze Západu. Pokud by otevřeně deklaroval, že mu jde o destabilizaci Íránu, případně změnu tamního režimu, což je určitě jeden ze zjevných cílů, takovouto podporu by hledal hůře,“ vysvětlil.

Kromě jiného mezi další cíle podle Krause patří ztlumení sílícího tlaku mezinárodního společenství v důsledku izraelského působení v Pásmu Gazy, které „je ve znamení páchání válečných zločinů a vytváření humanitární krize neskutečných rozměrů“.

Bezpečnostní expert dále připomněl, že Izrael přiměly sáhnout po užití síly také vnitropolitické důvody. „V Izraeli sílí tlak na vypsání voleb a výměnu stávající vládní administrativy a čelních představitelů země. To samozřejmě ohrožuje jak celou vládu Benjamina Netanjahua a pozici extremistů v ní, tak i samotného premiéra, který by také v budoucnu mohl čelit trestnímu stíhání v celé řadě vlastních kriminálních kauz,“ přiblížil.

Dalším faktorem je vyšetřování incidentu ze 7. října předloňského roku, kdy na Izrael zaútočil Hamás, kvůli čemuž panuje podezření ze selhání bezpečnostních složek. „Nic z toho se Netanjahuovi nelíbí a válka s Íránem mu toto umožní odsunout někdy do budoucna,“ uzavřel Kraus.