Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Teherán i Tel Aviv podle deníku New York Times opakovaně prohlásily, že v útocích budou pokračovat tak dlouho, dokud to bude potřeba. Diplomatické snahy o zklidnění situace zatím obě strany ignorují. Zejména Izrael se podle analytiků zdá být odhodlán jít až na hranici úplné likvidace íránského jaderného programu, a to i za cenu dalšího prohlubování násilí.

Tento vývoj potvrzuje i Daniel B. Shapiro, bývalý poradce pro Blízký východ v Pentagonu během vlády prezidenta Joea Bidena. Podle něj je izraelské vedení připraveno vést válku po delší dobu, než veřejnost očekává. „Izrael bude pokračovat, dokud Írán nějakým způsobem neztratí schopnost obohacovat uran. Pokud toho nedosáhne, jejich kampaň bude považována za neúspěch,“ uvedl Shapiro s tím, že k ukončení bojů v horizontu několika dní zatím nic nenasvědčuje.

Írán se navíc jeví jako neústupný. Zrušení,, respektive zničení jaderného programu, zejména ve vysoce chráněném zařízení Fordow, je podle odborníků v tuto chvíli zcela nereálné. „Nevidím žádné známky kapitulace ze strany Teheránu. Nikdo nevlaje bílou vlajkou. Jejich strategie je přežít, způsobit protivníkovi co největší škody a demonstrovat svou odolnost,“ řekla Sanam Vakilová z analytického institutu Chatham House.

Fordow, umístěné desítky metrů pod zemí, je z hlediska izraelských vojenských možností prakticky nedosažitelné. K takovému útoku by bylo nutné nasadit americké průrazné bomby GBU-57, které mohou být vypuštěny pouze z bombardérů B-2 – letounů, které má k dispozici výhradně americké letectvo. „Trump by mohl zvážit tento krok, pokud Írán projeví snahu zrychlit svůj jaderný program. V tom případě by se prezident ocitl před zásadním rozhodnutím, zda Spojené státy přímo vojensky zasáhnou,“ vysvětlil Shapiro.

Analytik Yoel Guzansky z Institutu pro národní bezpečnostní studia v Tel Avivu podotkl, že konec války bude záviset na politické vůli Bílého domu. „Tento konflikt skončí, až se prezident Trump rozhodne, že je čas. A to nastane, až vyhodnotí, že Írán je připraven na kompromis,“ uvedl.

Profesor Meir Javedanfar z Reichmanovy univerzity připomněl historickou paralelu. Na konci osmileté války mezi Íránem a Irákem v 80. letech ajatolláh Rúholláh Chomejní po dlouhodobém odporu nakonec souhlasil s mírovou dohodou – poté, co byly lidské i ekonomické náklady konfliktu příliš vysoké. „Chomejní nakonec provedl obrat o 180 stupňů. To je to, v co nyní Izrael doufá,“ řekl Javedanfar.

Zároveň však varuje, že podobná dohoda by si opět mohla vyžádat roky války, statisíce mrtvých a miliony vysídlených. Pokud se ani jedna ze stran nezalekne narůstajících ztrát a mezinárodní tlak zůstane slabý, konflikt se může stát jedním z nejničivějších v blízkovýchodním regionu za poslední desetiletí.