PŮVODNÍ ZPRÁVA | Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Že by mezi Íránem a Izraelem mohl vypuknout otevřený konflikt bylo na stole delší dobu. „Možnost vypuknutí otevřeného konfliktu mezi Íránem a Izraelem se diskutovala řadu let. V posledním roce a půl se nicméně napětí mezi oběma zeměmi více a více stupňovalo,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Podle ní to souvisí s širší geopolitickou situací na Blízkém východě. „Dlouhodobě spolu soupeří dva mocenské bloky představované na jedné straně Íránem a jeho spojenci (Hamás, Hizballáh, Húthiové a další) a na straně druhé konzervativními arabskými státy (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a další) s tichou podporou Izraele,“ shrnula. „Bylo tedy jen otázku času, kdy tyto dlouhodobé rozpory dojdou do otevřené fáze, přičemž stěžejní roli sehrály zejména obavy z možného dokončení íránské jaderné zbraně,“ připomněla.

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity poznamenal, že se konflikt skutečně rýsoval jen posledních několik dní před samotným izraelským útokem. „Do té doby tomu nic zvlášť nenasvědčovalo. Naopak. Donald Trump absolvoval cestu po zemích Perského zálivu, v Izraeli se neukázal, posvětil a pochválil vyjednávání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, všechno vypadalo optimisticky a konsensuálně,“ uvedl Kraus pro EuroZprávy.cz.

Situace se však postupně změnila. „Ale pak přišly zprávy o stahování amerického diplomatického personálu z Bagdádu a dalších míst oblasti, rétorika izraelské vlády začala být stále agresivnější, no a nakonec byla zveřejněna zpráva MAAE o porušování již neexistující jaderné dohody Íránem,“ vyjmenoval expert. V tu chvíli už podle něj bylo jasné, že se něco stane. „Ale co přesně a v jakém rozsahu, to bylo skutečně překvapení,“ poznamenal Kraus.

Válka bude delší

Írán a Izrael se loni několikrát střetly v kratších konfliktech, které běžně trvaly pár hodin. „V tomto případě je situace skutečně mnohem závažnější, než jak tomu bylo při vzájemných leteckých úderech v říjnu a dubnu 2024. Izrael zjevně chce co nejvíce ochromit íránské vojenské – ať už jaderné či konvenční – kapacity. Zároveň cílí na vysoké představitele teokratického režimu, z nichž se mu již řadu podařilo eliminovat,“ naznačila Taterová.

Dodala, že jde o útok, který má íránskou hrozbu odvrátit na delší dobu. „Současně se Írán musí alespoň pokusit o odvetu, protože v tuto chvíli hraje nejen o svou mocenskou prestiž doma i v zahraničí, ale dost možná o svou další existenci,“ zdůraznila expertka. „Lze tedy realisticky očekávat, že se bude jednat o delší konflikt. Samotní představitelé židovského státu se ostatně už vyjádřili, že tento střet teprve začal,“ podotkla.

Podle Krause ovlivní délku konfliktu případné zapojení dalších aktérů, zejména USA. „Pokud by šlo jen o Izrael a Írán, budou se obě země snažit co nejvíce nepřítele opotřebit a po vyčerpání vlastních sil to nakonec celé může v rámci dnů či maximálně týdnů skončit,“ nastínil expert. „Ale se zapojením dalších hráčů se to celé může vymknout z rukou a spustit celoregionální konflikt, který nepůjde vyřešit klidně i léta. Situace je opravdu špatně predikovatelná, dodal Kraus.

Hrozí zapojení USA?

Taterová podotkla, že z posledních vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa vyplývá, že preferuje obnovení diplomatických jednání s íránským režimem. „Přeci jen poslední velká vojenská angažmá USA na Blízkém východě – v Afghánistánu a Iráku – skončila značným neúspěchem a deziluzí,“ uvedla.

„Nicméně v případě, kdy by Írán naplnil své výhružky a pokusil se zaútočit na americké základny v regionu nebo jiné cíle spjaté s USA, americká strana by pravděpodobně neměla jinou možnost než se do ozbrojeného konfliktu s Íránem po boku svého spojence Izraele otevřeně zapojit,“ upozornila.

Podle Krause budou USA rády, pokud se do konfliktu nebudou muset zapojit, ale budou moci sehrát roli mediátora či mírotvůrce a podílet se na tvorbě nového bezpečnostního prostředí v regionu Středního východu bez použití vojenské síly. „Použití vojenské síly většího rozsahu by bylo v USA krajně nepopulární a ohrozilo by budovanou Trumpovu image mírotvůrce, jakkoli zatím nenaplněné,“ upřesnil.

Problémem je ale síla izraelského lobby ve Státech. „Nicméně síla izraelské lobby v USA je velká, stejně jako nutnost zasáhnout, pokud by Írán sáhl k prostředkům ohrožujícím celosvětový trh s energetickými surovinami, například uzavřením Hormuzské úžiny,“ doplnil Kraus.