ANALÝZA | Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Podle letního průzkumu agentury CVVM „rozhodně důvěřovalo“ politickým subjektům jediné procento lidí, zatímco „rozhodně nedůvěřovala“ čtvrtina respondentů. Odpověď „spíše nedůvěřuji“ volila více než polovina z nich. S politickou situací obecně bylo spokojeno pouhých 13 % občanů. Nejvíce lidé důvěřovali policii, armádě, bankám a soudům. Kriticky nízkou úroveň důvěry měl tisk, televize a církve. 

V tutéž dobu vládě důvěřovalo pouhých 24 % Čechů, Poslanecké sněmovně 23 % a Senátu 30 %. Naopak největší důvěru měli starostové a obecní zastupitelstva. 

Korupční skandály, klientelismus a opakované neplnění slibů podkopávají důvěru v demokratický proces. Ukazuje na to například průzkum CVVM z přelomu října a listopadu loňského roku. Pouze 7 % občanů projevilo spokojenost se stavem veřejných financí, o procento víc s korupcí a 10 % občanů bylo spokojených s politickou situací v ČR. 

Přesto ale v dubnu letošního roku 54 % lidí zhodnotilo, že demokracie „je lepší než jakýkoli jiný způsob vlády“, přičemž proti této tezi stálo pouhých 17 % občanů. Demokracii hodnotilo kladně totožné množství Čechů jako v roce 2004. Přesvědčení o tom, že by se měl změnit režim, navzdory napjaté politické situaci kleslo. 

Co tedy Čechům chybí?

Z různých výzkumů vyplývá, že se Čechům zamlouvá demokratické zřízení, ale zjevně ne způsob, jakým je vedeno. Vnímání různých oblastí veřejného života nebylo nijak odlišné ani ke konci vlády Andreje Babiše (ANO), například s politickou situací bylo namísto 10 % spokojených 11 % lidí. 

Rok předtím měly podle českých občanů nejvyšší vliv na politické rozhodování úplatky a korupce, následovaly zájmové skupiny a lobby, média, osobní strany a teprve potom voliči. Lidem se tedy zdálo, že jsou upozaděni vůči jiným vlivům, což potvrdil i průzkum z loňského roku, kdy si až 85 % Čechů myslelo, že se politické strany více zajímají o jejich hlasy než názory.

Dalším důležitým faktorem je sebezařazení na pravolevé škále politického spektra. Celkem 25,8 % českých občanů se řadí nalevo od středu, 38,5 % napravo a 27,9 % do středu. Výrazně pravicověji se voliči orientují zhruba od roku 2014, což koresponduje s posledními úspěšnými volbami tehdejšího českého levicového hegemona ČSSD. 

Volební tendence české společnosti ukazují na silnou roztříštěnost, vypovídá o tom výzkum veřejného mínění agentury STEM ze září letošního roku. Až 27,6 % lidí chce volit hnutí ANO, 9,3 % ODS, 5,8 % SPD a pouhých 5,5 % Piráty. Pod hranici volitelnosti se dostal STAN, KDU-ČSL a KDU-ČSL. 

Může se vláda udržet i bez Pirátů?

V dohledné době tedy hrozí, že čtyři z pěti původních vládních stran se dostanou pod hranici volebního kvora. To je bezprecedentní situace i s ohledem na to, že Piráti z vlády odcházejí – takže i kdyby se nedostali pod tuto hranici, ve vládě nad pětiprocentní hranicí zůstane jediná strana – ODS, a to s velmi chudým potenciálem. 

Piráti jsou společně se Starosty třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Celkově mají ale pouze čtyři poslance, protože je koaliční STAN pokořil co se preferenčních hlasů týká. Piráti by potřebovali ještě o čtyři poslance víc, aby dokázali vládu sesadit, protože vládní strany mají ve sněmovně bez Pirátů celkem 104 křesel. Stále si tak zachová pohodlnou většinu. 

Odchod Pirátů ale pravděpodobně neproběhne bez vážných důsledků pro popularitu vlády Petra Fialy, jelikož okolo celé kauzy vznikla řada až nepřátelských prohlášení. „Poslední kapkou pro mě bylo setkáni s Ivanem Bartošem a jeho neschopnost řešit digitalizaci stavebního řízení. Mrzí mě, ze takovéto dezinformace na tiskové konferenci Pirátské strany zazněly,“ prohlásil premiér na adresu Ivana Bartoše, který po svém odvolání říkal, že Fiala jednal pod nátlakem jiných politiků ODS. 

Přijde zázrak v podobě nové strany?

V České republice je přes stovku aktivních politických stran a hnutí. Tento počet se neustále mění podle toho, jak se strany ruší a zakládají, respektive nakolik dodržují podmínky pro svou existenci. V takto konkurenčním prostředí je velmi náročné zavést tak silnou politickou stranu, aby se dokázala prosadit na půdě parlamentu a samospráv. 

Jak EuroZprávy.cz popsaly na základě dat výše, strana mířící za úspěchem se musí prosadit v napjaté a nespokojené společnosti, která má pocit, že ji politické strany neposlouchají.

Ač se nejvíce lidí na pravolevé škále řadí spíše doprava od středu, ani pravicovým stranám jako ODS nebo TOP09 se nedaří dobře prosazovat. EuroZprávy.cz také už několikrát informovaly o upadající levici, kdy se nezvládají prosadit tradiční sociální demokraté. 

Velkou část jejich voličů přebírá catch-all hnutí ANO, v případě krajněji levicových občanů pak komunisté v rámci koalice Stačilo!. 

Právě catch-all ANO na české politické scéně hraje tak trochu podle vlastních pravidel. Dlouhodobě apeluje na pravicové i levicové voliče, přičemž dle oficiálních hodnocení jde o středopravicovou/pravicovou populistickou stranu. Pravicovou orientaci hnutí popsal například loni v rozhovoru pro časopis Reflex poslanec Patrik Nacher (ANO). 

ANO se ale v různých oblastech pohybuje více nalevo, jde například o jeho sociální politiku, kdy v programu slibuje zvyšování důchodů a snižování daní. Už od roku 2014 předseda hnutí Babiš opakuje svá tvrzení o tom, že ministerský plat posílá rodičům-samoživitelům.  

Zároveň však ANO prosazuje protiimigrační politiku a je euroskeptické, což bývá výsadou spíše pravicových stran. 

Zatímco tedy ANO dokázalo sebrat hlasy levici díky sociálnímu programu, „vykrádá“ voliče například SPD a Motoristům, jejichž programy stojí a padají na euroskepticismu a boji proti migraci.

Česká politika by patrně potřebovala novou stranu, která dokáže oponovat catch-all způsobu hnutí ANO a zároveň nahradí upadající strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP09 nebo Piráti. 

Na základě dostupných dat se zdá, že kvalitnější a širší zastoupení potřebují levicoví i pravicoví voliči. Pokud si tedy dovolíme lehké zamyšlení, nová strana potřebuje zasáhnout venkovské voliče jistou mírou „lidovecké“ politiky, velkoměstské voliče s programem á la TOP09 a střední vrstvu podobným přístupem, jaký má ODS.

Tudíž tato nová strana musí mít dostatečně velkou členskou základnu, aby mohla působit v samosprávách. Zároveň se jí budou hodit lidé s výbornou vyjednávací schopností, kteří se dokážou orientovat v celostátní politice a na půdě Evropského parlamentu. To vše jde ruku v ruce s potřebou velkých finančních prostředků, kterých nové strany mívají nedostatek – a to může vést k jejich pádu. 

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

politika politické strany Poslanecká sněmovna Volby průzkumy

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

20. prosince 2024 18:39

Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru

Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy