Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Podle letního průzkumu agentury CVVM „rozhodně důvěřovalo“ politickým subjektům jediné procento lidí, zatímco „rozhodně nedůvěřovala“ čtvrtina respondentů. Odpověď „spíše nedůvěřuji“ volila více než polovina z nich. S politickou situací obecně bylo spokojeno pouhých 13 % občanů. Nejvíce lidé důvěřovali policii, armádě, bankám a soudům. Kriticky nízkou úroveň důvěry měl tisk, televize a církve.
V tutéž dobu vládě důvěřovalo pouhých 24 % Čechů, Poslanecké sněmovně 23 % a Senátu 30 %. Naopak největší důvěru měli starostové a obecní zastupitelstva.
Korupční skandály, klientelismus a opakované neplnění slibů podkopávají důvěru v demokratický proces. Ukazuje na to například průzkum CVVM z přelomu října a listopadu loňského roku. Pouze 7 % občanů projevilo spokojenost se stavem veřejných financí, o procento víc s korupcí a 10 % občanů bylo spokojených s politickou situací v ČR.
Přesto ale v dubnu letošního roku 54 % lidí zhodnotilo, že demokracie „je lepší než jakýkoli jiný způsob vlády“, přičemž proti této tezi stálo pouhých 17 % občanů. Demokracii hodnotilo kladně totožné množství Čechů jako v roce 2004. Přesvědčení o tom, že by se měl změnit režim, navzdory napjaté politické situaci kleslo.
Co tedy Čechům chybí?
Z různých výzkumů vyplývá, že se Čechům zamlouvá demokratické zřízení, ale zjevně ne způsob, jakým je vedeno. Vnímání různých oblastí veřejného života nebylo nijak odlišné ani ke konci vlády Andreje Babiše (ANO), například s politickou situací bylo namísto 10 % spokojených 11 % lidí.
Rok předtím měly podle českých občanů nejvyšší vliv na politické rozhodování úplatky a korupce, následovaly zájmové skupiny a lobby, média, osobní strany a teprve potom voliči. Lidem se tedy zdálo, že jsou upozaděni vůči jiným vlivům, což potvrdil i průzkum z loňského roku, kdy si až 85 % Čechů myslelo, že se politické strany více zajímají o jejich hlasy než názory.
Dalším důležitým faktorem je sebezařazení na pravolevé škále politického spektra. Celkem 25,8 % českých občanů se řadí nalevo od středu, 38,5 % napravo a 27,9 % do středu. Výrazně pravicověji se voliči orientují zhruba od roku 2014, což koresponduje s posledními úspěšnými volbami tehdejšího českého levicového hegemona ČSSD.
Volební tendence české společnosti ukazují na silnou roztříštěnost, vypovídá o tom výzkum veřejného mínění agentury STEM ze září letošního roku. Až 27,6 % lidí chce volit hnutí ANO, 9,3 % ODS, 5,8 % SPD a pouhých 5,5 % Piráty. Pod hranici volitelnosti se dostal STAN, KDU-ČSL a KDU-ČSL.
Může se vláda udržet i bez Pirátů?
V dohledné době tedy hrozí, že čtyři z pěti původních vládních stran se dostanou pod hranici volebního kvora. To je bezprecedentní situace i s ohledem na to, že Piráti z vlády odcházejí – takže i kdyby se nedostali pod tuto hranici, ve vládě nad pětiprocentní hranicí zůstane jediná strana – ODS, a to s velmi chudým potenciálem.
Piráti jsou společně se Starosty třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Celkově mají ale pouze čtyři poslance, protože je koaliční STAN pokořil co se preferenčních hlasů týká. Piráti by potřebovali ještě o čtyři poslance víc, aby dokázali vládu sesadit, protože vládní strany mají ve sněmovně bez Pirátů celkem 104 křesel. Stále si tak zachová pohodlnou většinu.
Odchod Pirátů ale pravděpodobně neproběhne bez vážných důsledků pro popularitu vlády Petra Fialy, jelikož okolo celé kauzy vznikla řada až nepřátelských prohlášení. „Poslední kapkou pro mě bylo setkáni s Ivanem Bartošem a jeho neschopnost řešit digitalizaci stavebního řízení. Mrzí mě, ze takovéto dezinformace na tiskové konferenci Pirátské strany zazněly,“ prohlásil premiér na adresu Ivana Bartoše, který po svém odvolání říkal, že Fiala jednal pod nátlakem jiných politiků ODS.
Přijde zázrak v podobě nové strany?
V České republice je přes stovku aktivních politických stran a hnutí. Tento počet se neustále mění podle toho, jak se strany ruší a zakládají, respektive nakolik dodržují podmínky pro svou existenci. V takto konkurenčním prostředí je velmi náročné zavést tak silnou politickou stranu, aby se dokázala prosadit na půdě parlamentu a samospráv.
Jak EuroZprávy.cz popsaly na základě dat výše, strana mířící za úspěchem se musí prosadit v napjaté a nespokojené společnosti, která má pocit, že ji politické strany neposlouchají.
Ač se nejvíce lidí na pravolevé škále řadí spíše doprava od středu, ani pravicovým stranám jako ODS nebo TOP09 se nedaří dobře prosazovat. EuroZprávy.cz také už několikrát informovaly o upadající levici, kdy se nezvládají prosadit tradiční sociální demokraté.
Velkou část jejich voličů přebírá catch-all hnutí ANO, v případě krajněji levicových občanů pak komunisté v rámci koalice Stačilo!.
Právě catch-all ANO na české politické scéně hraje tak trochu podle vlastních pravidel. Dlouhodobě apeluje na pravicové i levicové voliče, přičemž dle oficiálních hodnocení jde o středopravicovou/pravicovou populistickou stranu. Pravicovou orientaci hnutí popsal například loni v rozhovoru pro časopis Reflex poslanec Patrik Nacher (ANO).
ANO se ale v různých oblastech pohybuje více nalevo, jde například o jeho sociální politiku, kdy v programu slibuje zvyšování důchodů a snižování daní. Už od roku 2014 předseda hnutí Babiš opakuje svá tvrzení o tom, že ministerský plat posílá rodičům-samoživitelům.
Zároveň však ANO prosazuje protiimigrační politiku a je euroskeptické, což bývá výsadou spíše pravicových stran.
Zatímco tedy ANO dokázalo sebrat hlasy levici díky sociálnímu programu, „vykrádá“ voliče například SPD a Motoristům, jejichž programy stojí a padají na euroskepticismu a boji proti migraci.
Česká politika by patrně potřebovala novou stranu, která dokáže oponovat catch-all způsobu hnutí ANO a zároveň nahradí upadající strany, jako jsou křesťanští demokraté, TOP09 nebo Piráti.
Na základě dostupných dat se zdá, že kvalitnější a širší zastoupení potřebují levicoví i pravicoví voliči. Pokud si tedy dovolíme lehké zamyšlení, nová strana potřebuje zasáhnout venkovské voliče jistou mírou „lidovecké“ politiky, velkoměstské voliče s programem á la TOP09 a střední vrstvu podobným přístupem, jaký má ODS.
Tudíž tato nová strana musí mít dostatečně velkou členskou základnu, aby mohla působit v samosprávách. Zároveň se jí budou hodit lidé s výbornou vyjednávací schopností, kteří se dokážou orientovat v celostátní politice a na půdě Evropského parlamentu. To vše jde ruku v ruce s potřebou velkých finančních prostředků, kterých nové strany mívají nedostatek – a to může vést k jejich pádu.
Související
Politická bramboračka, zhodnotil Lipavský debatu o platech. Maláčová má vlastní návrh
Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků
politika , politické strany , Poslanecká sněmovna , Volby , průzkumy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 5 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
20. prosince 2024 20:03
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
20. prosince 2024 18:39
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci.
Zdroj: Libor Novák