KOMENTÁŘ | Změní se tuzemská politika? Nečekejme od vlády reformy, ale snahu o udržení se

Ta nejnovější z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) o tom, jakým základním ústavním institucím ČR z podzimu letošního roku lidé nejvíce věří, říkají, že vládě důvěřuje 17 % Čechů, prezidentovi 52 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %). No a s politickou situací bylo podle CVVM spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti. Otázka tak je, bude to třeba příští rok lepší? 

Z malého průzkumu mezi ekonomickými analytiky, který autor textu udělal během druhého prosincového týdne vyplývá, že bychom na zásadní změny v politice spíše čekat neměli. „V domácí ekonomice nás čekají roky plné voleb, které přinesou pravděpodobně vzhledem ke klesajícím preferencím (politických) stran, vyšší míru sporů ve vládě Petra Fialy, ale její pád neočekávám,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Podle něj budou totiž stranické sekretariáty chtít udržet svoje lidi na ministerstvech a nějaká výrazná rotace se jim zkrátka nehodí. „Zásadní reformy v druhém „poločase“ vládnutí nejsou reálné, spíše půjde o tzv. „udržovací vládnutí“,“ doplnil Kryštof Míšek. 

Fakt je, vyplývající z veřejně dostupných informací, že do roku 2030 bude i česká politika hodně ovlivněna řadou voleb. Jen příští rok nás čekají volby do jedné třetiny Senátu, do Evropského parlamentu, a i do krajských zastupitelstev. Rok poté, tedy 2025 pak máme volby do Poslanecké sněmovny a tak dále. Výjimkou bude rok 2027, kdy si od nějakých těch voleb odpočineme, protože žádné (zatím) nejsou naplánovány.  

Podle ekonoma je ale nutné si uvědomit, že česká politika je také pod vlivem „globálního vývoje“. „Z pohledu světového vývoje je jasné, že ve fází deglobalizace, která probíhá napříč odvětvími, nelze příliš přesně odhadnout, co může nastat a řada odhadů se může ukázat, jako velmi nepřesná,“ vysvětlil k očekávání politického chování v příštím roce v tuzemsku pro EuroZprávy.cz Kryštof Míšek.

Podle něj tzv. „nabídkové šoky“ různého druhu mohou pokračovat a lidé by na to měli být připraveni. „Téměř jisté je, že globální konflikty, jako je válka na Ukrajině se nezastaví, a to, dokud jedna ze stran nebude dostatečně vyčerpaná,“ dodal Míšek. 

Některá média proto v této souvislosti upozorňují, že národní politiky budou ve vleku výsledků voleb právě zmiňovaných výše, tedy do Evropského parlamentu, ale i prezidentských voleb ve Spojených státech amerických a třeba server Politico dává důraz i na výsledky voleb ve Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Co bude znamenat ten nebo onen výsledek pro dění v České republice se teprve uvidí, jasné je ale to, což zmiňuje právě i server Politico, že ať už bude konečný účet jakýkoliv, může výrazně změnit podobu vedení západního světa.  

A že to ani jinde ve světě, natož v Česku nemusíme mít v příštím roce lehké, upozorňuje i další odhad. Každoroční výhled na nejkritičtější a možná trochu i bizardní situace, které sestavuje dánská Saxo Bank, říká, že se svět bude nacházet v bodu zvratu. Prý dobře prošlapaná cesta z minulé dekády se blíží ke svému konci.

Podle hlavního investičního analytika zmíněné instituce Steena Jakobsena se dají čekat až šokující předpovědi. Mimo jiné prý bude platit to, že stabilní geopolitika a také mírná inflace a nízké úrokové sazby nemusí platit i dál. Podle něj proto nelze budoucnost plně předvídat. No tak uvidíme.