Profil editora

Související články:

Sáhneme si kvůli éře elektromobilů hlouběji do peněženek? Studie odhalují, jak se změní ceny aut

Nedávno ukončený Mnichovský autosalon, který ukázal stále se zvětšující náskok zejména čínských výrobců, a i další studie o auto segmentu, otevírají stále naléhavěji řadu otázek. Kolik vlastně budou stát auta? A obstojí evropský automobilový segment v rychle rostoucí konkurenci? Nebo může automobilový prodej potkat stejný trend jako třeba v potravinářství, kdy si lidé budou jen ve větší míře kupovat nové vozy v nějakých cenových akcích? A kdy se třeba srovnají ceny elektromobilů s cenami aut se spalovacím motorem? 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Zpochybňování sankcí není namístě. Rusko se potýká s inflací či oslabením rublu

Nedávno překročil počet dní, kdy Rusko začalo na Ukrajině bezdůvodnou válečnou agresi, číslo 500. A bez ohledu na to, že demokratický svět se snaží napadené zemi pomáhat, co to jde, třeba v podobě omezení či zákazů spolupráce s Ruskem, stále více se ozývají hlasy, že systém sankcí nemá dostatečný efekt a že ekonomické ztráty Ruska nejsou tak velké, jak by bylo potřeba. Změnil se kvůli válce výrazně třeba směnný kurz eura nebo koruny vůči rublu? A mají finanční a ekonomické tresty vůči Rusku nějaký efekt, nebo spíše pomohly tamní ekonomice? 

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké

Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.

Desítky let diskuzí o ničem. Čeští politici zneužívají euro ke sbírání levných hlasů

Říkat v českých poměrech, že tu tak nějak všichni dlouhá léta kvůli vlastní pohodlnosti trpíme neřešené zásadní ekonomické, společenské či nutné a smluvní nedodržená témata, položky a institucionální kroky by bylo, jak se říká nosit dříví do lesa. Politici už třeba dávno pochopili, že pro ně za doslova nulovou námahu a levným, ale efektivnějším a ve sběru voličských preferencí o to výnosnějším tématem je zavedení eura v ČR. Jedna partička totiž desítky let hraje desku o nechuti ztratit suverenitu české měny, jiná zase mlátí hlava nehlava číselnými argumenty o tom, že euro (teď, ale vlastně kdy?) není výhodné, a tak dále. Je to na doslova „na palici“ 

Nepřejme si, aby ceny potravin určoval stát. To je špatná myšlenka

Nový ministr zemědělství Marek Výborný zpočátku prázdnin, dle řady tuzemských médií, která jeho slova citovala, řekl, že: „…Ministr zemědělství neurčuje ceny rohlíků, mléka nebo hovězího masa, stejně tak jako není nějaké ministerstvo cenotvorby.“ Je to paradox, chtělo by se říct. Proč? Protože, lidí, kteří by rádi i kvůli vysokým cenám potravin znovu měli rádi všude v obchodech v celé zemi stejné a nízké ceny, aspoň dle reakcí z rozhovorů a z online diskusí nějak přibývá. Jenže, argumentační problém může být v tom, že pravda mizí a zřejmá fakta se dnes označují jako názor.

Češi stále naříkají na vysoké ceny potravin. Kdy se spotřebitelům konečně uleví?

Zatímco české statistické zdroje ukazují, že meziroční růst cen většiny výrobců v Česku letos v květnu zpomalil a v zemědělství dokonce po více než dvou letech ceny klesly, náklady na potraviny v květnu v EU vzrostly meziměsíčně o více než patnáct procent. Přesto se ale ukazuje, že meziměsíční srovnání ukazatelů jeví už druhý měsíc snižující se trend.

EU chce reformovat trh s elektřinou. Způsobem, kdy nelze vyloučit nedostatek energie

Agentury nedávno konstatovaly, že členské země Evropské unie mají rozdílné přístupy k podpoře uhelných elektráren či k možnosti regulovat ceny elektřiny. Tento „rozdílný“ přístup je také důvodem, proč se zatím schvalování reformy trhu s elektřinou zadrhlo. Ministři energetiky členských států se zatím nedohodli ani na nových pravidlech, jejichž cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. 

Ne úspornému balíčku, ano vyšším mzdám. Odbory chtějí pokračování mejdanu

Už dávno jsme si nejen v Česku zvykli na to, že bossové odborářských svazů rádi a s velkou chutí mluví do všeho a kritizují. Asi je to jejich občanská povinnost. Možná, že i s o to větší vervou nyní cupují a kritizují aktivitu vládních politiků, spojenou s přijetím tzv. úsporného balíčku. Opatření, která obsahuje mají totiž podle vlády sanovat státní kasu tak, aby se nepropadala do stále tíživějších dluhů. Odbory ale říkají, že návrhy jsou špatné. Znamená to tedy, že schodky eráru, tedy život na dluh, které se v české státní kase rok od roku zvyšují a zatím se nezdá, že by tenhle mejdan končil, se nemusí zaplatit? A když ano, kdo to má udělat?

Ceny pohonných hmot stále rostou. Proč tomu tak je a proč si podle odborníků nemáme stěžovat?

Novinové titulky hlásají už nějaký ten den, že pohonné hmoty v Česku pokračují ve zdražování. A to máme před sebou prázdniny, které s ohledem na plnou motoristickou sezonu jistě vzrůst ceny jen tak nezastaví. Ale některé názory ekonomických odborníků říkají, že si nemáme na co stěžovat. 

Důchody, spoření, zajištění na penzi. Pro Čechy pořád ne zcela „srovnané“ pojmy

Češi žijí v tržní ekonomice už dost dlouho na to, aby věděli, snad alespoň ti, co nepropadli dezinformačnímu a antisystémovému informačnímu peklu, že nic na světě není zadarmo. Dokonce ani v poslední době proklínané, jindy zase vyzdvihované, důchody. Když by ale navštívil Česko pozorovatel, neznalý místních poměrů, určitě by si řekl, že je to divné, když Češi na rozdíl od většiny ekonomicky vyspělého světa tak nějak pořád místo vlastních sil, úspor a úložek či pravidelných investic v aktivním věku, spoléhají na to, že se o ně ve stáří penězi postará stát. Ale jak ukazují výkazy eráru, nemusí to být s těmi důchody v budoucnu vůbec slavné. 

Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva? Nehledáme rychle a účinně cesty, jen se hádáme

Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.  

Jak snížit zadlužení Česka? S důchody se dají dělat divy, ne vše ale může fungovat

Kromě čísel vysokého státního zadlužení, začíná mít Česko velkou starost s hodně rychle rostoucím schodkem také na důchodovém účtu. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí roku 2023 se schodkem 25,7 miliardy korun. A podle veřejně dostupných hodnocení, je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí od novodobého měření.