Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Podle Turka se Petr Pavel rozhodl opustit roli nestranného sjednotitele a aktivně se zapojil do politického boje jako představitel opozice. Tento spor se nyní hmatatelně projevuje v tahanicích o účast prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře. Turek otevřeně přiznal, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky, který odmítá prezidentovu cestu na summit podpořit, souvisí s předchozími neshodami ohledně jmenování ministrů.

Exministryně Jana Černochová v reakci na Turkova slova nešetřila ironií a označila chování obou stran za projev čisté ješitnosti. Podle ní je současná situace důsledkem neschopnosti dvou nejvyšších ústavních činitelů najít společnou řeč. Odpovědnost za tento stav přisuzuje především premiérovi Andreji Babišovi, který by měl být schopen dohodu s prezidentem vyjednat v zájmu jednotné prezentace země v zahraničí.

Výrazným momentem debaty bylo také téma maďarských voleb, kde Filip Turek vyvolal rozruch přirovnáním Viktora Orbána k Václavu Havlovi. Turek tvrdí, že Orbán představuje pro Maďarsko podobnou revoluční postavu jako kdysi Havel pro Československo. Zatímco současný český prezident podle něj v době revoluce „stál někde se samopalem“, Orbán byl zatýkán při boji za svobodu.

Maďarsko je podle vládní koalice klíčovým spojencem České republiky, a to především při prosazování národních zájmů na půdě Evropské unie. Filip Turek zdůraznil potřebu společného postupu v otázkách, jako je revize Green Dealu. Naopak exministr Martin Dvořák označil Orbána za ruskou figurku a výsadek Kremlu v Evropě a vyjádřil naději, že v Maďarsku zvítězí opoziční vyzyvatel Péter Magyar.

Rozbuškou pro další kritiku se staly i nedávné výroky Petra Pavla na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pavel na akademické půdě prohlásil, že Trump svými prohlášeními poškozuje důvěryhodnost NATO více než ruský prezident Vladimir Putin. Tato slova vyvolala okamžitou reakci ministerstva zahraničí, které se od nich distancovalo s tím, že jde o prezidentův soukromý názor, nikoliv o oficiální pozici české vlády.

Prezident Pavel, coby bývalý vysoký představitel NATO, varoval, že zpochybňování kolektivní obrany může mít pro Alianci fatální následky. Kritizoval Trumpův pohled na fungování organizace a jeho neochotu automaticky pomáhat v konfliktech, které nejsou vedeny na území členských států. Podle Pavla je jednota Aliance základním kamenem bezpečnosti, který nesmí být oslabován rétorikou klíčového spojence.

Ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky však zdůraznilo, že česko-americké vztahy jsou v současnosti mimořádně silné a dochází k jejich dalšímu prohlubování. Macinka na sociálních sítích dokonce označil názory prezidenta za „názory opozice“, čímž jen potvrdil hluboký příkop, který mezi Hradem a Černínským palácem v současnosti zeje.

„V souvislosti s medializovanými výroky prezidenta České republiky Petra Pavla, pronesenými tento týden na půdě Univerzity Karlovy na adresu prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, si Ministerstvo zahraničních věcí České republiky dovoluje vyjádřit politování nad jejich obsahem a zdůraznit, že tyto výroky nepředstavují oficiální pozici vlády České republiky,“ napsalo ministerstvo.

Debata se dotkla také bezpečnostní situace na Blízkém východě, konkrétně napětí mezi USA a Íránem. Filip Turek označil situaci za nepředvídatelnou a upozornil, že dopady případného konfliktu nejvíce pocítí právě Evropa. Zároveň opětovně potvrdil svou silnou podporu Donaldu Trumpovi a jeho politice, kterou považuje za stabilizační prvek v mezinárodních vztazích.

Filip Turek si rovněž postěžoval na to, že jeho nejmenování ministrem životního prostředí ze strany prezidenta bylo politickým tahem, který jen vyostřil vzájemné vztahy. Podle něj je prezidentova kritika amerického spojence nespravedlivá a neodráží realitu fungování mezinárodních obranných smluv.