Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Pistorius zároveň podle BBC zdůraznil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě a konkrétně i v Německu je v zájmu evropských zemí i Spojených států amerických. Podle ministra obrany musí státy na starém kontinentu převzít větší zodpovědnost za svou bezpečnost, na čemž chce Berlín spolupracovat se spojenci.
"Německo je na správné cestě," podotkl Pistorius s ohledem na rostoucí obranné výdaje. Německo je pod vedením kancléře Friedricha Merze rychle zvyšuje, v příštím roce hodlá utratit přes 105 miliard eur. Investice tak dosáhnou výše přes tři procenta hrubého domácího produktu.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v týdnu uvedl, že stažení pěti tisícovek příslušníků nařídil ministr obrany Pete Hegseth. "Rozhodnutí přichází po zevrubné revizi nasazení jednotek v Evropě a je v souladu s požadavky a podmínkami na místě. Očekáváme, že stažení bude dokončeno během následujících šesti až dvanácti měsíců," prohlásil Parnell.
Hegseth rozhodl o stažení amerických vojáků poté, co Merz v týdnu řekl, že Američané v jednáních s Íránem nemají žádnou strategii. "Íránci jsou evidentně velmi schopní ve vyjednávání, respektive neschopní, když nechají Američany cestovat do Islámábádu a vrátit se bez jakéhokoliv výsledku," poznamenal.
Americký prezident Donald Trump reagoval slovy, že by německý kancléř měl trávit více času snahou o ukončení války na Ukrajině a nápravou věcí ve své zemi. "Méně času by měl věnovat těm, kteří se zbavují íránské jaderné hrozby a činí tak svět - včetně Německa - bezpečnějším místem," napsal na síti Truth Social.
Americké vojenské nasazení v Německu čítá 36 tisíc vojáků a je suverénně nejpočetnější v rámci evropského kontinentu. Například v Itálii se nachází 12 tisíc a ve Velké Británii 10 tisíc příslušníků.
Související
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu
Boris Pistorius , Německo , Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák