Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Německý ministr obrany Boris Pistorius zahájil zasedání zdůrazněním kontinuity. Uvedl, že Německo je připraveno i nadále stát v čele podpory Ukrajiny. Zdůraznil, že Berlín bude udržovat víceleté financování pro americké systémy protiletadlové obrany Patriot a k nim určené střely, a to v rámci mechanismu PURL, který slouží ke koordinaci dodávek amerických zbraní a technologií přes členské státy NATO.

Německo již prostřednictvím tohoto nástroje financovalo balíček protiletadlové obrany v hodnotě 500 milionů eur a přispěje nejméně 150 miliony eur do nového balíčku odsouhlaseného tento týden. Ministr Pistorius dodal, že cílem Berlína je na příštím setkání skupiny ve Varšavě představit „něco podstatného“ ohledně společného zadávání zakázek se Spojeným královstvím.

Francie akcentovala potřebu intenzivnějšího vojenského a ekonomického tlaku na Moskvu v dlouhodobém horizontu. Ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrin slíbila, že Paříž bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Zmínila také práci Francie na přípravě bezpečnostních záruk pro Kyjev v rámci francouzsko-britské „koalice ochotných“. Vautrin vyzvala k přísnějšímu vymáhání sankcí. Varovala, že ruská „flotila duchů“, která obchází sankce, financuje značnou část válečného úsilí a je nutné zvýšit tlak na prolomení tohoto ekonomického modelu.

Itálie upozornila na vlastní soubor asistenčních opatření. Ministr obrany Guido Crosetto oznámil, že Itálie doručí 800 milionů eur v rámci civilní podpory, včetně generátorů, které jsou klíčové pro překonání zimního nedostatku energie, a také dodatečnou vojenskou pomoc prostřednictvím čtvrtého a dvanáctého balíčku pomoci. Jeho závazek je jasný: „Náš závazek vůči Kyjevu bude pokračovat – vždy.“

Polský náměstek ministra obrany Paweł Zalewski přímo spojil bezpečnost Evropy s ukrajinskou odolností. Zdůraznil, že Polsko poskytuje Kyjevu vojenské vybavení, finanční podporu i politické krytí, a trval na tom, že „bezpečnostní linie Evropy leží na rusko-ukrajinské frontě“. Varšava plánuje předložit projekty obranného průmyslu v hodnotě přes 40 miliard eur v rámci nového investičního programu EU, včetně společných podniků s ukrajinskými obrannými společnostmi uvnitř Polska, což má posílit dlouhodobou kapacitu Ukrajiny.

Nejostřejší varování z celého setkání zaznělo od šéfky zahraniční politiky EU, Kaji Kallas, která upozornila na nárůst „každodenních“ hybridních útoků. Zmínila sabotáže, kybernetické útoky a narušení pomocí dronů, a naléhavě vyzvala hlavní města, aby tyto akce nebrala jako běžnou realitu. Je zřejmé, že Ukrajina potřebuje více protiletadlové obrany a více munice.

Kallas argumentovala, že EU musí Kyjevu pomoci držet krok s eskalujícími ruskými údery. Zdůraznila, že plánování kapacit EU doplňuje plány NATO a že „nemůžeme toto akceptovat jako nový normál“. Celým setkáním se táhl společný závěr, a sice že Evropa očekává dlouhou válku a připravuje se na ni. Jak řekl Pistorius: „Naše opatření mají účinek – a nesmíme polevit.“