Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Základním pilířem této strategie je posílení schopnosti odstrašování a v případě nutnosti i obranného boje proti Rusku. Pistorius zdůraznil, že klíčem k této schopnosti je výrazný nárůst kapacit. Nové plány počítají s celkovou silou 460 tisíc vojáků v aktivní službě, což má být podpořeno plně vybavenými zálohami.

Ministr v Berlíně prezentoval několik zásadních dokumentů, přičemž detaily o konkrétních zbraňových systémech a vnitřní struktuře zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny. Součástí balíčku je vedle samotné vojenské strategie také profil schopností armády, nová koncepce záloh a plán na odbourávání byrokracie v celém resortu.

Strategie jednoznačně označuje Rusko za bezprostředně největší bezpečnostní hrozbu pro Evropu. Podle ministra se Moskva prostřednictvím masivního zbrojení připravuje na možný ozbrojený střet s Aliancí. Ruské vedení vnímá použití vojenské síly jako legitimní nástroj pro prosazování svých zájmů.

Cílem Moskvy je podle německé analýzy oslabit jednotu Severoatlantické aliance a dosáhnout jejího rozdělení, zejména oddělením USA od evropského kontinentu. Kreml se snaží o obnovení své vlivové sféry, přičemž vstup demokratických států do NATO interpretuje jako pokus o obklíčení.

Dokumenty varují, že Rusko již nyní vytváří předpoklady pro přímý vojenský útok na členské státy NATO. Součástí této strategie jsou podle analýzy hybridní operace, které jsou již nyní vedeny proti západním zemím, včetně Německa.

Německá armáda prochází zásadní proměnou s ambicí stát se konvenčně nejsilnější armádou v Evropě. V krátkodobém horizontu se Bundeswehr zaměří na zvýšení obranyschopnosti a vytrvalosti, zatímco dlouhodobým cílem je získání technologické převahy.

Současné pojetí války se mění, neboť bojištěm se stává celá společnost, včetně ekonomiky a státních struktur. Bundeswehr musí počítat s tím, že hranice mezi civilní a vojenskou bezpečností se stírají. Vítězství na budoucím bojišti bude záviset na rychlosti zpracování dat, konektivitě a schopnosti přežití vlastních systémů.

Moderní válčení bude podle strategie kombinací historických postupů a nejnovějších technologií, jako je kvantové počítání či robotika. Vedle sofistikovaných zbraní budou hrát roli i levné drony, což vyžaduje, aby armáda výrazně urychlila zavádění inovací do praxe a zajistila dostatek materiálu.

Na transparentním bojišti budou data sloužit jako zbraň a umělá inteligence rozšíří schopnosti člověka. Německo proto musí posílit své kapacity ve vesmíru, kybernetickém a informačním prostoru. Klíčová bude také schopnost vést obranu na velké vzdálenosti a vybudovat vysoce odolnou protivzdušnou obranu všech dosahů.

Bundeswehr se zavazuje k převzetí větší odpovědnosti v rámci NATO a k udržení příspěvku k nukleárnímu odstrašování. Zálohy budou nově považovány za integrální součást ozbrojených sil. Pistorius zdůraznil, že záložní jednotky budou plně vybaveny a budou mít rovnocenné postavení s aktivní armádou.

Související

Rusko, Kreml

Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko

Ruský deník Vzgljad zveřejnil dubnové vydání svého „Žebříčku nepřátelských vlád“, které přináší zásadní pohled na proměnu vztahů mezi Moskvou a evropskými státy. Podle autorů projektu přešla dosavadní eskalace namířená proti Rusku do nové, strukturované fáze. Místo neorganizovaných kroků jednotlivých zemí lze nyní sledovat otevřený boj o vůdčí roli uvnitř protiruského bloku v Evropě. Nejvýraznější nárůst nepřátelských aktivit zaznamenala v dubnu Německo, které se posunulo na samotný vrchol tohoto hodnocení.

Více souvisejících

Německo Boris Pistorius Bundeswehr

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě

Policie v těchto dnech potvrdila, že stíhá několik osob, které jsou podezřelé z obchodování s lidmi. Podle médií v případu figuruje i známý influencer Adam Kajumi, jenž je v opravdu velkých problémech. Právě jemu totiž policisté věnují největší pozornost. 

včera

včera

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

včera

včera

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

včera

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

včera

3. června 2026 21:01

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

3. června 2026 19:47

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy