Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách míří do finále. Výsledky potvrzují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 97,74 % zpracovaných hlasů, získala Tisza 53,63 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 37,77 %.

Z hlediska rozdělení poslaneckých mandátů je situace pro opoziční hnutí ještě příznivější. Při zohlednění individuálních kandidátů v obvodech se strana Tisza aktuálně pohybuje na hranici 138 křesel, což ji staví na samotný práh ústavní dvoutřetinové většiny. Hranice 133 křesel znamená ústavní dvoutřetinovou většinu, která by straně Tisza umožnila samostatně měnit základní zákon země bez nutnosti koaliční podpory. Vládní blok si prozatím drží 54 mandátů, zatímco hnutí Naše země (Mi Hazánk) by podle průběžných dat získalo 7 křesel z celostátní kandidátky. 

Ostatní politické subjekty se zatím pohybují hluboko pod hranicí potřebnou pro vstup do parlamentu. Demokratická koalice získala v dosavadním sčítání pouze 1,18 % hlasů a Strana maďarského dvouocasého psa (MKKP) nedosahuje ani jednoho procenta. Ukazuje se tak, že maďarský politický systém se výrazně polarizoval mezi dva hlavní tábory.

Mimořádný význam těchto voleb potvrdila i konečná volební účast, která překonala veškeré historické tabulky. Podle dosavadního sčítání své volební právo využilo 78,99 % oprávněných voličů, čímž byl s velkou rezervou pokořen dosavadní rekord z roku 2002. Vysoká angažovanost občanů zřejmě napomohla k zásadnímu přesunu sil v Národním shromáždění.

Atmosféru volebního večera dokreslují i první reakce z vládního tábora. V době, kdy sčítání ještě zdaleka nebylo u konce, už někteří představitelé Fideszu otevřeně přiznali neúspěch. Poslanec Péter Ovádi na sociálních sítích pogratuloval svému soupeři z vítězné strany, doktoru Leventemu Gáspárovi, a poděkoval voličům za osmiletou možnost sloužit Veszprému a okolnímu regionu.

Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

Zajímavé je, že mnoho mladých voličů nevidí v Péteru Magyarovi nekritického hrdinu. Vědí, že jde o konzervativce, který byl ještě před dvěma lety součástí Orbánova systému. Přesto pro ně představuje nejlepší a možná jedinou šanci na skutečnou transformaci země. Oceňují na něm především přímočarost a schopnost mluvit o problémech, které lidé pociťují v každodenním životě.

Navzdory vítězství a zisku parlamentní většiny však mezi podporovateli strany Tisza zůstává dávka realismu. Jsou si vědomi toho, že Fidesz za šestnáct let u moci dokonale ovládl státní instituce, soudnictví i mediální krajinu. Vládnutí pro novou garnituru tak rozhodně nebude snadné.

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí i napříč Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

Pro unijní instituce je tento výsledek koncem dlouholetého období napětí. Administrativa pod vedením von der Leyenové vedla s kabinetem Viktora Orbána četné spory, které se týkaly především dodržování principů právního státu a demokratických hodnot. Gratulace z Bruselu tak dává jasně najevo naději na konstruktivnější dialog a užší spolupráci v rámci sedmadvacítky.

K vítězství Pétera Magyara se vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov dali maďarští voliči jasně najevo svou oddanost hodnotám, na kterých stojí Evropská unie. Macronův postoj odráží přesvědčení, že změna v Budapešti posílí vnitřní soudržnost celého společenství v době, kdy Evropa čelí mnoha vnějším výzvám.

Německý kancléř Friedrich Merz se k blahopřání připojil s osobním vzkazem adresovaným přímo lídrovi vítězné strany. Uvedl, že se těší na budoucí partnerství, které by mělo vést k bezpečnější, sjednocené a silnější Evropě. Tento postoj Berlína signalizuje očekávání, že Maďarsko se pod novým vedením stane předvídatelným a aktivním partnerem v klíčových otázkách evropské politiky.

Změnu v Budapešti kvituje i Londýn. Britský premiér Keir Starmer označil výsledek za historický okamžik nejen pro samotné Maďarsko, ale pro celou evropskou diplomacii. Starmer ve svém vyjádření zdůraznil ochotu spolupracovat s Magyarem na posílení bezpečnosti a prosperity obou zemí, čímž potvrdil význam Maďarska i pro státy stojící mimo struktury EU.

Výsledky voleb potvrdily odhady renomovaných agentur, které vycházejí z mnohem širších vzorků a celkové atmosféry ve společnosti. Agentura Median, která prováděla průzkum v posledních pěti dnech kampaně na vzorku více než dvou tisíc občanů, předpověděla straně Tisza drtivé vítězství se ziskem 55,5 %. Naopak Fidesz se podle nich mohl propadnout až na 37,9 %.

Vládní koalice Fidesz-KDNP naopak čelila perspektivě výrazného oslabení. Oproti minulým volbám v roce 2022 se očekával propad o více než 14 procentních bodů. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře Medianu měla vládní strana získat pouze 63 křesel. Poprvé by v parlamentu měl zasednout také zástupce romské národnostní menšiny, což je historický okamžik pro tamní menšinovou politiku.

Dalším výrazným trendem je oslabování menších stran. Hnutí Naše země (Mi Hazánk) se sice v prvních sčítáních drželo nad šesti procenty, ale odhady Medianu jí přisoudily pouze 3,9 %, což znamená úplné vyřazení z Národního shromáždění. Podobně jsou na tom Demokratická koalice a Strana maďarského dvouocasého psa, které se pohybují kolem pouhého jednoho procenta.

Průzkumy odhalily také zajímavé přesuny voličských sympatií. Zatímco čtyři pětiny dřívějších voličů Fideszu zůstaly své straně věrné, devět procent z nich přešlo k Tisze a celých dvanáct procent k urnám tentokrát vůbec nepřišlo. Naopak voliči dřívější sjednocené opozice se téměř masivně – z 91 % – přiklonili k Tisze, zatímco k Fideszu přešlo jen zanedbatelné jedno procento.

Klíčem k úspěchu strany Tisza byla schopnost zmobilizovat nevoliče. Podle statistik se pro tuto stranu rozhodlo 62 % lidí, kteří před čtyřmi lety nehlasovali. U Fideszu to bylo pouze 16 %. Tisza se tak stala hlavním příjemcem hlasů od lidí, kteří dříve v maďarském politickém systému necítili zastoupení nebo byli nerozhodnutí.

Také Tibor Závecz z agentury Závecz Research představil v televizním vysílání podobně laděná data. Při očekávané volební účasti kolem 80 % odhadoval pro Tisu 54 % a pro Fidesz 40 %. Počet mandátů pro Tisu odhadoval v rozmezí 127 až 133 křesel.

Závecz také pracoval s takzvaným indikátorem „zkušené nálady“. Ten ukazuje, že lidé ve svém vlastním sociálním prostředí vnímají příznivce Tiszy mnohem silněji – konkrétně 33 % dotázaných uvedlo, že jejich známí volí Tisu, zatímco fideszové prostředí pociťuje 25 % lidí. Tento pocit veřejnosti často předznamenává skutečnou mobilizační sílu v den voleb.  

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko volby v Maďarsku Viktor Orbán Péter Magyar

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy