Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Tento zjednodušený justiční nástroj, který v rámci unie od začátku roku 2004 nahradil dříve používané zdlouhavé vydávací procesy, slouží k efektivnímu boji proti přeshraniční trestné činnosti. Rámcové rozhodnutí stanovuje jednotné postupy pro vydávání a uznávání zatykačů, čímž zajišťuje, aby byli pachatelé postaveni před soud při současném dodržování zásad právního státu.

V případě České republiky vedla Komise dialog již od prosince 2020. Přestože Praha po sérii upozornění přijala pozměňující zákon, Komise dospěla k závěru, že ne všechny výhrady byly uspokojivě vyřešeny ani po zaslání odůvodněného stanoviska v březnu 2025.

Problémem zůstávají zejména pravidla pro dočasné přemístění či výslech vyžádané osoby. České právo totiž nestanovuje nutnost souhlasu vykonávajícího justičního orgánu s těmito kroky a jednostranně omezuje dobu dočasného přemístění na deset dní, což je v přímém rozporu s unijním rámcovým rozhodnutím.

Maďarsko čelí ze strany Komise výtkám kvůli podobně přetrvávajícím nedostatkům. I přes nově přijaté právní předpisy, o kterých Budapešť informovala po červencovém stanovisku Komise z roku 2025, přetrvávají neshody ohledně důvodů pro nevykonání zatýkacího rozkazu.

Komisi vadí především uplatňování principu oboustranné trestnosti u činů, které nejsou na seznamu automaticky uznávaných. Zatímco evropská pravidla umožňují justičním orgánům ponechat si prostor pro uvážení při rozhodování o odmítnutí rozkazu, maďarské právo činí toto odmítnutí povinným v případech, kdy daný skutek není v Maďarsku trestným činem, což není v souladu se společným postupem.

Kvůli těmto neshodám, které nebyly vyřešeny ani po sérii formálních upozornění a odůvodněných stanovisek, nyní spor o implementaci společných pravidel zamíří k unijnímu soudnímu dvoru. Rámcové rozhodnutí, které tyto postupy upravuje, je přitom klíčové pro zajištění jednotného přístupu k vydávání osob pro účely trestního stíhání nebo výkonu trestu napříč členskými státy.