PŮVODNÍ ZPRÁVA | Češi a bydlení? Naléhavá otázka. Vyhlídky na příští rok nejsou vůbec špatné

Není žádným tajemstvím, že v poslední době se pro Čechy stává otázka bydlení stále naléhavější. A to hlavně kvůli tomu, že patříme mezi ekonomiky Evropské unie, kde se lidé na pořízení vlastního bydlení nejen „nadřou“ nejvíce, ale samotné byty, jak se v poslední době začalo hodně říkat, jsou stejně dostupné jako za „komančů“. Veřejně dostupná data o tom, co si Češi myslí o „bytové otázce“, z nedávného průzkumu vypracovaného Sociologickým ústavem Akademie věd ČR potvrzují, že většina Čechů si přeje bydlet ve vlastní nemovitosti a nájemné podle nich není alternativou. 

Zatímco starší lidé viní z nedostupnosti bydlení především stát, mladší generace „viní“ hlavně rostoucí ceny. Je tak na místě otázka, zda se nejen dostupnost bydlení, ale třeba i úvěrování v příštím roce zlepší.

Výše citovaný průzkum uvádí, že lidé v ČR jsou se svým bydlením převážně spokojeni. Hodnocení na škále od nejlepší jedničky do nejhorší desítky vyšlo z průzkumu na „trojku“, prý stejně jako v předchozím, který se konal v roce 2013. Jenže i od té doby se hodně změnilo, a nejen v cenách, ale i ve snadnosti získat hypotéku či úvěr na bydlení. Jak to ale bude dál? Lze čekat nějaké zlepšení? „Vzhledem k poklesu inflace lze očekávat, že i hypotéky budou (v příštím roce, pozn. red.) podstatně dostupnější,“ odhadl pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Po zveřejnění výsledků inflace za listopad, růstu mezd, a predikce ČNB na podzim, podle něj trhy opět začaly propisovat očekávaný pokles základní sazby. Nedávno se například obchodovaly pětileté swapy úrokových sazeb za 3,8 %. „Hypoteční úvěry by se tedy v následujícím roce mohly pohybovat mezi 4,6 % - 5,4 %,“ vysvětlil Kryštof Míšek.

Podle Kevina Trana, ekonoma Komerční banky, by mělo po mírném poklesu v letošním roce v tom příštím dojít k pozvolné obnově růstu cen nemovitostí, a to v průměru o 1,6 %. „Jednak díky odložené poptávce, která by se měla výrazněji oživit s poklesem úrokových sazeb, ale také vlivem omezené výstavby v posledních dvou letech,“ řekl Tran serveru EuroZprávy.cz. Poptávku podle něj dále podpoří i lepší dostupnost hypoték v souvislosti se zrušením závazných limitů DSTI a DTI ze strany ČNB. „Domácnosti podle nás navíc mají k dispozici objemný polštář úspor, které naakumulovaly od dob pandemie. Jejich rozpouštění může nejen mírně podpořit spotřebu domácností, ale také poptávku po nemovitostech. Velmi pozvolné oživování hypotečního trhu pozorujeme již letos, nicméně výraznější impuls přijde až s citelnějším poklesem úrokových sazeb v příštím roce,“ dodal ekonom Komerční banky.

Ekonomové dále říkají, že optikou poměru cen nemovitostí a příjmů se dostupnost bydlení již mírně zlepšuje. A to díky kombinaci poklesu cen nemovitostí, byť jen mírného, a růstu mezd. „I přes zlepšení v ČR ale stále panuje jedna z nejhorších cenových dostupností bydlení v EU. Pro domácnosti je navíc momentálně financování koupě nemovitosti vcelku nedostupné vzhledem k vysokým úrokovým sazbám hypotečních úvěrů. Na současných úrovních dosáhnou na úvěry jen vyšší příjmové percentily. Dostupnost financování by se však měla s poklesem úrokových sazeb v příštím roce výrazně zlepšit,“ uvedl Kevin Tran.

A nájmy? „Ty tradičně reagují na růst cen v ekonomice se zpožděním vlivem fixací, inflačních doložek a ostatních ujednání. Meziroční růst cen nájemného doposud stále zrychloval. V listopadu však již výjimečně zpomalil (ze 7,9 % y/y v říjnu na 7,4 %). Nicméně o zlomu v trendu zatím hovořit nelze,“ prohlásil pro server EuroZprávy.cz Kevin Tran z Komerční banky. Vzhledem ke zpožděné reakci bude proto podle něj růst nájmů poměrně setrvačný a bude zvolňovat jen velmi pomalu. „Tlak na nájmy podle nás vyvíjí i nízká dostupnost vlastního bydlení, která zvyšuje poptávku po nájemním bydlení. Na růst může tlačit i výše úrokových sazeb, která mnohdy vstupuje do kalkulace cen nájmů s ohledem na výnosnost investičních nemovitostí. I v příštím roce setrvají úrokové sazby na daleko vyšších úrovních, než na které byli investoři zvyklí v předchozí dekádě,“ uzavřel Kevin Tran, ekonom Komerční banky.

Z toho, co říkají ekonomové je jasné, že vývoj hypotečního trhu v roce 2024 bude sice záviset na více faktorech, ale rozhodujícím bude vývoj inflace. Pokud se opravdu naplní odhady o jejím sestupu, s velkou pravděpodobností se dá čekat i snižování úrokových sazeb finančním regulátorem, tedy Českou národní bankou. A když centrální banka začne snižovat úrokové sazby, mohou komerční banky začít zlevňovat hypoték. Příznivější sazby povedou k postupnému oživení poptávky po úvěrech na bydlení i zájmu o nemovitosti. Takhle jednoduché to je. Tak snad se i díky tomu v příštím roce dostane více lidí k vlastnímu bytu či domu.

Související

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.
Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

Více souvisejících

Bydlení Byty hypotéky Komerční banka Ekonomika Lidé

Aktuálně se děje

před 34 minutami

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

před 3 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

před 4 hodinami

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

včera

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

včera

25. srpna 2026 21:58

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

25. srpna 2026 20:49

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy