PŮVODNÍ ZPRÁVA | Češi a bydlení? Naléhavá otázka. Vyhlídky na příští rok nejsou vůbec špatné

Není žádným tajemstvím, že v poslední době se pro Čechy stává otázka bydlení stále naléhavější. A to hlavně kvůli tomu, že patříme mezi ekonomiky Evropské unie, kde se lidé na pořízení vlastního bydlení nejen „nadřou“ nejvíce, ale samotné byty, jak se v poslední době začalo hodně říkat, jsou stejně dostupné jako za „komančů“. Veřejně dostupná data o tom, co si Češi myslí o „bytové otázce“, z nedávného průzkumu vypracovaného Sociologickým ústavem Akademie věd ČR potvrzují, že většina Čechů si přeje bydlet ve vlastní nemovitosti a nájemné podle nich není alternativou. 

Zatímco starší lidé viní z nedostupnosti bydlení především stát, mladší generace „viní“ hlavně rostoucí ceny. Je tak na místě otázka, zda se nejen dostupnost bydlení, ale třeba i úvěrování v příštím roce zlepší.

Výše citovaný průzkum uvádí, že lidé v ČR jsou se svým bydlením převážně spokojeni. Hodnocení na škále od nejlepší jedničky do nejhorší desítky vyšlo z průzkumu na „trojku“, prý stejně jako v předchozím, který se konal v roce 2013. Jenže i od té doby se hodně změnilo, a nejen v cenách, ale i ve snadnosti získat hypotéku či úvěr na bydlení. Jak to ale bude dál? Lze čekat nějaké zlepšení? „Vzhledem k poklesu inflace lze očekávat, že i hypotéky budou (v příštím roce, pozn. red.) podstatně dostupnější,“ odhadl pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Po zveřejnění výsledků inflace za listopad, růstu mezd, a predikce ČNB na podzim, podle něj trhy opět začaly propisovat očekávaný pokles základní sazby. Nedávno se například obchodovaly pětileté swapy úrokových sazeb za 3,8 %. „Hypoteční úvěry by se tedy v následujícím roce mohly pohybovat mezi 4,6 % - 5,4 %,“ vysvětlil Kryštof Míšek.

Podle Kevina Trana, ekonoma Komerční banky, by mělo po mírném poklesu v letošním roce v tom příštím dojít k pozvolné obnově růstu cen nemovitostí, a to v průměru o 1,6 %. „Jednak díky odložené poptávce, která by se měla výrazněji oživit s poklesem úrokových sazeb, ale také vlivem omezené výstavby v posledních dvou letech,“ řekl Tran serveru EuroZprávy.cz. Poptávku podle něj dále podpoří i lepší dostupnost hypoték v souvislosti se zrušením závazných limitů DSTI a DTI ze strany ČNB. „Domácnosti podle nás navíc mají k dispozici objemný polštář úspor, které naakumulovaly od dob pandemie. Jejich rozpouštění může nejen mírně podpořit spotřebu domácností, ale také poptávku po nemovitostech. Velmi pozvolné oživování hypotečního trhu pozorujeme již letos, nicméně výraznější impuls přijde až s citelnějším poklesem úrokových sazeb v příštím roce,“ dodal ekonom Komerční banky.

Ekonomové dále říkají, že optikou poměru cen nemovitostí a příjmů se dostupnost bydlení již mírně zlepšuje. A to díky kombinaci poklesu cen nemovitostí, byť jen mírného, a růstu mezd. „I přes zlepšení v ČR ale stále panuje jedna z nejhorších cenových dostupností bydlení v EU. Pro domácnosti je navíc momentálně financování koupě nemovitosti vcelku nedostupné vzhledem k vysokým úrokovým sazbám hypotečních úvěrů. Na současných úrovních dosáhnou na úvěry jen vyšší příjmové percentily. Dostupnost financování by se však měla s poklesem úrokových sazeb v příštím roce výrazně zlepšit,“ uvedl Kevin Tran.

A nájmy? „Ty tradičně reagují na růst cen v ekonomice se zpožděním vlivem fixací, inflačních doložek a ostatních ujednání. Meziroční růst cen nájemného doposud stále zrychloval. V listopadu však již výjimečně zpomalil (ze 7,9 % y/y v říjnu na 7,4 %). Nicméně o zlomu v trendu zatím hovořit nelze,“ prohlásil pro server EuroZprávy.cz Kevin Tran z Komerční banky. Vzhledem ke zpožděné reakci bude proto podle něj růst nájmů poměrně setrvačný a bude zvolňovat jen velmi pomalu. „Tlak na nájmy podle nás vyvíjí i nízká dostupnost vlastního bydlení, která zvyšuje poptávku po nájemním bydlení. Na růst může tlačit i výše úrokových sazeb, která mnohdy vstupuje do kalkulace cen nájmů s ohledem na výnosnost investičních nemovitostí. I v příštím roce setrvají úrokové sazby na daleko vyšších úrovních, než na které byli investoři zvyklí v předchozí dekádě,“ uzavřel Kevin Tran, ekonom Komerční banky.

Z toho, co říkají ekonomové je jasné, že vývoj hypotečního trhu v roce 2024 bude sice záviset na více faktorech, ale rozhodujícím bude vývoj inflace. Pokud se opravdu naplní odhady o jejím sestupu, s velkou pravděpodobností se dá čekat i snižování úrokových sazeb finančním regulátorem, tedy Českou národní bankou. A když centrální banka začne snižovat úrokové sazby, mohou komerční banky začít zlevňovat hypoték. Příznivější sazby povedou k postupnému oživení poptávky po úvěrech na bydlení i zájmu o nemovitosti. Takhle jednoduché to je. Tak snad se i díky tomu v příštím roce dostane více lidí k vlastnímu bytu či domu.

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty hypotéky Komerční banka Ekonomika Lidé

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy