Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

Za pouhé čtyři měsíce si žadatelé v programu řekli o více než dvě třetiny z alokované částky 7 miliard korun. Zhruba 84 % podaných projektů už má stavební povolení. „V tuto chvíli máme na stole přes devadesát konkrétních bytových projektů. Vláda ve velmi krátkém čase spustila investiční a podpůrné nástroje, díky kterým se už dnes staví a připravuje více bytů pro střední třídu, mladé rodiny, učitele nebo zdravotníky. Úspěšně propojujeme obce se soukromým sektorem a nabízíme inovativní spojení úvěrů a dotací z evropských zdrojů i státního rozpočtu. Vysoký zájem žadatelů ukazuje, že se podařilo nastartovat systém podpory výstavby, který bude dlouhodobě udržitelný a postupně zvýší dostupnost bydlení v Česku,“ prohlásil na úvod tiskové konference premiér Petr Fiala.

Z celkového objemu žádostí v programu ve výši 5,1 miliardy korun tvoří dotace 1, 9 miliardy. Ty jsou už nyní v rozpočtech MMR a SFPI. Další součástí jsou pak úvěry zhruba ve výši 3,2 miliardy, z nichž je část rovněž alokována v rozpočtových kapitolách MMR a SFPI a zbytek na tyto úvěry (ve výši max 2,7 mld. Kč) uvolní MF ze státního rozpočtu po schválení vládou v příštích týdnech na základě rozpočtového opatření. Po započtení investice žadatelů vznikne téměř 1 500 bytů za 7,7 miliardy korun. „Uvedu jeden konkrétní příklad z Jihomoravského kraje – Městys Vratěnín chce z bývalé školy vybudovat 7 nových obecních bytů. Už nyní obec eviduje 15 žádostí o byt, toto tak situaci alespoň částečně uvolní. Požadované výše podpory je v tomto případě 17,2 milionu korun, z toho dotace je 7,6 milionu korun a úvěr 9,6 milionu korun,“ popsal premiér Fiala.

Skoro tři čtvrtiny všech žadatelů v programu jsou obce, městské obvody a další územní samosprávné celky. „V Česku jen asi 3,5 % všech bytů patří obcím – to ani zdaleka není dost, aby se ceny nájmů dařilo držet níž. Mám proto radost, že je o podporu z Dostupného nájemního bydlení vysoký zájem mezi malými a středně velkými samosprávami. Těm často chybí potřební experti i peníze na přípravu projektů, proto jsme zajistili poradenskou síť v regionech a připravili prostředky na projektovou dokumentaci. Takto jsme už podpořili přípravu dalších více než 150 bytových projektů v hodnotě přes 9 miliard, které vzniknou v následujících 10 letech. Počet žádostí byl dvakrát vyšší, než jakému jsme mohli vyhovět. To naznačuje, že hlad po investicích do bydlení je mezi samosprávami značný. Je to také jasný vzkaz pro příští vládu, že je tu zásobárna projektů obecního dostupného bydlení, pro které je potřeba najít peníze, aby se realizovaly,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.    

Ministerstvo financí v rámci plánů vlády podpořit dostupné nájemní bydlení provedlo rozsáhlou inventuru majetku, jejímž výsledkem byla identifikace nepotřebného majetku pro stát. V rámci této inventury bylo vytipováno přes 200 pozemků, které stát vyhodnotil jako vhodné svými rozměry i lokací pro potřeby výstavby dostupného nájemního bydlení. „Jednáme nyní intenzivně s Evropskou komisí, aby se nepotřebné pozemky státu mohly bezplatně převádět na obce právě na projekty dostupného nájemního bydlení,“, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Zároveň resort vytvořil cenovou mapu, která zahrnuje jak dostupné informace o nájemním trhu, tak data o cenové hladině nabízených bytů na realitních portálech. „Cenová mapa je klíčovým nástrojem pro definování cenové hladiny těchto bytů na trhu. Vedle toho už nyní Národní rozvojová banka na základě našeho zadání připravuje ke spuštění od dubna nový úvěrový program Dostupného nájemního bydlení, který by měl podnítit další výstavbu nájemních bytů pro vymezené skupiny obyvatel. NRB také připravuje vytvoření investičního fondu, do kterého by se stejným dílem vložily veřejné peníze a prostředky soukromých investorů. Za ty by bylo možné postavit v první fázi 300–350 bytů rovněž v režimu dostupného nájemního bydlení. Fond by mohl být spuštěn v 2. polovině roku“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že stát je připraven spolupracovat na výstavbě nájemního bydlení s privátními partnery či rozšířit modely spolupráce i o další možné zdroje.

Připravovaný program NRB bude nabízet podřízené úvěry s dlouhodobou splatností až 25 let a fixní úrokovou sazbou 1–2 % p.a. po celou dobu splatnosti úvěru. Ten bude moci být čerpán až do 80 % projektových nákladů. Alokace programu je plánována ve výši 2,5 mld.  Další podrobnosti k programu budou včas oznámeny.

V první polovině minulého roku zřídil SFPI ve všech krajích Regionální centra podpory investic do bydlení, která poskytují komplexní konzultační a informační služby obcím. Na pět desítek expertů už poskytlo přes 2 300 konzultací v oblasti bytových projektů ve více než 1 600 obcích. Největší zájem je mezi samosprávami do 10 tisíc obyvatel. Na celostátní úrovni poté nově pod SFPI působí také skupina expertů na veřejné investice, která už konzultovala projekty za téměř 9 miliard korun. „Naši partneři z řad obcí, měst a veřejných investorů oceňují výhody, které jim přináší podpora poskytovaná SFPI. Mají zájem nejen o dotace a zvýhodněné úvěry, ale využívají i expertní poradenství, které jim pomáhá zrychlit projektovou přípravu a realizaci. Průběžné výsledky Dostupného nájemního bydlení jsou toho jasným důkazem, “ vysvětlil ředitel SFPI Daniel Ryšávka.

Dostupné nájemní bydlení cílí na zvýšení nabídky nájemních bytů především ve vlastnictví obcí, ale i soukromých subjektů. Jeho cílem je dlouhodobé zvýšení dostupnosti bydlení. Je určen na výstavbu, rekonstrukce nebo pořízení bytů, které budou pronajímány za nižší než tržní nájem v daném místě. Celkem je v programu 7 miliard korun, přičemž 4,5 miliardy půjde na výhodné úvěry a 2,5 miliardy korun mohou žadatelé čerpat v podobě dotací. Předpokládá se, že do roku 2026 podpoří vznik zhruba 2 000 bytů.

Základem programu je 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy. MMR a Fond také jednají o budoucím financování ze státního rozpočtu a od mezinárodních institucí. Dotační složka je v rozmezí 25–40 % nákladů na bytový projekt, až do celkové výše 90 % nákladů je poté možné ji kombinovat s výhodným úvěrem se sazbou 1–3 % a splatností až 30 let. Do poloviny roku 2026 by mělo z programu být zasmluvněno 2000 nových bytů s dostupným nájemným.

Související

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Bydlení Petr Kulhánek Zbyněk Stanjura Byty

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 8 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 43 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy