Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

Za pouhé čtyři měsíce si žadatelé v programu řekli o více než dvě třetiny z alokované částky 7 miliard korun. Zhruba 84 % podaných projektů už má stavební povolení. „V tuto chvíli máme na stole přes devadesát konkrétních bytových projektů. Vláda ve velmi krátkém čase spustila investiční a podpůrné nástroje, díky kterým se už dnes staví a připravuje více bytů pro střední třídu, mladé rodiny, učitele nebo zdravotníky. Úspěšně propojujeme obce se soukromým sektorem a nabízíme inovativní spojení úvěrů a dotací z evropských zdrojů i státního rozpočtu. Vysoký zájem žadatelů ukazuje, že se podařilo nastartovat systém podpory výstavby, který bude dlouhodobě udržitelný a postupně zvýší dostupnost bydlení v Česku,“ prohlásil na úvod tiskové konference premiér Petr Fiala.

Z celkového objemu žádostí v programu ve výši 5,1 miliardy korun tvoří dotace 1, 9 miliardy. Ty jsou už nyní v rozpočtech MMR a SFPI. Další součástí jsou pak úvěry zhruba ve výši 3,2 miliardy, z nichž je část rovněž alokována v rozpočtových kapitolách MMR a SFPI a zbytek na tyto úvěry (ve výši max 2,7 mld. Kč) uvolní MF ze státního rozpočtu po schválení vládou v příštích týdnech na základě rozpočtového opatření. Po započtení investice žadatelů vznikne téměř 1 500 bytů za 7,7 miliardy korun. „Uvedu jeden konkrétní příklad z Jihomoravského kraje – Městys Vratěnín chce z bývalé školy vybudovat 7 nových obecních bytů. Už nyní obec eviduje 15 žádostí o byt, toto tak situaci alespoň částečně uvolní. Požadované výše podpory je v tomto případě 17,2 milionu korun, z toho dotace je 7,6 milionu korun a úvěr 9,6 milionu korun,“ popsal premiér Fiala.

Skoro tři čtvrtiny všech žadatelů v programu jsou obce, městské obvody a další územní samosprávné celky. „V Česku jen asi 3,5 % všech bytů patří obcím – to ani zdaleka není dost, aby se ceny nájmů dařilo držet níž. Mám proto radost, že je o podporu z Dostupného nájemního bydlení vysoký zájem mezi malými a středně velkými samosprávami. Těm často chybí potřební experti i peníze na přípravu projektů, proto jsme zajistili poradenskou síť v regionech a připravili prostředky na projektovou dokumentaci. Takto jsme už podpořili přípravu dalších více než 150 bytových projektů v hodnotě přes 9 miliard, které vzniknou v následujících 10 letech. Počet žádostí byl dvakrát vyšší, než jakému jsme mohli vyhovět. To naznačuje, že hlad po investicích do bydlení je mezi samosprávami značný. Je to také jasný vzkaz pro příští vládu, že je tu zásobárna projektů obecního dostupného bydlení, pro které je potřeba najít peníze, aby se realizovaly,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.    

Ministerstvo financí v rámci plánů vlády podpořit dostupné nájemní bydlení provedlo rozsáhlou inventuru majetku, jejímž výsledkem byla identifikace nepotřebného majetku pro stát. V rámci této inventury bylo vytipováno přes 200 pozemků, které stát vyhodnotil jako vhodné svými rozměry i lokací pro potřeby výstavby dostupného nájemního bydlení. „Jednáme nyní intenzivně s Evropskou komisí, aby se nepotřebné pozemky státu mohly bezplatně převádět na obce právě na projekty dostupného nájemního bydlení,“, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Zároveň resort vytvořil cenovou mapu, která zahrnuje jak dostupné informace o nájemním trhu, tak data o cenové hladině nabízených bytů na realitních portálech. „Cenová mapa je klíčovým nástrojem pro definování cenové hladiny těchto bytů na trhu. Vedle toho už nyní Národní rozvojová banka na základě našeho zadání připravuje ke spuštění od dubna nový úvěrový program Dostupného nájemního bydlení, který by měl podnítit další výstavbu nájemních bytů pro vymezené skupiny obyvatel. NRB také připravuje vytvoření investičního fondu, do kterého by se stejným dílem vložily veřejné peníze a prostředky soukromých investorů. Za ty by bylo možné postavit v první fázi 300–350 bytů rovněž v režimu dostupného nájemního bydlení. Fond by mohl být spuštěn v 2. polovině roku“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že stát je připraven spolupracovat na výstavbě nájemního bydlení s privátními partnery či rozšířit modely spolupráce i o další možné zdroje.

Připravovaný program NRB bude nabízet podřízené úvěry s dlouhodobou splatností až 25 let a fixní úrokovou sazbou 1–2 % p.a. po celou dobu splatnosti úvěru. Ten bude moci být čerpán až do 80 % projektových nákladů. Alokace programu je plánována ve výši 2,5 mld.  Další podrobnosti k programu budou včas oznámeny.

V první polovině minulého roku zřídil SFPI ve všech krajích Regionální centra podpory investic do bydlení, která poskytují komplexní konzultační a informační služby obcím. Na pět desítek expertů už poskytlo přes 2 300 konzultací v oblasti bytových projektů ve více než 1 600 obcích. Největší zájem je mezi samosprávami do 10 tisíc obyvatel. Na celostátní úrovni poté nově pod SFPI působí také skupina expertů na veřejné investice, která už konzultovala projekty za téměř 9 miliard korun. „Naši partneři z řad obcí, měst a veřejných investorů oceňují výhody, které jim přináší podpora poskytovaná SFPI. Mají zájem nejen o dotace a zvýhodněné úvěry, ale využívají i expertní poradenství, které jim pomáhá zrychlit projektovou přípravu a realizaci. Průběžné výsledky Dostupného nájemního bydlení jsou toho jasným důkazem, “ vysvětlil ředitel SFPI Daniel Ryšávka.

Dostupné nájemní bydlení cílí na zvýšení nabídky nájemních bytů především ve vlastnictví obcí, ale i soukromých subjektů. Jeho cílem je dlouhodobé zvýšení dostupnosti bydlení. Je určen na výstavbu, rekonstrukce nebo pořízení bytů, které budou pronajímány za nižší než tržní nájem v daném místě. Celkem je v programu 7 miliard korun, přičemž 4,5 miliardy půjde na výhodné úvěry a 2,5 miliardy korun mohou žadatelé čerpat v podobě dotací. Předpokládá se, že do roku 2026 podpoří vznik zhruba 2 000 bytů.

Základem programu je 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy. MMR a Fond také jednají o budoucím financování ze státního rozpočtu a od mezinárodních institucí. Dotační složka je v rozmezí 25–40 % nákladů na bytový projekt, až do celkové výše 90 % nákladů je poté možné ji kombinovat s výhodným úvěrem se sazbou 1–3 % a splatností až 30 let. Do poloviny roku 2026 by mělo z programu být zasmluvněno 2000 nových bytů s dostupným nájemným.

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Bydlení Petr Kulhánek Zbyněk Stanjura Byty

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy