V sídle americké moci, které bývalo synonymem pro vážnou diplomacii, nyní prezident Donald Trump proměnil jednání se zahraničními lídry v teatrální přestavení, jež připomíná reality show. Nejnovější „obětí“ této nové formy mezinárodní politiky se stal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, kterého Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně obvinil z údajného „genocidního“ zacházení s bílými farmáři.
Ramaphosa, jenž dobře věděl, co ho čeká, přesto přicestoval do Washingtonu spolu s bílým ministrem zemědělství a několika slavnými jihoafrickými golfisty, jako jsou Ernie Els a Retief Goosen. Ani jejich přítomnost však nezabránila prezidentu Trumpovi, aby zatemnil světla, spustil videoprojekci a hřímáním o „smrti“ a „vyhlazování bělochů“ obvinil jihoafrickou vládu z rasově motivovaných zločinů.
V pozadí celého představení bylo přitom Trumpovo rozhodnutí z února, kdy podepsal výkonný příkaz označující bílé Jihoafričany za oběti vládního útlaku, umožnil některým z nich uprchnout do USA a současně zastavil veškerou zahraniční pomoc Jižní Africe. Vyhostil také jihoafrického velvyslance ve Washingtonu Ebrahima Rasoola.
Veřejná show, kterou americký prezident zorganizoval, měla však hlubší dopad než jen narušení bilaterálních vztahů. Světoví lídři nyní podle CNN začínají chápat, že návštěva v Oválné pracovně může být spíše pastí než poctou. Politické náklady spojené s tím, že se na kamerách nechají ponižovat, jsou totiž stále vyšší – a pro některé z nich to znamená přeorientování se například na Čínu.
Podobnou zkušenost jako Ramaphosa má za sebou už několik státníků. Nezapomenutelná byla například únorová návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl spolu s viceprezidentem JD Vancem tvrdě vyslýchán v přímém přenosu a později vykázán z Bílého domu. I přesto, že si následně doma získal sympatie veřejnosti, musel po několik týdnů Trumpovi vycházet vstříc, aby napravil diplomatické škody.
Prezident Trump se zjevně rozhodl, že Oválnou pracovnu přetvoří v arénu, kde cizí státníci slouží jako kulisy pro jeho politické poselství směřované především k jeho věrnému elektorátu. Místo nudných diplomatických frází se tak předsedové vlád a prezidenti ocitají ve vyhrocených debatách, v nichž musí balancovat mezi důstojností a pragmatismem.
Nejlépe ze střetů s Trumpem vycházejí ti, kteří dokážou najít rovnováhu mezi diplomatickou úctou a jemným vyvracením nepravd. Britský premiér Keir Starmer si například během nedávné návštěvy poradil s Vanceovými obviněními o cenzuře v Británii tím, že sebevědomě zdůraznil dlouhou tradici svobody slova v jeho zemi. K tomu navíc vytáhl dopis od krále Karla III. s oficiálním pozváním pro Trumpa na státní návštěvu, čímž si vysloužil pochvalu i doma.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl nepravdivé tvrzení o financování války na Ukrajině vyvrátit přímo během setkání s Trumpem. V přátelském, ale pevném gestu položil ruku na jeho zápěstí a řekl: „Ne, upřímně, zaplatili jsme 60 % veškeré pomoci.“ I on však nezapomněl připojit několik „Drahý Donalde“, aby si zachoval přístup k prezidentovu sluchu.
Italská premiérka Giorgia Meloni, pravidelná návštěvnice Mar-a-Laga a blízká Trumpova spojenkyně, využila své pravicové orientace, aby minimalizovala riziko, které jiní lídři musejí podstupovat. Přesto i ona, jako silná podporovatelka Ukrajiny, musela našlapovat opatrně.
Jedním z nejzajímavějších momentů středeční schůzky bylo i to, že v místnosti seděl Elon Musk. Jihoafrický miliardář, který v posledních týdnech veřejně brojil proti údajné diskriminaci bělochů v Jižní Africe, mohl být hlavním cílovým divákem celé této Trumpovy inscenace. Ostatně i během schůzky s britským premiérem byly Muskovy názory nápadně přítomny.
Za touto novou taktikou americké diplomacie se skrývá Trumpovo odhodlání demonstrovat „America First“ politiku. Vymezuje se proti mezinárodním strukturám, které podle něj Spojené státy okrádají, a místo hledání kompromisů raději cizí představitele veřejně kritizuje a ponižuje.
Největší dilema, před které se dnes světoví lídři staví, tedy nezní: „Co nabídnout Spojeným státům?“ ale „Jak přežít návštěvu u Donalda Trumpa, aniž bych ztratil tvář doma i v zahraničí?“
S Trumpovým návratem do úřadu se totiž zásadně proměnila i forma mezinárodní diplomacie. A čím dál více to vypadá, že světoví státníci musí být připraveni nejen na politické jednání, ale i na roli nechtěné hvězdy v americké politické show.
Související
Trumpova administrativa hrozí Evropě odvetou, pokud bude upřednostňovat domácí výrobce zbraní
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
před 1 hodinou
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
před 2 hodinami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 2 hodinami
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 3 hodinami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 4 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 4 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 5 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 6 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 7 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 7 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 8 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 9 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 10 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 10 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 11 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 12 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 13 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 14 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
Zdroj: Libor Novák