Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show

V sídle americké moci, které bývalo synonymem pro vážnou diplomacii, nyní prezident Donald Trump proměnil jednání se zahraničními lídry v teatrální přestavení, jež připomíná reality show. Nejnovější „obětí“ této nové formy mezinárodní politiky se stal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, kterého Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně obvinil z údajného „genocidního“ zacházení s bílými farmáři.

Ramaphosa, jenž dobře věděl, co ho čeká, přesto přicestoval do Washingtonu spolu s bílým ministrem zemědělství a několika slavnými jihoafrickými golfisty, jako jsou Ernie Els a Retief Goosen. Ani jejich přítomnost však nezabránila prezidentu Trumpovi, aby zatemnil světla, spustil videoprojekci a hřímáním o „smrti“ a „vyhlazování bělochů“ obvinil jihoafrickou vládu z rasově motivovaných zločinů.

V pozadí celého představení bylo přitom Trumpovo rozhodnutí z února, kdy podepsal výkonný příkaz označující bílé Jihoafričany za oběti vládního útlaku, umožnil některým z nich uprchnout do USA a současně zastavil veškerou zahraniční pomoc Jižní Africe. Vyhostil také jihoafrického velvyslance ve Washingtonu Ebrahima Rasoola.

Veřejná show, kterou americký prezident zorganizoval, měla však hlubší dopad než jen narušení bilaterálních vztahů. Světoví lídři nyní podle CNN začínají chápat, že návštěva v Oválné pracovně může být spíše pastí než poctou. Politické náklady spojené s tím, že se na kamerách nechají ponižovat, jsou totiž stále vyšší – a pro některé z nich to znamená přeorientování se například na Čínu.

Podobnou zkušenost jako Ramaphosa má za sebou už několik státníků. Nezapomenutelná byla například únorová návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl spolu s viceprezidentem JD Vancem tvrdě vyslýchán v přímém přenosu a později vykázán z Bílého domu. I přesto, že si následně doma získal sympatie veřejnosti, musel po několik týdnů Trumpovi vycházet vstříc, aby napravil diplomatické škody.

Prezident Trump se zjevně rozhodl, že Oválnou pracovnu přetvoří v arénu, kde cizí státníci slouží jako kulisy pro jeho politické poselství směřované především k jeho věrnému elektorátu. Místo nudných diplomatických frází se tak předsedové vlád a prezidenti ocitají ve vyhrocených debatách, v nichž musí balancovat mezi důstojností a pragmatismem.

Nejlépe ze střetů s Trumpem vycházejí ti, kteří dokážou najít rovnováhu mezi diplomatickou úctou a jemným vyvracením nepravd. Britský premiér Keir Starmer si například během nedávné návštěvy poradil s Vanceovými obviněními o cenzuře v Británii tím, že sebevědomě zdůraznil dlouhou tradici svobody slova v jeho zemi. K tomu navíc vytáhl dopis od krále Karla III. s oficiálním pozváním pro Trumpa na státní návštěvu, čímž si vysloužil pochvalu i doma.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl nepravdivé tvrzení o financování války na Ukrajině vyvrátit přímo během setkání s Trumpem. V přátelském, ale pevném gestu položil ruku na jeho zápěstí a řekl: „Ne, upřímně, zaplatili jsme 60 % veškeré pomoci.“ I on však nezapomněl připojit několik „Drahý Donalde“, aby si zachoval přístup k prezidentovu sluchu.

Italská premiérka Giorgia Meloni, pravidelná návštěvnice Mar-a-Laga a blízká Trumpova spojenkyně, využila své pravicové orientace, aby minimalizovala riziko, které jiní lídři musejí podstupovat. Přesto i ona, jako silná podporovatelka Ukrajiny, musela našlapovat opatrně.

Jedním z nejzajímavějších momentů středeční schůzky bylo i to, že v místnosti seděl Elon Musk. Jihoafrický miliardář, který v posledních týdnech veřejně brojil proti údajné diskriminaci bělochů v Jižní Africe, mohl být hlavním cílovým divákem celé této Trumpovy inscenace. Ostatně i během schůzky s britským premiérem byly Muskovy názory nápadně přítomny.

Za touto novou taktikou americké diplomacie se skrývá Trumpovo odhodlání demonstrovat „America First“ politiku. Vymezuje se proti mezinárodním strukturám, které podle něj Spojené státy okrádají, a místo hledání kompromisů raději cizí představitele veřejně kritizuje a ponižuje.

Největší dilema, před které se dnes světoví lídři staví, tedy nezní: „Co nabídnout Spojeným státům?“ ale „Jak přežít návštěvu u Donalda Trumpa, aniž bych ztratil tvář doma i v zahraničí?“

S Trumpovým návratem do úřadu se totiž zásadně proměnila i forma mezinárodní diplomacie. A čím dál více to vypadá, že světoví státníci musí být připraveni nejen na politické jednání, ale i na roli nechtěné hvězdy v americké politické show. 

Související

Pentagon

Trumpova administrativa hrozí Evropě odvetou, pokud bude upřednostňovat domácí výrobce zbraní

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pohrozila odvetnými opatřeními vůči evropským zemím v případě, že Evropská unie začne při přezbrojování kontinentu upřednostňovat domácí výrobce zbraní. Pentagon důrazně odmítl jakékoli snahy Bruselu omezit přístup amerických zbrojařských firem na evropský trh. Podle Washingtonu by takový krok vyvolal reciproční reakci, která by mohla poškodit evropské společnosti působící ve Spojených státech.
 J. D. Vance

Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích

Bílý dům smazal příspěvek na sociálních sítích, ve kterém viceprezident JD Vance označil historické masakry Arménů za genocidu. Tento krok vyvolal ostrou vlnu kritiky ze strany arménské diaspory i opozičních politiků po celých Spojených státech. Příspěvek byl zveřejněn během Vanceovy dvoudenní cesty do Arménie, kdy společně s manželkou Ushou navštívil památník obětí masového vyvražďování, kterému před více než stoletím podlehlo až 1,5 milionu Arménů.

Více souvisejících

Bílý dům USA Donald Trump

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy