Mír na dosah ruky? Mezi tím, co USA žádají a co je Ukrajina ochotna přijmout, jsou obrovské rozdíly, píše CNN

Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.

Dokonce bylo v Abu Dhabi, kde se americký vojenský vyslanec setkal s ruskými představiteli, prohlášeno, že „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou“, i když zbývá „vyřešit jen některé drobné detaily“. Toto je jednotně optimistický pohled, který Trumpova administrativa prosazuje v rámci probíhajících citlivých a náročných jednání. Jejich cílem je vytvořit společnou americkou, ukrajinskou a evropskou pozici ohledně sjednaného ukončení konfliktu na Ukrajině.

Podle vysoce postaveného ukrajinského zdroje, který má přímé znalosti o jednáních, však stále existují značné rozdíly mezi tím, co Trumpova administrativa po Ukrajině žádá, a tím, co jsou úřady v Kyjevě připraveny akceptovat. Zdroj sice souhlasil s představiteli Trumpovy administrativy, že bylo dosaženo „konsensu“ ve většině bodů stanovených v uniklém 28bodovém americkém mírovém návrhu.

Zdroj však uvedl, že namísto jen několika drobných bodů nesouhlasu stále existují přinejmenším tři klíčové oblasti, kde přetrvávají zásadní rozdíly. Tyto rozdíly by mohly úsilí o vyjednání konce konfliktu zmařit nebo mu pomoci.

První citlivou otázkou je, zda by se Ukrajina měla vzdát klíčových území v Donbasu, která jsou sice anektována, ale dosud Ruskem plně nedobyta. Zahrnuje to i „opevněný pás“ silně bráněných měst a obcí, které jsou považovány za životně důležité pro ukrajinskou bezpečnost.

Dřívější americké návrhy volaly po tom, aby Ukrajina toto území předala a aby se stalo demilitarizovanou zónou spravovanou Ruskem. Ukrajinský zdroj pro CNN uvedl, že v tomto návrhu došlo k „určitému pokroku“, ale nebylo dosud dosaženo žádného rozhodnutí o podstatě nebo znění návrhů.

Za druhé se stále diskutuje o kontroverzním americkém návrhu, aby Ukrajina omezila velikost své armády na 600 000 vojáků, což je číslo předpokládané v původním 28bodovém plánu. Ukrajinský zdroj sdělil CNN, že se sice hovořilo o novém, vyšším počtu, ale Kyjev stále požaduje další změny, než bude připraven s takovým omezením své armády souhlasit.

Nakonec, co se týče požadavku, aby se Ukrajina vzdala ambice na členství v NATO, zdroj CNN potvrdil, že tento požadavek zůstává nepřijatelný. Takový ústupek by vytvořil „špatný precedens“ a fakticky by dal Rusku veto nad západní vojenskou aliancí, „jejíž ani není členem“.

Všechny tyto tři body – vzdání se anektovaného území, demilitarizace Ukrajiny a její trvalé vyloučení z NATO – jsou Kremlem nejčastěji uváděny jako důvody k vedení války na Ukrajině. Jejich vyřešení ve prospěch Ruska jsou zároveň hlavními podmínkami Moskvy pro ukončení její brutální kampaně.

Nicméně pro Ukrajinu jsou všechny tři tyto body citlivými a dlouholetými nepřekročitelnými hranicemi, za které bojovaly a umíraly desítky tisíc ukrajinských vojáků. Formálně ustoupit z kteréhokoli z nich je obrovský požadavek a nese potenciální značná rizika pro ukrajinské lídry, kteří by se o to pokusili.

Bez ohledu na to, jakým způsobem to Trumpova administrativa prezentuje, se nejedná jen o „několik zbývajících bodů nesouhlasu“, „položky, které nejsou nepřekonatelné“, nebo dokonce „drobné detaily k vyřešení“.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Bílý dům USA ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

včera

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

včera

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

4. listopadu 2026 21:43

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

4. listopadu 2026 20:22

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

4. listopadu 2026 19:14

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy