Mír na dosah ruky? Mezi tím, co USA žádají a co je Ukrajina ochotna přijmout, jsou obrovské rozdíly, píše CNN

Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.

Dokonce bylo v Abu Dhabi, kde se americký vojenský vyslanec setkal s ruskými představiteli, prohlášeno, že „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou“, i když zbývá „vyřešit jen některé drobné detaily“. Toto je jednotně optimistický pohled, který Trumpova administrativa prosazuje v rámci probíhajících citlivých a náročných jednání. Jejich cílem je vytvořit společnou americkou, ukrajinskou a evropskou pozici ohledně sjednaného ukončení konfliktu na Ukrajině.

Podle vysoce postaveného ukrajinského zdroje, který má přímé znalosti o jednáních, však stále existují značné rozdíly mezi tím, co Trumpova administrativa po Ukrajině žádá, a tím, co jsou úřady v Kyjevě připraveny akceptovat. Zdroj sice souhlasil s představiteli Trumpovy administrativy, že bylo dosaženo „konsensu“ ve většině bodů stanovených v uniklém 28bodovém americkém mírovém návrhu.

Zdroj však uvedl, že namísto jen několika drobných bodů nesouhlasu stále existují přinejmenším tři klíčové oblasti, kde přetrvávají zásadní rozdíly. Tyto rozdíly by mohly úsilí o vyjednání konce konfliktu zmařit nebo mu pomoci.

První citlivou otázkou je, zda by se Ukrajina měla vzdát klíčových území v Donbasu, která jsou sice anektována, ale dosud Ruskem plně nedobyta. Zahrnuje to i „opevněný pás“ silně bráněných měst a obcí, které jsou považovány za životně důležité pro ukrajinskou bezpečnost.

Dřívější americké návrhy volaly po tom, aby Ukrajina toto území předala a aby se stalo demilitarizovanou zónou spravovanou Ruskem. Ukrajinský zdroj pro CNN uvedl, že v tomto návrhu došlo k „určitému pokroku“, ale nebylo dosud dosaženo žádného rozhodnutí o podstatě nebo znění návrhů.

Za druhé se stále diskutuje o kontroverzním americkém návrhu, aby Ukrajina omezila velikost své armády na 600 000 vojáků, což je číslo předpokládané v původním 28bodovém plánu. Ukrajinský zdroj sdělil CNN, že se sice hovořilo o novém, vyšším počtu, ale Kyjev stále požaduje další změny, než bude připraven s takovým omezením své armády souhlasit.

Nakonec, co se týče požadavku, aby se Ukrajina vzdala ambice na členství v NATO, zdroj CNN potvrdil, že tento požadavek zůstává nepřijatelný. Takový ústupek by vytvořil „špatný precedens“ a fakticky by dal Rusku veto nad západní vojenskou aliancí, „jejíž ani není členem“.

Všechny tyto tři body – vzdání se anektovaného území, demilitarizace Ukrajiny a její trvalé vyloučení z NATO – jsou Kremlem nejčastěji uváděny jako důvody k vedení války na Ukrajině. Jejich vyřešení ve prospěch Ruska jsou zároveň hlavními podmínkami Moskvy pro ukončení její brutální kampaně.

Nicméně pro Ukrajinu jsou všechny tři tyto body citlivými a dlouholetými nepřekročitelnými hranicemi, za které bojovaly a umíraly desítky tisíc ukrajinských vojáků. Formálně ustoupit z kteréhokoli z nich je obrovský požadavek a nese potenciální značná rizika pro ukrajinské lídry, kteří by se o to pokusili.

Bez ohledu na to, jakým způsobem to Trumpova administrativa prezentuje, se nejedná jen o „několik zbývajících bodů nesouhlasu“, „položky, které nejsou nepřekonatelné“, nebo dokonce „drobné detaily k vyřešení“.

Související

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Bílý dům USA Ukrajina

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

před 3 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 4 hodinami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 6 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Hormuzský průliv

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

včera

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy