Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.
Dokonce bylo v Abu Dhabi, kde se americký vojenský vyslanec setkal s ruskými představiteli, prohlášeno, že „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou“, i když zbývá „vyřešit jen některé drobné detaily“. Toto je jednotně optimistický pohled, který Trumpova administrativa prosazuje v rámci probíhajících citlivých a náročných jednání. Jejich cílem je vytvořit společnou americkou, ukrajinskou a evropskou pozici ohledně sjednaného ukončení konfliktu na Ukrajině.
Podle vysoce postaveného ukrajinského zdroje, který má přímé znalosti o jednáních, však stále existují značné rozdíly mezi tím, co Trumpova administrativa po Ukrajině žádá, a tím, co jsou úřady v Kyjevě připraveny akceptovat. Zdroj sice souhlasil s představiteli Trumpovy administrativy, že bylo dosaženo „konsensu“ ve většině bodů stanovených v uniklém 28bodovém americkém mírovém návrhu.
Zdroj však uvedl, že namísto jen několika drobných bodů nesouhlasu stále existují přinejmenším tři klíčové oblasti, kde přetrvávají zásadní rozdíly. Tyto rozdíly by mohly úsilí o vyjednání konce konfliktu zmařit nebo mu pomoci.
První citlivou otázkou je, zda by se Ukrajina měla vzdát klíčových území v Donbasu, která jsou sice anektována, ale dosud Ruskem plně nedobyta. Zahrnuje to i „opevněný pás“ silně bráněných měst a obcí, které jsou považovány za životně důležité pro ukrajinskou bezpečnost.
Dřívější americké návrhy volaly po tom, aby Ukrajina toto území předala a aby se stalo demilitarizovanou zónou spravovanou Ruskem. Ukrajinský zdroj pro CNN uvedl, že v tomto návrhu došlo k „určitému pokroku“, ale nebylo dosud dosaženo žádného rozhodnutí o podstatě nebo znění návrhů.
Za druhé se stále diskutuje o kontroverzním americkém návrhu, aby Ukrajina omezila velikost své armády na 600 000 vojáků, což je číslo předpokládané v původním 28bodovém plánu. Ukrajinský zdroj sdělil CNN, že se sice hovořilo o novém, vyšším počtu, ale Kyjev stále požaduje další změny, než bude připraven s takovým omezením své armády souhlasit.
Nakonec, co se týče požadavku, aby se Ukrajina vzdala ambice na členství v NATO, zdroj CNN potvrdil, že tento požadavek zůstává nepřijatelný. Takový ústupek by vytvořil „špatný precedens“ a fakticky by dal Rusku veto nad západní vojenskou aliancí, „jejíž ani není členem“.
Všechny tyto tři body – vzdání se anektovaného území, demilitarizace Ukrajiny a její trvalé vyloučení z NATO – jsou Kremlem nejčastěji uváděny jako důvody k vedení války na Ukrajině. Jejich vyřešení ve prospěch Ruska jsou zároveň hlavními podmínkami Moskvy pro ukončení její brutální kampaně.
Nicméně pro Ukrajinu jsou všechny tři tyto body citlivými a dlouholetými nepřekročitelnými hranicemi, za které bojovaly a umíraly desítky tisíc ukrajinských vojáků. Formálně ustoupit z kteréhokoli z nich je obrovský požadavek a nese potenciální značná rizika pro ukrajinské lídry, kteří by se o to pokusili.
Bez ohledu na to, jakým způsobem to Trumpova administrativa prezentuje, se nejedná jen o „několik zbývajících bodů nesouhlasu“, „položky, které nejsou nepřekonatelné“, nebo dokonce „drobné detaily k vyřešení“.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých
Aktuálně se děje
včera
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
včera
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
včera
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
včera
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
včera
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
včera
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
včera
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno včera
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
včera
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
včera
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
včera
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
včera
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
včera
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
včera
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
včera
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
včera
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
včera
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
4. listopadu 2026 21:43
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
4. listopadu 2026 20:22
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
4. listopadu 2026 19:14
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.
Zdroj: Libor Novák