Mír na dosah ruky? Mezi tím, co USA žádají a co je Ukrajina ochotna přijmout, jsou obrovské rozdíly, píše CNN

Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.

Dokonce bylo v Abu Dhabi, kde se americký vojenský vyslanec setkal s ruskými představiteli, prohlášeno, že „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou“, i když zbývá „vyřešit jen některé drobné detaily“. Toto je jednotně optimistický pohled, který Trumpova administrativa prosazuje v rámci probíhajících citlivých a náročných jednání. Jejich cílem je vytvořit společnou americkou, ukrajinskou a evropskou pozici ohledně sjednaného ukončení konfliktu na Ukrajině.

Podle vysoce postaveného ukrajinského zdroje, který má přímé znalosti o jednáních, však stále existují značné rozdíly mezi tím, co Trumpova administrativa po Ukrajině žádá, a tím, co jsou úřady v Kyjevě připraveny akceptovat. Zdroj sice souhlasil s představiteli Trumpovy administrativy, že bylo dosaženo „konsensu“ ve většině bodů stanovených v uniklém 28bodovém americkém mírovém návrhu.

Zdroj však uvedl, že namísto jen několika drobných bodů nesouhlasu stále existují přinejmenším tři klíčové oblasti, kde přetrvávají zásadní rozdíly. Tyto rozdíly by mohly úsilí o vyjednání konce konfliktu zmařit nebo mu pomoci.

První citlivou otázkou je, zda by se Ukrajina měla vzdát klíčových území v Donbasu, která jsou sice anektována, ale dosud Ruskem plně nedobyta. Zahrnuje to i „opevněný pás“ silně bráněných měst a obcí, které jsou považovány za životně důležité pro ukrajinskou bezpečnost.

Dřívější americké návrhy volaly po tom, aby Ukrajina toto území předala a aby se stalo demilitarizovanou zónou spravovanou Ruskem. Ukrajinský zdroj pro CNN uvedl, že v tomto návrhu došlo k „určitému pokroku“, ale nebylo dosud dosaženo žádného rozhodnutí o podstatě nebo znění návrhů.

Za druhé se stále diskutuje o kontroverzním americkém návrhu, aby Ukrajina omezila velikost své armády na 600 000 vojáků, což je číslo předpokládané v původním 28bodovém plánu. Ukrajinský zdroj sdělil CNN, že se sice hovořilo o novém, vyšším počtu, ale Kyjev stále požaduje další změny, než bude připraven s takovým omezením své armády souhlasit.

Nakonec, co se týče požadavku, aby se Ukrajina vzdala ambice na členství v NATO, zdroj CNN potvrdil, že tento požadavek zůstává nepřijatelný. Takový ústupek by vytvořil „špatný precedens“ a fakticky by dal Rusku veto nad západní vojenskou aliancí, „jejíž ani není členem“.

Všechny tyto tři body – vzdání se anektovaného území, demilitarizace Ukrajiny a její trvalé vyloučení z NATO – jsou Kremlem nejčastěji uváděny jako důvody k vedení války na Ukrajině. Jejich vyřešení ve prospěch Ruska jsou zároveň hlavními podmínkami Moskvy pro ukončení její brutální kampaně.

Nicméně pro Ukrajinu jsou všechny tři tyto body citlivými a dlouholetými nepřekročitelnými hranicemi, za které bojovaly a umíraly desítky tisíc ukrajinských vojáků. Formálně ustoupit z kteréhokoli z nich je obrovský požadavek a nese potenciální značná rizika pro ukrajinské lídry, kteří by se o to pokusili.

Bez ohledu na to, jakým způsobem to Trumpova administrativa prezentuje, se nejedná jen o „několik zbývajících bodů nesouhlasu“, „položky, které nejsou nepřekonatelné“, nebo dokonce „drobné detaily k vyřešení“.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.
Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Bílý dům USA Ukrajina

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy