PŮVODNÍ ZPRÁVA | Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa

Polští voliči v neděli rozhodovali v prvním kole prezidentských voleb. Nejvíce hlasů získal centristický starosta Varšavy Trzaskowski, pro kterého se vyslovilo 31,36 % voličů. Do druhého kola s ním postupuje konzervativní kandidát Nawrocki, jenž obdržel 29,54 %. Finální rozhodnutí o nové hlavě státu padne v neděli 1. června. Informoval o tom server Politico.

V souvislosti s aktuálním vývojem prezidentských voleb v Polsku oslovily EuroZprávy.cz politologa Ondřeje Klípu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Klípa, který se specializuje na střední a východní Evropu, jednoznačně vymezil ideové rozdíly mezi oběma kandidáty.

„Trzaskowski je prozápadní, pro EU, pro podporu Ukrajiny. Nawrocki naopak,“ uvedl Klípa s tím, že oba kandidáti sice podporují armádu a členství v NATO, avšak „Nawrocki má mnohem blíže k ruským narativům“. Tyto narativy se podle něj projevují zejména ve vztahu k Ukrajině a v kulturním konzervatismu. „Takže pokud vyhraje, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší,“ varoval Klípa.

V případě vítězství Nawrockého by podle něj došlo k významnému posunu směrem k euroskeptickému a protikyjevskému postoji na prezidentské úrovni. „V případě vítězství Nawrockého bude polský prezident výrazně protievropštější a proti Ukrajině, než Andrzej Duda (dosavadní prezident Polska, pozn. red.), což bude komplikovat život zejména polské vládě, ale přeneseně též Ukrajině, protože pomoc pro ni bude bez podpory prezidenta složitější,“ upozornil.

Klípa rovněž konstatoval, že aktuální volební střet odráží tradiční polarizaci mezi stranami Právo a spravedlnost (PiS) a Občanská koalice (KO). Upozornil však na vzestup nového hráče v rámci pravice. „Na straně proti KO roste nová síla, kterou je ultrakonzervativní pravice v podobě Konfederace. Tento proud v polské politice byl zastoupen vždy v různých podobách a s různými výkyvy, ale nyní jasně roste a oslabuje tím PiS. Nicméně dohromady – což se zřejmě projeví ve druhém kole prezidentských voleb – jsou tyto dvě strany silnější než KO,“ shrnul.

Tradiční geografické rozdělení voličských preferencí podle Klípy přetrvává. „Západ Polska je celkově pro KO, jelikož i tamní venkov je více ‚urbanizován‘ – nejsou tam tradiční rodinná hospodářství,“ doplnil.

V návaznosti na vítězství proevropského kandidáta Nicușora Dana v rumunských prezidentských volbách se EuroZprávy.cz dotázaly, zda může mít tento výsledek vliv i na Polsko. Klípa však považuje takový dopad za omezený. „Rumunsko není pro Poláky příliš blízkou zemí, která by na ně měla nějaký přímý vliv. Výsledek tamních voleb je dobrá zpráva pro celou Evropu a pro Ukrajinu zvláště a jistě potěšila prodemokratické obyvatelstvo v Polsku, ale obávám se, že nemá takový vliv, aby zvrátila rozhodnutí polských voličů,“ poznamenal.

Ačkoliv v obou zemích uspěli proevropští kandidáti – v Polsku teprve v prvním kole, Klípa v tom celkový trend nevidí. „Nějaký antipopulistický trend ve střední a východní Evropě nevidím. Je to spíš otázka aktuálních nálad a kontextu daných zemí. Například u nás se spíš očekává na podzim návrat populistů,“ uvedl.

Závěrem Klípa zdůraznil širší význam volebních výsledků. „Výsledek v obou zemích je extrémně důležitý pro region střední a východní Evropy, protože se zde jedná o velké země se strategickou polohou a relativně silnými armádami. Mají proto důležitý vliv v podpoře Ukrajiny a v zadržování ruské expanze. Pro celou EU to ale zásadní státy nejsou,“ uzavřel.