Afrika platí za změny počasí nejvyšší cenu. Za klimatickou krizi přitom vůbec nemůže

Rok 2024 byl pro Afriku bezpochyby jedním z nejteplejších v historii měření, což se podílelo na extrémním počasí, které mělo ničivé dopady na různé části Afriky. Zatímco některé oblasti - zejména Zambie, Zimbabwe a Malawi sužovalo sucho a všeobecný nedostatek vody, jiné - jako Nigérie, Niger, Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Keňa, Tanzanie nebo Burundi čelily ničivým povodním způsobeným nadměrnými dešti.

Tyto události vedly kromě ke škodám na infrastruktuře a zemědělství, které je hlavním zdrojem obživy pro většinu africké populace, také ke ztrátám na životech a nedobrovolnému přesídlení obyvatelstva.

Oteplování povrchu oceánů, zvláště v oblasti Atlantiku a Středozemního moře, způsobují zvedání mořské hladiny, které vážně ohrožuje pobřežní komunity. Změny klimatu vedou rovněž k velkému poklesu zemědělské produkce, což ohrožuje potravinovou bezpečnost a zvyšuje riziko hladomoru v mnoha regionech.

Přestože Afrika produkuje jen zlomek světových emisí skleníkových plynů, je paradoxně jedním z kontinentů, které platí za klimatickou krizi nejvyšší cenu. Mnohé africké země musí vynakládat velkou část svých rozpočtů na řešení důsledků extrémního počasí, což omezuje jejich možnosti investovat do oblastí jako jsou zdravotnictví, infrastruktura nebo školství.

Africké státy nesou následky globální klimatické krize v plné míře. Zpráva WMO také zdůrazňuje naléhavou potřebu investic do meteorologických a hydrologických služeb, které by mohly zlepšit schopnost kontinentu předvídat a reagovat na klimatické výkyvy. Jedna z možné pomoci je využití umělé inteligence a mobilních komunikačních nástrojů pro zlepšení přesnosti a dosahu meteorologických služeb pro včasné varování.