Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty

Důvodem je podle šéfky DHS Kristi Noemové neochota Harvardu spolupracovat při předání požadovaných záznamů o chování zahraničních studentů. Univerzita se údajně dlouhodobě staví proti požadavkům administrativy na změny týkající se kampusové politiky, přijímacích kritérií a přístupu k otázkám antisemitismu a diverzity.

Bílý dům označil rozhodnutí za důsledek „dlouhodobého selhání vedení Harvardu“, které podle mluvčí Abigail Jacksonové „proměnilo kdysi prestižní instituci v líheň antiamerikanismu, antisemitismu a proteroristických postojů“. Administrativa zároveň připomněla, že „zahraniční studenti nejsou právem, nýbrž výsadou“.

Harvard se ostře ohradil. Ve svém prohlášení označil odebrání certifikace SEVP za nezákonné a zdůraznil svůj závazek podporovat akademickou rozmanitost a mezinárodní spolupráci. „Tento represivní zásah představuje závažnou hrozbu nejen pro naši komunitu, ale i pro americký akademický a výzkumný svět jako celek,“ uvedl mluvčí univerzity Jason Newton.

Univerzita má aktuálně téměř 10 tisíc zahraničních akademiků a studentů. Jen v akademickém roce 2024/25 tvoří zahraniční studenti 27,2 % celkové studentské populace, což činí téměř 6 800 osob. Všechny tyto osoby se nyní ocitají v právním a akademickém vakuu.

Napětí mezi Harvardem a Trumpovou administrativou eskalovalo během posledních měsíců, především v souvislosti s univerzitním přístupem k protestům po vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem. Harvard čelil ostré kritice kvůli údajnému nedostatečnému potírání antisemitismu, ale i kvůli omezování svobody projevu a pocitu ohrožení mezi židovskými i muslimskými studenty.

Harvard provedl některé ústupky – například přejmenoval svou kancelář pro diverzitu – ale odmítl některé klíčové požadavky vlády, například audit ideového smýšlení zaměstnanců a studentů. Podle vedení školy tyto požadavky překračují ústavní rámec a ohrožují akademickou svobodu.

Kromě zákazu přijímat cizince čelí Harvard také zmrazení 2,2 miliardy dolarů ve federálních grantech a ztrátě 60 milionů dolarů ve smluvních financích. Dále se spekuluje, že IRS (daňový úřad) plánuje odebrat univerzitě status daňově osvobozené instituce.

Tento krok je zjevnou výstrahou i ostatním školám. Ministryně Noemová ve vystoupení pro Fox News uvedla: „Toto by mělo být varováním pro každou další univerzitu: dejte si do pořádku kampus.“

Reakce studentů i pedagogů byla okamžitá a zdrcující. „Věnovali jsme celý život tomu, abychom se dostali na tak prestižní školu, a teď nevíme, jestli budeme moci pokračovat,“ řekl rakouský student Karl Molden, který aktuálně pobývá mimo USA a obává se, že se nebude moci vrátit.

Podle Moldena se mezinárodní studenti stali „pěšáky v širším boji mezi demokracií a autoritářstvím“. Upozornil, že jako Rakušan rozpoznává autoritářské praktiky a je znepokojen vývojem v USA.

Pedagogové varují, že odchod zahraničních studentů může vážně oslabit kvalitu výuky i výzkumu. Ekonom a bývalý poradce prezidenta Obamy Jason Furman označil opatření za „naprosto děsivé“. „Je nemožné si Harvard bez zahraničních studentů představit. Jsou zásadní pro inovace i globální vliv Spojených států,“ uvedl.

Australský velvyslanec v USA Kevin Rudd mezitím informoval, že poskytuje poradenství australským studentům, kteří byli rozhodnutím zasaženi. Vyjádřil hluboké znepokojení nad jeho dopady.

Místní pobočka profesorského sdružení AAUP vydala prohlášení, v němž tvrdě odsoudila „neústavní útok na zahraniční studenty“ a obvinila Trumpovu vládu z „teroru“ vůči akademické obci.