Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná

V Rijádu, kde Trump začal svou cestu, byl přivítán doslova s královskými poctami. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán zde zopakoval závazek investovat až 600 miliard dolarů do americko-saúdských projektů, které zahrnují obranné zakázky, zdravotnictví, umělou inteligenci, vědeckou spolupráci i infrastrukturní investice. Největší pozornost přitáhla dohoda o obraně v hodnotě 142 miliard dolarů, kterou Bílý dům označil za „největší zbrojní kontrakt všech dob“.

Ovšem experti a analytici upozorňují, že tato čísla mohou být značně nadsazená. Podobné sliby zazněly už během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017–2021, kdy oznámil dohody se Saúdskou Arábií za 450 miliard dolarů. Realita byla ale jiná: skutečné investiční toky dosáhly jen necelých 300 miliard dolarů, jak ukazují data Arab Gulf States Institute, jejichž autorem je bývalý vedoucí mise Mezinárodního měnového fondu v Saúdské Arábii Tim Callen. „Důkaz bude až ve výsledcích. Zatím jsou to jen slova,“ shrnuje Callen.

V Kataru Trump prezentoval takzvanou „ekonomickou výměnu“ v hodnotě 1,2 bilionu dolarů. Ale když Bílý dům zveřejnil oficiální dokument, suma klesla na 243,5 miliardy. Hlavní potvrzenou dohodou byla objednávka katarské aerolinky Qatar Airways, která má od Boeingu zakoupit až 210 letadel za 96 miliard dolarů. Bílý dům tvrdí, že tento kontrakt vytvoří v USA přes milion pracovních míst během jeho trvání.

Ve Spojených arabských emirátech byla oznámena další ambiciózní dohoda – výstavba největšího AI kampusu mimo území Spojených států. V rámci toho má americká společnost Nvidia dodat 500 000 nejmodernějších čipů, které poslouží k rozvoji umělé inteligence v regionu. Celkově se Spojené arabské emiráty zavázaly investovat do amerických projektů až 1,4 bilionu dolarů během příštích deseti let.

Jenže i zde se analytici dívají na čísla s rezervou. Mnoho dohod, které Trump během cesty prezentoval, má pouze formu nezávazných memorand o porozumění. Nejde tedy o právně vymahatelné smlouvy, ale spíše o vyjádření záměru. Část z těchto dohod navíc nebyla zcela nová – například saúdská společnost Aramco do seznamu zahrnula 34 již dříve oznámených dohod v hodnotě 90 miliard dolarů. Další „novinkou“ bylo oznámení o nákupu zkapalněného zemního plynu z USA, které však bylo veřejně známo již několik měsíců před Trumpovou návštěvou.

Nad reálností těchto investic se vznáší další stín – vývoj cen ropy. Od počátku roku totiž cena černého zlata klesá, a to kvůli obavám z globálního hospodářského zpomalení způsobeného Trumpovými cly i rozhodnutím skupiny OPEC+ zvýšit těžbu. Saúdská ekonomika, silně závislá na ropě, se tak dostává pod tlak. Mezinárodní měnový fond v květnu snížil odhad růstu saúdského HDP pro rok 2025 z 3,3 % na 3 %. To ohrožuje možnosti splnit sliby o obřích investicích.

Trump se během cesty zaměřil také na podporu amerického technologického sektoru, zejména v oblasti umělé inteligence. Spolu s ním cestovali Elon Musk, šéf OpenAI Sam Altman i zakladatel Nvidie Jensen Huang. Krátce před začátkem cesty dokonce Trumpova administrativa zrušila některé omezení exportu pokročilých čipů, která zavedla administrativa Joea Bidena. To vyvolalo v regionu nadšení – zejména v Saúdské Arábii a SAE, které usilují o proměnu v technologické velmoci.

Obě země závodí ve výstavbě velkokapacitních datových center pro AI a Spojené arabské emiráty se netají ambicí stát se globálním centrem pro vývoj umělé inteligence. Přitom se v posledních měsících snaží posílit své vztahy s americkými technologickými firmami, omezují spolupráci s čínskými partnery a přibližují se bezpečnostní politice USA.

V závěru cesty si Trump posteskl, že jeho nástupce v Bílém domě si může přivlastnit zásluhy za dojednané dohody. „Sedím doma, kdo ví kde budu, a říkám si – to jsem udělal já,“ řekl novinářům s úsměvem. „Někdo jiný si za to připíše zásluhy. Pamatujte si, že jsem to byl já,“ dodal a ukázal na sebe.