PŮVODNÍ ZPRÁVA | Budeme se mít příští rok lépe než letos? Ekonomům jsme položili nelehkou otázku

Odpověď na otázku: „Bude příští rok lepší než ten letošní?“ ale podle analytiků a ekonomů, které server EuroZprávy.cz oslovil, vůbec nevyznívá tak špatně, jak si většina lidí dneska myslí.

„To nejhorší (alespoň prozatím) by měla mít globální ekonomika za sebou a spolu s postupným uvolňováním úrokových sazeb, které bude klíčovým faktorem, by se měla uvolňovat a zlepšovat situace v jednotlivých zemích, což by se mělo pozitivně odrazit i na vývoji finančních trhů,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová ze společnosti Wonderinterest Trading LTD.

Co se týká výhledu v České republice, i v novém roce se podle ní očekává snižování hodnoty inflace, i když samozřejmě nadále přetrvávají určitá lokální i globální rizika jako například geopolitické napětí, které by mohly prognózy vývoje ovlivnit negativně. 

„Optikou ekonomického růstu by příští rok měl být výrazně lepší,“ řekl dále serveru EuroZprávy.cz Kevin Tran, ekonom Komerční banky. „Zejména díky tomu, že domácí ekonomiku bude inflace trápit již významně méně,“ dodal Tran. Podle něj české hospodářství po mělké recesi v závěru loňského roku v první polovině toho letošního stagnovalo a ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně dokonce poměrně výrazně snížilo svoji výkonnost.

„V příštím roce by již mělo dojít k obnovení mírného růstu ekonomiky. K tomu by měla přispět právě nižší inflace. Ta by se po dvou letech setrvání na vysokých úrovních měla v příštím roce vrátit do tolerančního pásma ČNB, respektive do rozmezí dvou až tří procent,“ řekl k výhledu na další rok Tran. To by podle něj mělo vést k výrazně lepší náladě spotřebitelů, kteří by díky solidnímu růstu mezd měli zvýšit své výdaje a podpořit tak růst ekonomiky.  

Většina ekonomů soudí, že právě spotřeba domácností je hlavním důvodem, proč domácí ekonomika jako jediná v EU stále zaostává za pomyslnou předpandemickou metou HDP. To ovšem souvisí s výrazným propadem reálných mezd, což je výsledek kombinace vysokého růstu cen a slabšího růstu nominálních mezd, který zatím příliš nekompenzuje propad kupní síly domácností.

„I v příštím roce ale česká ekonomika narazí na bariéry růstu. I proto předpokládáme, že růst v roce 2024 (odhad KB: 1,6 %) bude podle našeho odhadu pod potenciálním růstem ekonomiky. Růst zbrzdí jednak poměrně utažená měnová politika, ale také fiskální konsolidace, která je ovšem krokem k udržitelnější trajektorii veřejných financí. Ani zahraniční vývoj nebude přílišnou podporou pro růst české exportně založené ekonomiky, a to zejména vzhledem k slabým růstovým vyhlídkám pro Německo, které je pro domácí exportéry klíčový trh,“ popsal odhad vývoje tuzemských ekonomických veličin Kevin Tran z Komerční banky. 

Většina ekonomů se shodne i na tom, že i přes současné naladění společnost v ekonomice optimismem příliš neoplývá, příští rok by se měl již nést ve značně lepším světle. Inflace by měla významně ustoupit poté, co většinu letošního a loňského roku dosahovala dvouciferných hodnot. Úrokové sazby ČNB zároveň započnou svojí sestupnou trajektorii a měnová politika by tak měla postupně méně dusit ekonomickou aktivitu. 

Faktem je, jak říká řada ekonomů, že poslední roky byly z pohledu ekonomického vývoje pro české občany mimořádně náročné, přesto se zdá, že světlo na konci tunelu je již velmi blízko. „Předstihové indikátory ukazují v případě Německa možnost ekonomického obratu a s ním by mělo přijít oživení rovněž do českého průmyslu. Index PMI ve výrobním sektoru v Německu byl v listopadu 2023 revidován z původního odhadu 42,3 bodu na 42,6 bodu a zůstal tak nejvyšší za posledních šest měsíců,“ uvedl pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Podobně by se měla podle něj v domácí ekonomice zotavit spotřebitelská poptávka, který klesala poslední dva roky s tím, jak se zvyšovala inflace a klesaly reálné mzdy. „Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v Česku. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, což vzhledem k očekávané průměrné inflaci kolem 3 % by mělo znamenat růst mezd nejen nominálně, ale i reálně. To je výborná zpráva, spolu s tím zůstává silný trh práce, kdo chce pracovat, snadno si práci nalezne. V domácí ekonomice tak zůstává nezaměstnanost kolem 2,8, což je jedna z nejnižších úrovní v celé EU.,“ doplnil Kryštof Míšek. 

I Tran z Komerční banky říká, že zdražování by v příštím roce mělo již výrazně zvolnit. „Rizikem vychýleným směrem k vyšší inflaci je však míra, se kterou podniky propíšou zvýšené ceny energií do svých ceníků. Toto riziko navíc zvyšuje nejistota ohledně ukotvenosti inflačních očekávání, která zřejmě zůstávají zvýšená. S ohledem na velmi slabou poptávku mají však podle nás prodejci poměrně omezený prostor ke zdražování bez toho, aniž by ji ještě více poškodili,“ upozorňuje.

Tvrdí, že již výše avizovaný solidní růst mezd by však měl vést k růstu reálných mezd, a tudíž obnově kupní síly domácností. Vzhledem ke stále napjatému trhu práce a robustnímu finančnímu postavení firem mají zaměstnanci poměrně dobrou pozici v mzdových vyjednáváních. Ta by měla podpořit jejich snahy o kompenzaci předchozího propadu kupní síly až na úroveň z roku 2017. „Průměrná nominální mzda se podle nás v příštím roce v průměru zvýší o 7,6 %. To by za předpokladu, že inflace zůstane v rozmezí 2-3 %, znamenalo již poměrně solidní reálný růst,“ doplnil ekonom Komerční banky.