Jak si vláda vede v boji s inflací a vysokými cenami, a jak se jí u toho daří krotit tempo zadlužování ČR? Nejen o tom si EuroZprávy.cz povídaly s Michalem Skořepou, makroekonomickým analytikem České spořitelny, členem Výboru pro rozpočtové prognózy a členem představenstva České společnosti ekonomické, kde v minulosti zastával funkci prezidenta a přednášel i na půdě Mezinárodního měnového fondu, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a dalších zahraničních institucí. V roce 2023 mu vyšla kniha Ekonomické jednohubky – Odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí.
Pojďme začít ve žhavé současnosti. Co si vy, coby ekonom, myslíte o nedávno schváleném státním rozpočtu na rok 2024? Opozice má dle svých vyjádření za to, že jde o cosi na způsob přírodní katastrofy, vláda naopak říká, že jde o nutný kompromis mezi sociálním přístupem, prorůstovým a investičním rozvojem a zpomalením růstu zadlužování. Tak či tak se počítá se schodkem ve výši 252 miliard. Jak jej hodnotíte vy?
Můj pocit z rozpočtu je rozhodně blíž vládnímu hodnocení. Nic katastrofického tam nevidím. Sice pozdě a po mnoha chybách, nicméně nakonec přece jen vláda Petra Fialy našla odvahu přijít se seznamem daňových i výdajových změn ve snaze posunout české veřejné finance blíž ke tvaru, ve kterém by byly dlouhodobě udržitelné. Spousta dalších změn je jistě ještě možná a potřebná, ale za rozpočtem na příští rok je slušný kus politické odvahy.
Ve své knize Ekonomických jednohubek mimo jiné konstatujete, že snaha hledat úspory je chvályhodná a utrácení na dluh je správné jen u investic. Na druhé straně je mnoho a mnoho mnohem zadluženějších států, jak nám říká opozice, takže vlastně žít i nadále na dluh není žádný velký problém. Co tím problémem tedy je a proč má vlastně stát spíš šetřit, než si půjčovat?
Přirovnal bych to k letu nad krajinou. Zatím je naše letadlo bezpečně nad terénem, výš než letadla většiny zemí v Evropě. Nicméně v posledních letech český stroj začal rychle klesat. Takže pozice je slušná, ale směr velmi špatný. Proto bylo třeba udělat změny. Navíc nás zejména po roce 2030 čeká rychlý růst výdajů v důsledku stárnutí populace – neboli v naší letové dráze se blíží nutnost naopak ještě vystoupat výše, a na to bychom se měli rychle začít připravovat.
Příměr s letadlem se mi líbí. Když si tedy představíme, že poměrně strmě klesáme, ale ještě jsme celkem vysoko, nicméně za dva roky po volbách dojde k výměně pilotů, dost možná za takové, kterým se brzdit klesání nebude chtít, pak je na místě otázka, jak dlouho tuhle ztrátu výšky ještě česká ekonomika může vydržet? A co vlastně hrozí, nebudeme-li prohlubující se ztrátu řešit?
Pokud nový pilot nabere nedávný kurz směrem k zemi, česká ekonomika by to vydržela nejspíš jen pár let. Investorům by totiž brzo došlo, že z dosavadního velmi slušného dlužníka se stal neukázněný hazardér, kterému není radno nadále půjčovat. Výsledkem by byl rychlý růst úrokových sazeb, které by investoři do českých státních dluhopisů požadovali, a to až do bodu, kdy by český stát přestal být schopen takové sazby hradit. Vláda by tak neměla dost peněz na své výdaje, a tak by bylo nutno začít drsně šetřit třeba na učitelích, zdravotní péči, důchodech a podobně.
Letos vám vyšla už výše zmíněná kniha Ekonomické jednohubky, v níž se i tentokrát snažíte poměrně složité pojmy a jevy vysvětlovat jednoduše a pochopitelně, čímž – jak jsem se dočetl – se snažíte zvyšovat ekonomickou a finanční gramotnost. Řekněte prosím našim čtenářům, proč zrovna tyto dvě oblasti považujete za důležité…
Pokud budou lidé ekonomice víc rozumět, budou ve svých životech dělat lepší rozhodnutí a s výsledkem pak budou víc spokojeni. Tohle platí na úrovni rodinné ekonomiky i na úrovni ekonomiky celé země. U rodinného hospodaření, kde se mluví obvykle o finanční gramotnosti, lepší znalosti snižují u každého z nás riziko, že se příliš zadlužíme, že se staneme obětí podvodníků a podobně. Ale důležité je i ta druhá úroveň, tedy abychom měli ponětí i o fungování ekonomiky celého státu neboli abychom měli to, čemu já říkám ekonomická gramotnost. Ekonomicky gramotní lidé se nenechají tak snadno obalamutit v předvolebních kampaních, a nezvolí někoho, kdo slibuje nesplnitelné cíle nebo navrhuje líbivé kroky, které přitom ekonomice uškodí.
A jak na tom vlastně Češi obecně jsou? Myslím především v rozpoznávání politických populistických lákadel od realistických slibů?
Soudě podle naší pozice v žebříčku zadluženosti jsme na tom v evropském srovnání vcelku slušně. Zdá se, že v sobě máme jakousi přirozenou opatrnost a nechuť k velkému zadlužení, která například v Itálii nebo Řecku chybí. Ale i tak by to mohlo být ještě mnohem lepší. Politici by měli cítit, že jim voliči neprominou třeba ničím neodůvodněné mimořádné příspěvky důchodcům, jaké jsme zažili koncem roku 2020, nebo prudkou redukci zdanění mezd od ledna 2021 nekompenzovanou podobně velkým zvýšením jiných příjmů.
Pojďme se vrátit do reálných životů reálných lidí. Jak se vlastně tedy lidé mohou začít ve svých vlastních životech chovat ekonomicky a finančně odpovědněji?
V druhém díle Ekonomických jednohubek, který právě píšu, bude mimo jiné i kapitolka o třech základních instinktech, které by měl mít v krvi každý z nás. Zaprvé, vytvářet si rezervu na chvíle, kdy nám prudce klesnou příjmy nebo narostou výdaje. Zadruhé, vnímat investiční a jiné nabídky s tím větším podezřením, čím se tváří výhodněji. A zatřetí, nepouštět se do žádných transakcí, kterým nerozumíme. Tyhle tři instinkty nás ochrání před naprostou většinou potíží v osobním nebo rodinném hospodaření.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , Michal Skořepa (ekonom) , Ekonomika , ceny potravin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil