Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.
Jak vnímáte nedělní ukrajinskou operaci Pavučina, při které se podařilo zničit řadu ruských strategických bombardérů?
Operace Pavučina byla bezprecedentní a dlouhodobě plánovanou akcí ukrajinské bezpečnostní služby SBU, při níž bylo zničeno nebo poškozeno až 41 ruských strategických letounů, patrně včetně bombardérů Tu-95, Tu-22, Tu-160 a letounů včasné výstrahy A-50. Jak to už v těchto případech bývá, odhady škod se liší a ruská strana nepřizná skutečný rozsah celého zásahu.
Pokud by se však potvrdilo zničení a poškození tolika zmíněných letadel, tak by tato akce zasáhla přibližně třetinu ruských strategických bombardérů, což představuje významný zásah do schopnosti Ruska vést dálkové letecké operace a využívat jejich potenciál k napadání Ukrajiny jako doposud.
Jak je vůbec možné, že Ukrajinci dostali ony kontejnery z bezpilotními letouny tak daleko za ruské hranice, dokonce na Dálný východ, nedaleko Bajkalu a Vladivostoku? Jde o selhání ruské rozvědky nebo neměla ani šanci toto zachytit?
Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním. Podobný útok až v takové hloubce ruského území tak byl zřejmě jen otázka času.
Ukrajinské drony tedy byly tajně přepraveny v kontejnerech kamiony, které byly umístěny v blízkosti ruských leteckých základen, včetně těch v Irkutské oblasti a Murmansku. Drony byly následně vypuštěny, což umožnilo takto překvapivé útoky. Tato operace odhalila další slabiny ruské vojenské mašinérie. Znovu je navíc třeba připomínat, že se jednalo a jedná o legitimní vojenské cíle. To se u řady ruských úderů naopak říct nedá.
Má podle vás tato akce vedená SBU potenciál změnit způsob, jakým se do budoucna budou vést války? Může se stát, že běžné fronty budou vznikat méně a boje budou probíhat spíše hybridně?
Já myslím, že k takovému napadání druhé strany, kdy využijete velmi levné prostředky, ale zničíte či poškodíte zbraně a prostředky nepoměrně dražší už stejně nějakou dobu dochází. V tomto případě na ruské straně v hodnotě až 7 miliard USD. Zcela převratné to tedy není.
Ve vojenství přicházejí změny překotně za sebou a válka je jen urychluje, druhá strana následně musí zareagovat, jinak má velkou nevýhodu. Tento přístup může signalizovat další posun od boje na tradičních frontových liniích k dalšímu využívání bezpilotních prostředků a přesných levných zbraní.
Začali už Rusové na tento skutečně ponižující útok reagovat, například formou pátečního útoku na Kyjev, nebo budou reagovat ještě více ničivě?
Rusko reagovalo na útok sérií raketových úderů na ukrajinská města, včetně Kyjeva, což vedlo k civilním obětem. Opět přitom využilo i zcela nepřijatelnou praxi kdy vystřelí na stejné místo dvakrát s časovým odstupem, aby zasáhlo i nasazené záchranné složky. Těžko se dá odhadovat k čemu se ještě dále Rusové odhodlají.
Ukrajinci přitom v hloubkových úderech dále pokračují i když se nyní opět zaměřili i na zásobníky pohonných hmot a důležité vojenské objekty. Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují. Až se jednoho dne uzavře mír, s dědictvím prožitých křivd budou žít miliony lidí.
Proruští blogeři reagují tím, že by Rusko mělo reagovat jaderným útokem proti Ukrajině. Sníží se Putin k něčemu takovému? Co by ho to stálo?
To, že někteří proruští blogeři a propagandisté volají po jaderné odvetě za útok není překvapivé, je to druh ventilu a projev jejich frustrace. Znovu však musím zopakovat, že nasazení jaderných zbraní je více krok politický než vojenský. Pokud po nich sáhnete, připravíte se o efekt ostrašení a dosud nikdo nebyl tak šílený, aby něco takového se všemi důsledky riskoval. Je to tedy krok velmi nepravděpodobný a uklidňovat nás může i to, že lidé z Kremlu a navázaní na něj, jsou součásti elity, která je zvyklá na nějaký životní standard, jaderné válčení by zasáhlo i je. Další vývoj ukáže.
Jak si myslíte, že ukrajinskou akci reálně vnímá Trumpova administrativa? Viděli jsme, že si brzy poté volal s Putinem. Myslíte, že ho uklidňoval, aby nepřikročil k nějakým přehnaným opatřením?
Během cca 75minutového telefonátu s prezidentem Putinem bylo Trumpovi sděleno, že Rusko plánuje odvetu, což Trump označil za znepokojující. Chování Donalda Trumpa bych vzhledem k jeho častým siláckým výrokům, rychlým změnám názoru a celkové nepředvídatelnosti posuzoval a predikoval jen skutečně nerad.
Je aktuálně nějak významněji zasažena ruská jaderná triáda, nebo jde spíše o nepříliš významný škrábanec na jinak velmi rozsáhlých jaderných kapacitách Ruské federace?
Zničení a poškození již nevyráběných strategických bombardérů, které tvoří vzdušnou složku ruské jaderné triády, samozřejmě představuje významný zásah do této výzbroje státu sloužící k odstrašení potenciálních protivníků. Přestože Rusko disponuje dalšími značnými prostředky jaderného odstrašení, ztráta těchto letounů jistě do jisté míry omezuje schopnost projekce síly.
Podařilo se Ukrajincům potenciálně ochránit nějaká evropská města, na které jinak jaderné zbraně normálně míří?
To si vzhledem k zadaným souřadnicím střel, dalšímu ruskému potenciálu i s využitím podzemních jaderných sil a jaderných ponorek skutečně nemyslím. Úderem získala Ukrajina podobně jako při útoku na Kurskou oblast mediální pozornost a ta se může přetavit v další balíčky vojenské, ekonomické a jiné pomoci. Ukrajinci a jejich vojáci evropská města brání tím, že oslabují Rusko, válka se protahuje a prodražuje, následky budou dalekosáhlé bez ohledu na propagandu Kremlu. Samotného jaderného odstrašení se však podobný útok jako v neděli podstatně nedotýká.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Tomáš Řepa , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 44 minutami
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 2 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.
Zdroj: Libor Novák