ROZHOVOR | Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Jak vnímáte nedělní ukrajinskou operaci Pavučina, při které se podařilo zničit řadu ruských strategických bombardérů?

Operace Pavučina byla bezprecedentní a dlouhodobě plánovanou akcí ukrajinské bezpečnostní služby SBU, při níž bylo zničeno nebo poškozeno až 41 ruských strategických letounů, patrně včetně bombardérů Tu-95, Tu-22, Tu-160 a letounů včasné výstrahy A-50. Jak to už v těchto případech bývá, odhady škod se liší a ruská strana nepřizná skutečný rozsah celého zásahu.

Pokud by se však potvrdilo zničení a poškození tolika zmíněných letadel, tak by tato akce zasáhla přibližně třetinu ruských strategických bombardérů, což představuje významný zásah do schopnosti Ruska vést dálkové letecké operace a využívat jejich potenciál k napadání Ukrajiny jako doposud.

Jak je vůbec možné, že Ukrajinci dostali ony kontejnery z bezpilotními letouny tak daleko za ruské hranice, dokonce na Dálný východ, nedaleko Bajkalu a Vladivostoku? Jde o selhání ruské rozvědky nebo neměla ani šanci toto zachytit?

Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním. Podobný útok až v takové hloubce ruského území tak byl zřejmě jen otázka času.

Ukrajinské drony tedy byly tajně přepraveny v kontejnerech kamiony, které byly umístěny v blízkosti ruských leteckých základen, včetně těch v Irkutské oblasti a Murmansku. Drony byly následně vypuštěny, což umožnilo takto překvapivé útoky. Tato operace odhalila další slabiny ruské vojenské mašinérie. Znovu je navíc třeba připomínat, že se jednalo a jedná o legitimní vojenské cíle. To se u řady ruských úderů naopak říct nedá.

Má podle vás tato akce vedená SBU potenciál změnit způsob, jakým se do budoucna budou vést války? Může se stát, že běžné fronty budou vznikat méně a boje budou probíhat spíše hybridně?

Já myslím, že k takovému napadání druhé strany, kdy využijete velmi levné prostředky, ale zničíte či poškodíte zbraně a prostředky nepoměrně dražší už stejně nějakou dobu dochází. V tomto případě na ruské straně v hodnotě až 7 miliard USD. Zcela převratné to tedy není.

Ve vojenství přicházejí změny překotně za sebou a válka je jen urychluje, druhá strana následně musí zareagovat, jinak má velkou nevýhodu. Tento přístup může signalizovat další posun od boje na tradičních frontových liniích k dalšímu využívání bezpilotních prostředků a přesných levných zbraní.

Začali už Rusové na tento skutečně ponižující útok reagovat, například formou pátečního útoku na Kyjev, nebo budou reagovat ještě více ničivě?

Rusko reagovalo na útok sérií raketových úderů na ukrajinská města, včetně Kyjeva, což vedlo k civilním obětem. Opět přitom využilo i zcela nepřijatelnou praxi kdy vystřelí na stejné místo dvakrát s časovým odstupem, aby zasáhlo i nasazené záchranné složky. Těžko se dá odhadovat k čemu se ještě dále Rusové odhodlají.

Ukrajinci přitom v hloubkových úderech dále pokračují i když se nyní opět zaměřili i na zásobníky pohonných hmot a důležité vojenské objekty. Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují. Až se jednoho dne uzavře mír, s dědictvím prožitých křivd budou žít miliony lidí.

Proruští blogeři reagují tím, že by Rusko mělo reagovat jaderným útokem proti Ukrajině. Sníží se Putin k něčemu takovému? Co by ho to stálo?

To, že někteří proruští blogeři a propagandisté volají po jaderné odvetě za útok není překvapivé, je to druh ventilu a projev jejich frustrace. Znovu však musím zopakovat, že nasazení jaderných zbraní je více krok politický než vojenský. Pokud po nich sáhnete, připravíte se o efekt ostrašení a dosud nikdo nebyl tak šílený, aby něco takového se všemi důsledky riskoval. Je to tedy krok velmi nepravděpodobný a uklidňovat nás může i to, že lidé z Kremlu a navázaní na něj, jsou součásti elity, která je zvyklá na nějaký životní standard, jaderné válčení by zasáhlo i je. Další vývoj ukáže.

Jak si myslíte, že ukrajinskou akci reálně vnímá Trumpova administrativa? Viděli jsme, že si brzy poté volal s Putinem. Myslíte, že ho uklidňoval, aby nepřikročil k nějakým přehnaným opatřením?

Během cca 75minutového telefonátu s prezidentem Putinem bylo Trumpovi sděleno, že Rusko plánuje odvetu, což Trump označil za znepokojující. Chování Donalda Trumpa bych vzhledem k jeho častým siláckým výrokům, rychlým změnám názoru a celkové nepředvídatelnosti posuzoval a predikoval jen skutečně nerad.

Je aktuálně nějak významněji zasažena ruská jaderná triáda, nebo jde spíše o nepříliš významný škrábanec na jinak velmi rozsáhlých jaderných kapacitách Ruské federace?

Zničení a poškození již nevyráběných strategických bombardérů, které tvoří vzdušnou složku ruské jaderné triády, samozřejmě představuje významný zásah do této výzbroje státu sloužící k odstrašení potenciálních protivníků. Přestože Rusko disponuje dalšími značnými prostředky jaderného odstrašení, ztráta těchto letounů jistě do jisté míry omezuje schopnost projekce síly.

Podařilo se Ukrajincům potenciálně ochránit nějaká evropská města, na které jinak jaderné zbraně normálně míří?

To si vzhledem k zadaným souřadnicím střel, dalšímu ruskému potenciálu i s využitím podzemních jaderných sil a jaderných ponorek skutečně nemyslím. Úderem získala Ukrajina podobně jako při útoku na Kurskou oblast mediální pozornost a ta se může přetavit v další balíčky vojenské, ekonomické a jiné pomoci. Ukrajinci a jejich vojáci evropská města brání tím, že oslabují Rusko, válka se protahuje a prodražuje, následky budou dalekosáhlé bez ohledu na propagandu Kremlu. Samotného jaderného odstrašení se však podobný útok jako v neděli podstatně nedotýká.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Během noci na středu můžeme zlikvidovat celý Írán, tvrdí Trump

Donald Trump prohlásil, že nemá absolutně žádné obavy z možného páchání válečných zločinů v souvislosti se svými hrozbami vůči Íránu. Americký prezident znovu pohrozil, že nechá zničit íránské mosty a elektrárny, pokud Teherán nedodrží stanovené ultimátum. Tento termín pro znovuotevření Hormuzského průlivu vyprší v úterý ve 20:00 východoamerického času.

před 1 hodinou

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Po neúspěšné baráži o MS skončil u rumunských fotbalistů kouč Lucescu. Den poté dostal infarkt

Po uplynulé březnové reprezentační fotbalové přestávce nemají příliš dobrou náladu v Rumunsku. Ani jeho reprezentaci se nepodařilo dostat se na světový šampionát poté, co v baráži s Tureckem prohráli 0:1. Tento rumunský neúspěch vyústil v odvolání osmdesátiletého trenéra Mirceu Lucescua. Ten den poté navíc dostal infarkt a ozvaly se mu tak zdravotní problémy, kvůli kterým nemohl být u týmu při následném přátelském zápase se Slovinskem.

včera

Aktualizováno včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán jako první reagoval na pákistánský návrh. Má vlastní požadavky

Írán měl jako první odpovědět na pákistánský návrh mírové dohody. Teherán ho sice odmítl, o diplomatické řešení konfliktu ale evidentně stojí. Přišel totiž s vlastním protinávrhem. Vyplývá z něj, že Íránci nestojí o příměří, ale o dohodu, která rovnou a jednou provždy ukončí boje.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

včera

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

včera

včera

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

včera

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole

Spojené státy americké a Írán obdržely návrh na příměří. Boje by se mohly zastavit už dnes, přičemž by se zároveň otevřel Hormuzský průliv. Informovala o tom agentura Reuters. S plánem přichází Pákistán, který návrh v noci na pondělí předložil oběma stranám konfliktu. 

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neváhal použít i sprostá slova. Teherán varoval před mnohem ničivější odvetou, pokud Američané a Izraelci zaútočí na civilní cíle. Trump opakovaně hrozí útokem na energetiku a klíčovou dopravní infrastrukturu. 

včera

Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad

Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy