ROZHOVOR | Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Jak vnímáte nedělní ukrajinskou operaci Pavučina, při které se podařilo zničit řadu ruských strategických bombardérů?

Operace Pavučina byla bezprecedentní a dlouhodobě plánovanou akcí ukrajinské bezpečnostní služby SBU, při níž bylo zničeno nebo poškozeno až 41 ruských strategických letounů, patrně včetně bombardérů Tu-95, Tu-22, Tu-160 a letounů včasné výstrahy A-50. Jak to už v těchto případech bývá, odhady škod se liší a ruská strana nepřizná skutečný rozsah celého zásahu.

Pokud by se však potvrdilo zničení a poškození tolika zmíněných letadel, tak by tato akce zasáhla přibližně třetinu ruských strategických bombardérů, což představuje významný zásah do schopnosti Ruska vést dálkové letecké operace a využívat jejich potenciál k napadání Ukrajiny jako doposud.

Jak je vůbec možné, že Ukrajinci dostali ony kontejnery z bezpilotními letouny tak daleko za ruské hranice, dokonce na Dálný východ, nedaleko Bajkalu a Vladivostoku? Jde o selhání ruské rozvědky nebo neměla ani šanci toto zachytit?

Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním. Podobný útok až v takové hloubce ruského území tak byl zřejmě jen otázka času.

Ukrajinské drony tedy byly tajně přepraveny v kontejnerech kamiony, které byly umístěny v blízkosti ruských leteckých základen, včetně těch v Irkutské oblasti a Murmansku. Drony byly následně vypuštěny, což umožnilo takto překvapivé útoky. Tato operace odhalila další slabiny ruské vojenské mašinérie. Znovu je navíc třeba připomínat, že se jednalo a jedná o legitimní vojenské cíle. To se u řady ruských úderů naopak říct nedá.

Má podle vás tato akce vedená SBU potenciál změnit způsob, jakým se do budoucna budou vést války? Může se stát, že běžné fronty budou vznikat méně a boje budou probíhat spíše hybridně?

Já myslím, že k takovému napadání druhé strany, kdy využijete velmi levné prostředky, ale zničíte či poškodíte zbraně a prostředky nepoměrně dražší už stejně nějakou dobu dochází. V tomto případě na ruské straně v hodnotě až 7 miliard USD. Zcela převratné to tedy není.

Ve vojenství přicházejí změny překotně za sebou a válka je jen urychluje, druhá strana následně musí zareagovat, jinak má velkou nevýhodu. Tento přístup může signalizovat další posun od boje na tradičních frontových liniích k dalšímu využívání bezpilotních prostředků a přesných levných zbraní.

Začali už Rusové na tento skutečně ponižující útok reagovat, například formou pátečního útoku na Kyjev, nebo budou reagovat ještě více ničivě?

Rusko reagovalo na útok sérií raketových úderů na ukrajinská města, včetně Kyjeva, což vedlo k civilním obětem. Opět přitom využilo i zcela nepřijatelnou praxi kdy vystřelí na stejné místo dvakrát s časovým odstupem, aby zasáhlo i nasazené záchranné složky. Těžko se dá odhadovat k čemu se ještě dále Rusové odhodlají.

Ukrajinci přitom v hloubkových úderech dále pokračují i když se nyní opět zaměřili i na zásobníky pohonných hmot a důležité vojenské objekty. Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují. Až se jednoho dne uzavře mír, s dědictvím prožitých křivd budou žít miliony lidí.

Proruští blogeři reagují tím, že by Rusko mělo reagovat jaderným útokem proti Ukrajině. Sníží se Putin k něčemu takovému? Co by ho to stálo?

To, že někteří proruští blogeři a propagandisté volají po jaderné odvetě za útok není překvapivé, je to druh ventilu a projev jejich frustrace. Znovu však musím zopakovat, že nasazení jaderných zbraní je více krok politický než vojenský. Pokud po nich sáhnete, připravíte se o efekt ostrašení a dosud nikdo nebyl tak šílený, aby něco takového se všemi důsledky riskoval. Je to tedy krok velmi nepravděpodobný a uklidňovat nás může i to, že lidé z Kremlu a navázaní na něj, jsou součásti elity, která je zvyklá na nějaký životní standard, jaderné válčení by zasáhlo i je. Další vývoj ukáže.

Jak si myslíte, že ukrajinskou akci reálně vnímá Trumpova administrativa? Viděli jsme, že si brzy poté volal s Putinem. Myslíte, že ho uklidňoval, aby nepřikročil k nějakým přehnaným opatřením?

Během cca 75minutového telefonátu s prezidentem Putinem bylo Trumpovi sděleno, že Rusko plánuje odvetu, což Trump označil za znepokojující. Chování Donalda Trumpa bych vzhledem k jeho častým siláckým výrokům, rychlým změnám názoru a celkové nepředvídatelnosti posuzoval a predikoval jen skutečně nerad.

Je aktuálně nějak významněji zasažena ruská jaderná triáda, nebo jde spíše o nepříliš významný škrábanec na jinak velmi rozsáhlých jaderných kapacitách Ruské federace?

Zničení a poškození již nevyráběných strategických bombardérů, které tvoří vzdušnou složku ruské jaderné triády, samozřejmě představuje významný zásah do této výzbroje státu sloužící k odstrašení potenciálních protivníků. Přestože Rusko disponuje dalšími značnými prostředky jaderného odstrašení, ztráta těchto letounů jistě do jisté míry omezuje schopnost projekce síly.

Podařilo se Ukrajincům potenciálně ochránit nějaká evropská města, na které jinak jaderné zbraně normálně míří?

To si vzhledem k zadaným souřadnicím střel, dalšímu ruskému potenciálu i s využitím podzemních jaderných sil a jaderných ponorek skutečně nemyslím. Úderem získala Ukrajina podobně jako při útoku na Kurskou oblast mediální pozornost a ta se může přetavit v další balíčky vojenské, ekonomické a jiné pomoci. Ukrajinci a jejich vojáci evropská města brání tím, že oslabují Rusko, válka se protahuje a prodražuje, následky budou dalekosáhlé bez ohledu na propagandu Kremlu. Samotného jaderného odstrašení se však podobný útok jako v neděli podstatně nedotýká.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Tomáš Řepa ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy