Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii

Zatímco Trump zahájil své druhé prezidentské období politickým uragánem, který bortí demokratické normy a otřásá institucemi, Obama zůstává nad věcí — přesně podle očekávání. Veřejně se vyjadřuje jen výjimečně a opatrně, uvedl server The Atlantic.

V březnu oslavil výročí zákona o dostupné zdravotní péči, v dubnu poslal velikonoční přání a vyjádřil soustrast nad úmrtím papeže. V květnu přivítal nového papeže Lva XIV. — „také rodáka z Chicaga“ — a vyslal modlitby směrem k Joeu Bidenovi poté, co se objevila zpráva o jeho rakovině prostaty.

Přestože byl kdysi označován za nejcharismatičtějšího a nejefektivnějšího komunikátora Demokratické strany, Obama se v posledních letech stáhl do téměř úplného politického ticha. Jeho někdejší „odvaha naděje“ se proměnila v jakousi „zuřivou apatii“ polopolitického důchodu.

Jeho zásahy do politiky se omezují na stručná a nepříliš pamětihodná vyjádření nebo občasné fundraisingové e-maily se záhlavím typu „Barack Obama se s vámi chce setkat. Ano, opravdu s vámi.“ Pochválil například Harvard za to, že se postavil pokusu Bílého domu zasahovat do akademické svobody, kritizoval republikánský návrh zákona ohrožující zdravotní péči milionů Američanů, a podpořil liberální kandidátku na soudkyně nejvyššího soudu Wisconsinu.

Když je k tomu vyzván, dokáže Obama stále přednést brilantní kampaňový projev, motivační řeč pro dárce, vystoupení na sjezdu strany nebo dojemnou řeč na pohřbu. Jenže k těmto vystoupením dochází čím dál řidčeji a Barack Obama si svůj čas raději užívá v ústraní.

Ve světě, kde Trump znovu kraluje titulním stránkám a přepisuje pravidla politické hry, zůstává Obama spíše stínem své bývalé slávy. A právě to je podle mnoha demokratů problém — protože právě on by měl být jedním z hlavních hlasů proti novému trumpovskému řádu.

Zatím však působí dojmem, že se mu do toho příliš nechce.