Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.
Podle Patruševa Rusko „postupně obnovuje svou pozici jedné z největších světových námořních mocností“. Dodal, že k dosažení tohoto cíle je nutné plánovat s výhledem na desítky let dopředu a brát v úvahu i budoucí hrozby v námořním prostoru. Žádné konkrétní detaily o obsahu nové strategie však Patrušev neprozradil.
Podle veřejně dostupných žebříčků disponuje Rusko v současnosti třetí nejsilnější námořní flotilou na světě, hned po Číně a Spojených státech. Tato pozice však byla výrazně oslabena sérií ztrát v probíhající válce proti Ukrajině, zejména v oblasti Černého moře.
Od září 2022 Ukrajina intenzivně využívá námořní kamikadze drony, kterými cílí na ruské lodě v Černém moři. Tato taktika se ukázala jako mimořádně účinná — několik plavidel bylo zničeno, včetně nedávného útoku ukrajinského dronu Magura na hlídkovou loď třídy Mangust u pobřeží okupovaného Krymu.
Ukrajinská strategie přitom čerpá z námořní doktríny Jeune École, která sází na malé a levné útočné prostředky proti velkým a drahým plavidlům. Po ztrátě většiny své konvenční flotily v prvních měsících války se Ukrajina zaměřila na vývoj vlastních bezpilotních prostředků. Výsledkem je úspěšná série útoků, která podle ukrajinského generálního štábu vyřadila z provozu už 29 ruských válečných lodí, tedy přibližně třetinu Černomořské flotily.
Jedním z nejzásadnějších momentů bylo potopení vlajkové lodi Moskva v dubnu 2022 pomocí protilodních střel Neptun.
V reakci na ukrajinské údery začalo Rusko na konci roku 2024 stahovat své lodě z Krymu do přístavu Novorossijsk, který je vzdálenější a lépe chráněný. Tento krok sice umožnil Moskvě minimalizovat ztráty, zároveň ale oslabil její schopnost blokovat ukrajinský vývoz obilí přes Černé moře.
Přestože ruské námořnictvo utrpělo značné škody právě v této oblasti, v jiných regionech — například v Arktidě, Baltském moři či v Tichomoří — si zatím udržuje svou sílu a přítomnost. Nová strategie do roku 2050 má tuto sílu nejen udržet, ale také posílit a modernizovat.
Schválení strategie je tak spíše signálem dlouhodobého záměru Kremlu než okamžité změny v dynamice války. Ve světle nedávných ztrát a pokračujících ukrajinských útoků však bude obnova ruské dominance na moři výzvou, jejíž úspěšnost zůstává nejistá.
Související
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
Ruská armáda , Rusko , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 51 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 53 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 56 minutami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 7 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák